VOD (2)
Obsahy(1)
Již název filmu vypovídá o tématu, kolem kterého se příběh točí. Existuje totiž teorie, že by se každý člověk měl narodit s určitou dávkou alkoholu v krvi. Tato malá intoxikace totiž otevírá naši mysl k poznání světa okolo nás, zmírňuje problémy a zvyšuje naši kreativitu. Tato teorie zaujme Martina (Mads Mikkelsen) a jeho tři přátele, unavené středoškolské učitele, a pustí se do experimentu, při kterém si po celý den udržují hladinu alkoholu v krvi. Když Churchill dokázal vyhrát druhou světovou válku s notnou dávkou alkoholu, kdo ví, co způsobí pár kapek jim a jejich studentům? Prvotní výsledky jsou povzbudivé a tento malý projekt se stane opravdovým akademickým výzkumem. Jak jejich hodiny, tak výsledky se zlepšují a skupina znovu dostane chuť do života! Když však výzkum přeženou, někteří musí skončit. Je stále jasnější, že i když alkohol mohl dopomoci ke skvělým úspěchům v historii, některé odvážné činy mají své následky. (Film Europe)
(více)Recenze (522)
Čistě a "sterilně" přímo na komoru. Seversky odtažitý a současně svěží a zábavný melodrama s ryzí pointou. Mikkelsen je bůh. Vzpomínky na Hon ožívají. Dánská manželka: "Bylo mi úplně jedno, jestli zrovna nasáváš s kamarády. O tom to není. Stejně celá tahle země chlastá jako šílená." ()
Kterak čtyři inteligentní chlapi ke chlastu přišli přes vědecké pojednání a jak to dopadlo, když se do toho zamíchá krize středního věku. Vynikající Mads a tak trochu k zamyšlení, s dobrou muzikou. ()
Skål! ()
Filmársky, režijne, herecky klasicky Vinterbergovská extraliga. Akurát ten príbeh mi prišiel akosi čudesne štylizovaný, alkoholu tu boli prisudzované akoby magické schopnosti dodávania šarmu, energie a mladosti - keď z praxe vieme že takto to úplne nefunguje. :) Potom som mal aj problém napojiť sa na širšiu spoločenskú rovinu filmu o akejsi konštantne opitej spoločnosti v ktorej žijeme. Skôr sa mi na jazyk dostávalo slovné spojenie "Hangover pre intošov". Koniec pekný. 3,5* ()
RECENZE: Pije jako Dán! Chlast je zajímavý experiment - Českokrumlovský deník Dánský film oceněný Oscarem je příběhem o zvláštním experimentu čtveřice učitelů, kteří se za pomoci neustálé přítomnosti alkoholu v krvi snaží dosáhnout lepších výsledků ve svých profesních i osobních životech. Když se ovšem prvotně omezený pokus zvrhne v nekontrolovanou jízdu, zjistíme, že namísto počátečního zlepšení nyní došlo k jejich deformaci. Herecký projev Madse Mikkelsena zraje s přibývajícími roky jako víno. Mikkelsen hraje prostě, nesnaží se zalíbit ani vzbuzovat sympatie, jeho hrdina není nikdo s kým by se divák chtěl nutně ztotožnit. Přesto mu herec dokáže dodat charisma a přetvořit jej z nudného středoškolského učitele v živou a zábavnou postavu, která také patřičně překročí vlastní hranice. Thomas Vinterberg, spoluzakladatel hnutí Dogma 95, se jako správný filmař každým dalším dílem vyvíjí a zlepšuje. Těžko jeho Chlast s čímkoliv srovnávat. Vyprávění se nenese pouze v duchu psychologické studie experimentu a jeho dopadů, ale najde se v něm i místo pro legraci (např. parádní sestřih politických výstupů), stejně jako pro překvapení budící úžas (finále). Vinterberg je totiž, stejně jako jeho neméně slavný kolega Lars von Trier, velký vypravěč, ale zároveň i geniální „dítě,“ které si rádo hraje a umí být neuvěřitelně originální a kreativní, což Chlast posouvá zase o level dál. Druhá polovina je bohužel o něco rozvláčnější a děj se chvílemi začíná topit v řešení manželských vztahů. Jakmile se však pozornost obrátí zpátky ke čtveřici aktérů a jejich experimentu, je to zase bomba. Chlast je zvláštní film, nicméně po všech stránkách je to mimořádný zážitek. 80%. ()
