Zrození

Hrozně zvláštní film s atmosférou, co se mi zažrala pod kůži. Nakonec mě těší, že aspoň v mém životě je všechno normální. Ovšem ten pocit, že lidé okolo mě můžou být ve skutečnosti někým jiným, a ta nejistota, jestli to tak vážně nemůže být, mě čas od času provází. Asi nejsem tak úplně ojedinělý magor, když mohl vzniknout tento příběh. (07.11.2016)

Glazerova hypnotická atmosféra mě vždycky dostane a nejinak tomu bylo i tady. I když jsou ty jeho filmy pomalé a "chladné", díky dokonalému citu pro tempo scén a skvělé filmařské stránce to na mě vždycky z té jeho tvorby funguje. Ani jsem kvůli tomu neměl problém s tím, že je to hodně o reinkarnaci a že ten námět má díky tomu námětu místy úchylný nádech - Glazer to vše prostě dokáže natočit a podat tak, jako málokdo jiný a leckteré scény, které by u některých režisérů byly přehnané a prvoplánové, mu naopak fungují skvěle. Vlastně i v tom, co to chce primárně předat, je to hodně solidní. Rád bych tomu dal i víc, jenže nemůžu, protože je to celé podané až příliš "intelektuálně". Chytře, ale mimo realitu. Nastane podivná situace, desetileté děcko tvrdí, že je její zemřelý manžel, ale ona se toho kluka nikdy nezeptá na to, na co by se ho v tu chvíli zeptal asi každý a spíš jen čeká, až se potvrdí to, co si hned při prvním váhání mohla potvrdit sama. Stejně tak ten kluk jí pořád jenom dokola říká, že je Sean, namísto toho, aby jí to nějak dokazoval. Kvůli tomu ani nevynikne (aspoň teda pro mě nevynikl) výkon Nicole Kidman, která podle mě místy ani moc nechápala, co že to má vlastně hrát - a podobně je to i u ostatních herců. A sice chápu, proč to Glazer zakončil tak, jak zakončil (což je celkem s podivem, když to dlouho dobu hrál jen na jednu stranu), ale zároveň nemůžu říct, že by mě to nějak zasáhlo. Vím, v čem ten závěr chce být tak silný, ale osobní emocionální prožitek jsem z něj neměl. Pro mě je to nejslabší Glazerův film, ale špatný není ani náhodou, rozhodně je mírně nadprůměrný a jako ostatní jeho filmy má hodně co do sebe. Silné 3* (09.06.2022)

Zrození je pro mě milým překvapením, neboť jsem očekávala mysteriozní thriller, nakonec se z toho vylouplo psychologické drama. Film plyne drásavě pomalu, je to záměr, ovšem, stupňuje se tím duševní svár civilně lidských hrdinů . Ti jsou mimochodem postaveni před zásadní velmi nerealistický problém, který se snaží řešit snad až racionálně. Hlavní je však emoční rovina filmu, ale není to ono klasické expresivní vyjádření stavu, ba naopak, mistrná hra obličejového výrazu podpořeného obvykle hudbou, která je neoddělitelným spojencem obrazu. Další velmi výraznou složkou je výtvarná stylizace (barevné ladění dokáže být hodně atmosférické) a zajímavá výprava ve které převažují hlavně vertikální linie, které často umocňují rozdílnost a propastnou vzdálenost mezi nesourodými hrdiny. Film Zrození má divácky nevděčné těžce umělecké ambice, které vlastně i důsledně naplňuje. Režisér Jonathan Glazer s jistou samozřejmostí ukazuje, že klasická filmařina ještě nezemřela, což dle mého není vůbec naškodu. Přidává do filmu jeden trochu kontroverzní aspekt a to je vzah třicátnice s dvanáctiletým klukem (což mu dalo hlavně pocítit puritánské obecenstvo v Itálii). Pro někoho zůstane Zrození jen dalším aspirantem povýšeně akademické hříčky -stejně jako poslední dílka Bertolucciho. Nu, každý jsme jiný, pro mě je Zrození introspektivním vhledem do lidských duší, který má sice pár vad na "kráse", ale celkově je velmi vyvážený a povedený. Nutno podotknout, že také díky velmi zajímavému hereckému obsazení a výrazově velmi přesné hudbě. (08.03.2006)

Pomalý, hypnotický a ambientní film, jehož křehká emocionální rovina je ten nejzajímavěji natočený příběh za hodně dlouhou dobu. Škoda nevyvážené druhé poloviny, která je přece jen zkratkovitá oproti pomalu se odvíjející první části. Nic to však nemění na celkové kvalitě a pocitu, že po dlohé době sledujete zase něco naprosto nového a originálního, přitom těhle osobních příběhů o osudových láskách a znameních tady bylo nespočet s více či méně mysteriózním nádechem, nebo zajímavou pointou. Glazer ovšem dominuje i překvapuje v unikátnosti některých scén (např. 2 minutový shot na tvář Nicol Kidman), kdy cítíte vnitře rozervané a tápající hlavní hrdiny i beze slov. Finální záběr dává pocit, že jste něco přehlédli a dá se vyložit mnohovýznamově. Jeden z mála filmů kde jsou závěrečné titulky ve chvíli, kdy s nimi absolutně nepočítate. (25.04.2016)

Nicole Kidman mi v Birth připomíná svou postavu z Ti druzí. Bohužel jí jen připomíná a nenavazuje na ní, co se týče herecké kvality. Birth je průměrný snímek myšlenkou převtělení mrtvého manžela do malého chlapce... Scénárista chvílemi zapomněl co chce říct a film hodně pokulhává v tempu. Nicole se bohužel ať chce nebo nechce stala jedinou hvězdou filmu a tak na ní stála odpovědnost držet ho na nohou. To se nepovedlo jak si asi přála a já doufám, že se bude držet trochu lepších filmů. (03.02.2007)