Vlk

Je hanba, že niektoré ukrutne béčkové hororové pokusy z osemdesiatych rokov sú na podobných stránkach vyššie hodnotené ako tento film. Pretože tu nejde len o bezduché zabíjanie nejakým štýlovým nadprirodzeným záporákom, ani tu nejde len o vyčínanie človeka meniaceho sa na vlka. Sú tu vykreslené ľudské vlastnosti a ich ekvivalent s pridaním neľudskej odvahy, nielen zvierací pud v človeku, ale aj ľudský pud vo zvierati, ktoré vie aké je to byť človekom. Ide tu aj o herecké výkony a myšlienku, to sú prvky, ktoré predtým spomínané záležitosti nepoznajú. A potom sú tu ešte oči Michelle Pfeiffer... Jediné, čo mi vadilo, boli spomalene natočené akčné scény, ale to tiež nie vždy a bude to asi tým, že Nichols nie je režisér akčných filmov (našťastie). 85% (30.01.2012)

Zdařilý pokus o využití vlkodlačího motivu v hororu zasazeném do moderních amerických kulis, který staví na velmi slušném hereckém obsazení, kde zejména Jack Nicholson podává tradičně skvělý výkon a využívá své expresivní mimiky k vytvoření silného dojmu a napětí v jednotlivých scénách. Celkový dojem: 80 %. (14.06.2006)

Filmové devadesátky pohřbily monstra ze sedmdesátek (Vetřelec, Michael Myers - ty pak i vzkřísily) a osmdesátek (Jason, Freddy) a oprášily klasická monstra v áčkovém a umělecky ambicioznějším balení pro dospělejší diváky (Dracula, Frankenstein, Vlk). Vlk není ani nemá být děsivý horor a boduje animálností stárnoucího Nicholsona, sexapealem Pfeiffer a Spaderovým hajzlíkovstvím. (11.07.2020)

Člověk by řekl, že má M.Pfeiffer smůlu na chlapy, když se jí pořád mění na vlky.. Nadprůměrný thriller s romantickými prvky, kde si Nicholson při natáčení scény zakousnutí srnky musel připadat jako Lugosi v souboji s chobotnicí.. Zapamatování hodnou scénou s možným využitím v praxi budiž Jack a jeho nerespektování funkce pisoáru: „I'm just marking my territory..“ (29.08.2008)

Když ve 30tých letech navlékli jistého nejmenovaného herce do kostýmu vlkodlaka, ještě pramálo tušili kam se za nějakých 60 let filmový průmysl dostane. Vlk je příkladem předělávky jednoho z klasických mýtů hororové tvorby, avšak v novém kabátě už to prostě není ono. Narozdíl od Vytí vlkodlaků Joea Danteho jde spíše o komorní vyprávění, doplněné precizními hereckými výkony a slušnou, ne však hororovou atmosférou. Jako když pijete šampus z flašky, tak rychle vás děj opije, takže už leckdy přehlédnete zdlouhavost a zbytečnou rozkouskovanost jednotlivých scén. Jack Nicholson je skvělý herec, ovšem do role vlkodlaka mi příliš nezapadá. Právě narozdíl od Kubrickova Shining tady spíše jen představuje svou postavu, ale už se nad ni nedokáže povznést. Michelle Pfeifferová jest velmi půvabná, avšak ani její postava ze standardu nevystupuje, ba naopak se v něm taktéž ztrácí. Závěr sám o sobě je dá se říct očekávaným a veskrze nijak překvapivým divadýlkem. Takže tady nejde o čtyřhvězdičkovou podívanou, ale spíše o tři a půl hvězdičkovou pohádku pro dospělé, která v novém hávu sic nabrala pár kilo speciálních efektů a působivé kamery, ale zas prevít zhubla na celkové mrazivosti. Ovšem klíďo se nechám rafnout vlkem do zadku, abych nabyl šmrncu výše zmiňovaného Jacka Nicholsona :o) (16.08.2004)