Na první pohled trochu předvídatelné drama, což je i na ten druhý malinko pravda. Thomasi Vinterbergovi v něm ale nešlo o nějakou originalitu, ale spíše o sociologickou studii obyčejných lidí, kteří žijí každodenní rutinu a ta je ubíjí. Od počátku nikam nespěchá a v rozvláčném tempu rozehrává zajímavý příběh čtyř kamarádů, kteří hledají únik ze všedních dnů. Atmosféra je příjemně nostalgická a nikoli příliš temná a i v těch nejhorších momentech v ní prosvítá evidentní naděje, což je nejvíc znát na fantastickém závěru, který přece jen nabízí trochu optimismu a víry v lepší zítřky, kterou symbolizuje nejen skvělá taneční scéna. Naprosto fenomenální je také obsazení, jemuž kraluje jako vždy fantastický Mads Mikkelsen, ale i jeho zbylí tři partneři s ním perfektně drží krok a právě oni drží film nad vodou v jeho slabších chvílích, Těch rozhodně není moc, ale přece jen délka je malinko přetažená a také dopad není tak intenzivní, jak by divák od Vinterberga očekával. Druk není film o alkoholismu, je to film o tom, že člověk si někdy hledá různé berličky, jak si v životě pomoct a být společensky prospěšnější a přijímanější. Navíc se v něm pracuje s několika filozofickými tezemi Sorena Kierkegaarda, v nichž je přes všechnu zdánlivou depresivnost skrytá velká pravda. 80 % ()
Na tomhle filmu se mi kromě skvělých hereckých výkonů nejvíc líbila vyváženost mezi černou komedií a sociálním dramatem. Pobaví scény, kdy se učitelé postupně sžívají s novým denním režimem a snaží se alkohol co nejlépe schovávat - když například fotbalového trenéra požádá jeho malý svěřenec o trochu vody z láhve, ve které není nic jiného než čistá vodka, je potřeba trochu zaimprovizovat. Pohled do soukromí hlavních hrdinů naopak příliš veselý není - na jednoho doma čeká pouze stárnoucí pes, jiného už téměř nevnímá ani vlastní manželka. Pití alkoholu zde není ani démonizováno, ani přehnaně glorifikováno. Závěrečných cca 15 minut už trochu ztrácí tempo a konec filmu bych si dovedla představit u jiné scény, to ale nic nemění na fakt, že se jedná o jeden z vrcholů letošní okleštěné filmové sezóny. Skoro 5*. ()
Thomas V a Mads M opět nezklamali, zdárně při tom sekundovali i další herci. Chlastáš jako Dán/nebo Čech asi stále platí... ()
Dánům se zase povedla trefa do černýho. ()
Celkem vtahující příběh o tom, jak Dáni chlastají jako Dáni ()
Madsův závěrečný tanec? Třešnička na dortu. ()
Chlast je něco úžasného. Asi to není nejoriginálnější příběh o alkoholismu ale filmařsky a herecky (Mikkelsen) je to naprosto vynikající. Žádné poučování, výchova nebo morální poselství. Jen ukázka dobrých a špatných stránek pití. Musím se přiznat, že po skončení jsem měl chuť dát si whiskey a zatančit si jazz-balet na nějakém krásném prosluněném plácku za doprovodu písně What a Life od Scarlet Pleasure. Film bych doporučil především nerozhodnutým budoucím alkoholikům. ()
Nudný a prázdný. (nechám si tu k promyšlení takovou teorii - a sice, že jde o celkem dost doslovnou paralelu Trainspottingu... ) Choose life. ()
Mads Mikkelsen mě tady zklamal (dobře no, ten tanec na konci byl OK), stejně jako mě zklamal celý tento snímek. Byl stejně nudný jako ti vyhořelí 4 kámoši/učitelé. ()
Příjemný civilní film s dobrými herci, který ze začátku vypadá jako černá komedie, ale míří úplně jinam. Postavy občas naznačí, jak je pro (řekl bych nejen) Dánsko alkohol charakterizující, ale v závěru to vypadá, že režisér úplně nevěděl, jak film zakončit a vyvrcholit a odměnil nás tedy místo toho solidní fyzickou show Mikkelsena za melodie příšerného songu - tak zdravá kolena a pohyblivost bych v 54 letech fakt chtěl mít. ()
