Vlk

Tohle mě ani po letech, připraveného a vstřícně naladěného, nedokázalo strhnout. Nicholson je sice dokonale a výtečně živočisný, opravdu jsem mu toho vlka věřil a Oscara bych mu dal bez váhání, Michelle je opravdová bohyně, a Spader svého hajzlíka taky zvládl na výtečnou, přesto mě to jako celek nedostalo. Pořád mám pocit, že je to takové studené, mdlé a po slibném úvodu už to jen tak nějak pomalu odumírá a v závěru zcela ztrácí půdu pod nohama. (22.10.2013)

I když film nepůsobí tak temnou a hororovou atmosférou jako Vlkodlak - což by mu rozhodně neuškodilo - na rozdíl od něj se zpočátku ne moc plynoucí předvídatelný děj mění v napětí a závěrečný souboj má asi třikrát víc emocí. K dobru je i to, že oba protagonisty nemuseli moc líčit, oba se jako krvelačné bestie dokážou tvářit i bez make-upu. 7/10 (06.03.2018)

Vlkodlaci jsou oblíbená hororová monstra, která jsou s námi od počátku věků. Vlkodlakem se můžete stát kousnutím nebo podrápáním. Teď vážně, lykantropie je psychické onemocnění. Člověk postižený touto nemocí sám sebe vnímá jako vlka. Jacku, ty zvíře, opět se ti povedlo mě dostat. Byl jsi tak démonický. Jsi herec, který dokáže zahrát všechno, co si scénárista vymyslí. Možná jsem taky vlkodlak. Tak že s tebou sympatizuju. Úplněk má na mě totiž nějaké prazvláštní účinky. Nesmím ho ani cítit. (02.04.2009)

Od historky o vlkodlacích sotva můžeme očekávat bůhvíjakou originalitu. V tomto případě je ale scénář myslím dobrý. Především ctí pravidlo, že příběh je nejnapínavější, dokud ještě nemáme Zlo přečtené, dokud je tušíme, vidíme náznaky, ale nevíme, kdy a jak se projeví. Naopak nevyhnutelné vyvrcholení proběhne zdařile, to znamená především rychle, a než začne krvák nudit, je po všem. Dokonce s malinkým překvapením. Takže klišé, ale správně zvládnuté. --- Ačkoli vizuálně Kubrick vede, v tomto případě mě Nicholson i celý film uspokojili mnohem lépe, než slavnější Shining. Je to zkrátka lepší a lépe vyprávěný příběh. A ovšem, nezlobil jsem se ani za Nicholsonův sarkastický komentář, že konec světa nenastane s vymýcením deštných lesů, ale už nastal s vítězstvím popkultury nad kulturou. Když horror, tak ať mrazí! (07.09.2011)

Kdyby tento film neměl dva velikány (ďábelského Nicolsona a dokonalého Morriconeho) a jednu překrásnou herečku (Pfeiffer), tak by prakticky nestál za nic. Jenže tito tři umělci vytáhnou i takový nudný a ničím zajímavý scénář do nadprůměrných výšin. Jo, a abych nebyl tak kritický, tak závěr potěšil. Možná i kvůli němu si tento film za nějakou tu dobu pustím znovu. 70 %. (19.10.2011)