Staříci

Očividně je možné natočit vážný film s jasnou vizí a silným vyzněním, který nepůsobí směšně a neztrácí na naléhavosti. Staříci jsou evropský film, nedoslovný, ale přístupný, který nevnímá diváka jako idiota, nesnažící se učebnicově naplnit klasický dramatický oblouk, ale vyprávět tak, jak je vzhledem k látce nebo třeba i věku dvou hlavních postav záhodno. Neříkám, že je to bezchybně dokonalé, rozpačitá scéna "zbavení se" policisty na hlídce je opravdu křeč, ale jinak to není na české poměry dobrý film, je to opravdu dobrý film. Že českého lva za scénář obdrželi místo Staříků afektovaní Vlastníci je ostuda a absence ve Varech by měla být snad i trestána. (08.03.2021)

Variace na Egoyanovo Vzpomeň si. I když.. v tom našem postkomunistickém rybníčku spíše Nezapomeň.. Tempo života hlavních hrdinů vtisknuté do tempa vyprávění přináší trpkou autenticitu a právě při ní si uvědomíte, že v určitých fázích bytí chutná vítězství cílevědomosti nad lhostejností opravdu sladce. Tak aspoň tady.. (02.11.2020)

Pro diváky neznalé kontextu to bude nejspíš jen snímek mající bizarní rysy černé, ve svém vyznění téměř až skandinávsky pojaté hořké komedie, pro mne, který ještě zažil komunistickou totalitu a to svinstvo, co tu panovalo v 70. a 80. letech, je to film roku, kde se dá najít vše podstatné - nulové vyrovnání se se zločiny komunismu, nepotrestání prakticky žádného komunistického zločince (s čestnou výjimkou Miroslava Štěpána), nedůsledný a ve výsledku naprosto nefunkční institut lustrací, kontinuitu socialistického právního řádu a její personální následky atd. atd. Příběh se zdá být bizarní a nepravděpodobný, o to zoufalejší je fakt, že jde o skutečnou událost, konkrétně pokus válečného hrdiny Pravomila Raichla zabít bývalého komunistického prokurátora a soudce Karla Vaše, kterého naše porevoluční justice, coby důsledek kontinuity socialistického právního řádu a ponechání ve funkcích všech socialistických soudců a dokonce i prokurátorů (i vojenských!), nebyla schopna odsoudit ani k symbolickému trestu - viz naprosto zdrcující a mrazivý dokument Vrahem z povolání - Utrpení soudce Karla Vaše (který by měl být promítán ve všech školách). Formálně jde rovněž o překvapivě vysoký nadstandard - vynikající herecké výkony (což souvisí s dobře provedeným castingem), především čistě fyzické herectví Jiřího Schmitzera, přesná upozaděná režie, chytře a vtipně napsaný scénář, cíleně pomalé tempo, celý snímek silně minimalistický s komorním neokázalým vyzněním... Opravdu nečekané filmové překvapení! (23.02.2020)

Hodně překvapivá reakce na vyřizování účtu napříč desetiletími. Jiří Schmitzer a Ladislav Mrkvička byli v této jízdě za jedním "kamarádem" z minulosti, setsakra přísní. Líbila se mi jak ta přímočarost, tak ten nápad, který otevírá bolístky minulosti a zasazuje do nich nepřístupnou ránu jedu. Je pro mě až s podivem, že jsem o tomto filmu pořádně neslyšel a neviděl ho v žádném kloudném kinosále. Pro mě je to drama na úrovni evropského dramatu. (03.11.2020)

Vida, ujasněný koncept, důsledně omšelá estetika, radikálně pomalé tempo v duchu GerontoSympathy for very slow mr. Vengeance, uhlídaný herecký tón a na čele všeho Schmitzer, který vede svůj vozejček s průrazností tanku. Dušek navazuje na to nejlepší z jeho dokumentu K oblakům vzhlížíme, na rozdíl od mnoha dokumentaristů, co začali koketovat s hraným filmem, ale nelavíruje na hraně. Díky spolupráci s Ondřejem Provazníkem mají Staříci soudržný filmový ksicht, zralé záběrování a slušný tah na branku, který se vyhýbá doslovnosti – ale ani náhodou jízlivosti. Je to road movie s jaterními skvrnami i správně žlučovitý obraz společnosti, která se cyklí v minulých křivdách a neschopnosti se jakkoli vypořádat se zločiny minulosti. Hlavně je to ale konečně film, který nemusí soutěžit v paralympiádě "na český poměry dobrý". Prostě dobrý. Že se to ve Varech nedostalo do hlavní soutěže je bezmála skandál. Třeba Omerzuovo Všechno bude to přejíždí jak obytný Avie obrubníky. (21.11.2019)