Vlk

Vlkodlaci jsou oblíbená hororová monstra, která jsou s námi od počátku věků. Vlkodlakem se můžete stát kousnutím nebo podrápáním. Teď vážně, lykantropie je psychické onemocnění. Člověk postižený touto nemocí sám sebe vnímá jako vlka. Jacku, ty zvíře, opět se ti povedlo mě dostat. Byl jsi tak démonický. Jsi herec, který dokáže zahrát všechno, co si scénárista vymyslí. Možná jsem taky vlkodlak. Tak že s tebou sympatizuju. Úplněk má na mě totiž nějaké prazvláštní účinky. Nesmím ho ani cítit. (02.04.2009)

Taký film s Nicholsonom, ktorý svojimi rečami dokáže opantať nejedného diváka, mňa to však nezobralo a ako horor to u mňa tiež nebolo dobré, skôr to bol romantický film. Vlkodlačia klasika, ktorá si ma nepáčila. Pre mňa to nebolo nič moc a ťažko sa mi to rozoberá, keď ma to nezaujalo, neopantalo. Možno som teraz cynik, ale ak to nie je môj obľúbený žáner, tak by ma to malo zaujať, aby som tomu dal lepšie hodnotenie a to sa nestalo. Pre mňa dlhý film, ktorý prebehol bez toho, aby som si na konci povedal aspoň, že to bolo v pohode. (16.04.2012)

Nejvetsi vyhra bylo obsazeni Nicholsona, on jako vlk vcelku i vypada, navic opet hraje paradne a hlavne je perfektne charismatickej, jak s maskou, tak bez ni. Pfeiffer je tu sice vicemene zbytecna, ale slusi ji to. Jinak pribeh mi prisel, ze neni pojatej jako typickej horor, i kdyz tu samozrejme par strasidelnejsich scen je, ale spis je to takovy drama o jednom chlapkovi. Diky tomu je film sice zbytecne dlouhej a nejaky ty sceny z nakladatelstvi by sli vykopnout, ale diky zrucny Nicholsovo rezii a paradnimu Nicholsonovi se jedna o docela atmosferickej film. (17.07.2009)

Viděl jsem to dřív, měl jsem tu čtyři hvězdy... Podíval jsem se na to znovu tuhle - a ejhle: musím s hodnocením níž. Jo, film to není špatný, nakonec když vedle sebe hrají Nicholson a Pfeifferová, špatné to snad ani být nemůže, hláškuje se vtipně a finální rozuzlení je také bez chyby, ale děj je nepříjemně roztahaný, dost ředěný vodou, utahaný a strašně bez švihu. Což bohužel znamená, že když film nemá to správné tempo, nemůže mít ani atmosféru. A to je škoda. Moc tomu nepřidává ani Spader, jehož vlkodlak je k smíchu. Jenže jakej film o vlkodlakovi byl (kromě Lona Chaneye Jr. z roku 41) opravdu dobrej, atmosférickej a strašidelnej? Žádný, bohužel. A tady je to ošperkovaný o klasickou "popcornovou" devadesátkovou lovestory, která tehdy zabila spoustu dobrých námětů. A mimochodem, na tomto filmu je vidět, že i Jack Nicholson coby herec má svoje limity (za které nemůže): když na začátku, než ho vlčí geny začnou měnit, má představovat uťápnutého a neprůbojného outsidera, je jasně vidět, jak moc mu to nejde, jak moc je tou charismatickou, energií prýštící elektrárnou, takže nesebevědomého dobráka vlastně ani nemá šanci zahrát... (05.12.2014)

Tedy žádná sláva. Tohle je přesně ten druh hororu, který mě nijak výrazně nezasáhl. K dispozici byli zajímaví herci, ale dohromady nepředvedli nic tak výjimečného, ale na vině je především necitlivá režie Mikea Nicholse, kterému se nepodařilo za celou dobu navodit hororovou atmosféru, a je dost znát, že to není žádný hororový specialista. A tak se film tak nějak nesnesitelně vlekl a ožíval ve scénách, kdy za úplňku Jack Nicholson absolvoval svou proměnu a ulovil i nějakou tu srnku v lese, pak zase nuda, a zase ta obvyklá proměna. A takhle se to střídalo, až do celkem ucházejícího finále, ale ani na okamžik to nebyl horor, ale film o chlápkovi, co se proměňuje ve vlkodlaka. 60% (07.02.2009)