+3* v poslední době hodně omílaný film i díky plno nominacím a cenám, co už má na svém kontě. Proto mi nezbývalo nic jiného než si na to udělat vlastní obrázek. Alkohol patří k Dánsku stejně jako i nám Čechům ho dost koluje v žilách. A v našich končinách vzniklo mnoho filmů na téma alkoholu a některé mám ještě v živé paměti, takže srovnání s nimi se nedá vyhnout. Nejspíš neměl režisér záměr varovat před jeho následky, protože závěr tomu moc nevybízel. Ale to je jedno a i když s nabízeným příběhem mám trochu problém, tak se mi film vesměs líbil. Rozhodně herecké výkony stojí rozhodně za to a všichni herci dokázali vášeň v alkohol předvést dokonale. Takže jediný, ale zásadní problém mám s tím, že zkušení učitelé brali na lehkou váhu problém počínající závislosti na větším množství této drogy a za to má momentálně jen tři silné hvězdičky. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()
What a life, what a night - What a beautiful, beautiful ride - Don't know where I'm in five but I'm young and alive - Fuck what they are saying, what a life ()
SPOILERY "Chtěl jsem natočit oslavu života", řekl Vinterberg na Oscarech. Tak jsem konečně mohl posoudit, jak moc ji tam uvidím a nemůžu říct, že by tam moc byla. Aspoň teda ne přirozeně. Vím, že Vinterberga při natáčení (a asi i při přepisování scénáře) silně ovlivnilo náhlé úmrtí jeho dcery, proto tu rozházenost témat a neujasněnost celkové myšlenky aspoň částečně chápu, ale jen částečně. I kdybych byl sebevstřícnější, nemůžu říct, že by Chlast byl bůhvíco. Nejvíc mu samozřejmě ubližuje ta neujasněnost, kdy to celé začne experimentem s fungováním různých dávek alkoholu a je to hlavně o tom, že určitá míra alkoholu zklidňuje a člověk je díky ní bystřejší a kreativnější (s čímž musím jednoznačně souhlasit - mám vlastní zkušenosti), pak to ústřední postavy čtyř učitelů začnou přehánět, dostanou se do problémů a je to najednou celé o alkoholismu (k čemuž to dojde celkem divně - vždyť dojít do "nejzazší katarze", to jim snad muselo být jasné že nedopadne dobře a že toho pak budou litovat) a nakonec jeden z učitelů umře, jejich studenti udělají zkoušky a na konci všichni slaví, takže k té oslavě života dojde, ale zase divně a zase nepřirozeně. Já to chápu, Vinterbegovi to aspoň trochu pomohlo vypořádat se s tou strašnou událostí v jeho životě, takže to jinak než tím velkým happy endem (ačkoli se to dá brát i opačně, ale nemyslím si, že to byl Vinterbergův záměr při jeho tehdejším stavu mysli) skončit nemohlo, ale stejně... Jinak zde k jakémukoli posunu i ve vztazích v rodinách dochází jen tak, takže působí povrchně a psychologie nikde. To ale už nechám být. Příběhově je to takhle stejně průměr. A průměr je to i po filmařské stránce. Navzdory té spoustě významných ocenění a spoustě nadšených ohlasů si fakt nemyslím, že by to bylo až tak povedené, Málokterá scéna je zde zajímavá a málokterý záběr tu má nějaký pořádný nápad, i ten důraz na neustálé záběry skleniček různého chlastu nezapůsobí přesně tak, jak by měl. Chápu význam, ale neprocítil jsem ho. A tak to tady je snad se vším, navíc Mikkelsen tu zase hraje ten svůj prkenný standart a i když z něj jsou všichni současní filmoví fandové na větvi, já měl naopak pocit, že snad nikde jinde nehrál tak slabě a že ho tu všichni ostatní herci jednoduše přehráli. A jen ten skvělý tanec na konci jeho výkon moc nezachraňuje. I když je to ale dost průměrné po všech stránkách, nějakou atmosféru to stejně má a můj zájem si to udrželo až do konce, byť s několika nudnými místy. Na víc jak tři to ale není ani náhodou i s přihlédnutí ke všem okolnostem. Nový Vinterberg na toho starého nemá ani náhodou. 3* ()
Už vím, proč se říká pijes jako Dan😂😂😂😂🍾🍾🍾🍾🍺🍺🍺🍺🍺 ()
"objektivně" by to bylo na poctivé a zasloužené čtyři,protože Chlast je prostě dobrý film.Letos rozhodně jeden z nejlepších.Na druhou stranu to ale není Hon,který mě psychicky dostával skoro celou dobu a od té doby jsem myslím neviděl moc silnějších filmů.Chlast je jiný.Upřímný,uvěřitelný,poctivý a má v sobě něco co postupem času zraje aniž by to divák tušil a naplno se to projeví až v úplném finále,které se může zdát relativně obyčejné,ale mě zasáhlo jako blesk z čistého nebe a emočně mě převálcovalo.V těch pár minutách toho bylo najednou tolik,že prostě musím přidat tu pátou hvězdu...85% ()