Smrt stopařek

Matne sa mi marí, že Smrť stopárok som prvý raz videl ako dieťa a iba v útržkoch. Nie celé. To sa mi podarilo až v roku 2017. Šofér nákladiaku Charvát je ťažko zabudnuteľná postava. Snímka je naturalistická, relatívne „dokumentárna“ a väčšinu času snímaná z pohľadu beštiálneho vraha, pričom obete a policajti majú v podstate len cameá. V tomto Smrť stopárok veľmi pripomína podobne chladný, bezcitný a o 5 rokov starší Deň Šakala s Edwardom Foxxom. Snímka sa spolieha na realistickú atmosféru, legendárnu scénu so zabíjaním v nočnom lese a na živočíšny výkon mužného Mareka Perepeczka (takú negatívnu rolu vraj nesmel hrať žiadny český herec, lebo by mu to navždy zničilo kariéru, tak to podľa očakávaní schytal Poliak). Poteší sympaticky krátka stopáž a pár úderných scén. Ale ku koncu to jemne nudí. (08.10.2017)

Ve své době veliký divácký hit. Docela napínavé, mohlo to dopadnout mnohem hůř. V normalizační éře, kdy se točily samé tendenční pitomosti, či nudné nezáživné komedie, tohle byl jeden z mála koukatelných českých filmů. Dokonce ani nevadí přítomnost nechvalně známého komunistického prominenta Zdeňka Buchvaldka v roli vyšetřovatele. (11.05.2003)

Film jsem poprvé kompletně zhlédl asi jako poslední člověk na světě, protože ho jinak považuji za poměrně velmi známý - a to především díky jeho relativně četným televizním reprízám. Osobně mě ale bohužel moc neoslovil a vlastně se i divím tomu, zda je potřeba tento film film stále znovu uvádět v telce, když jde o zástupce žánru, který se tak radikálně proměnil (fráze "na svou dobu...", která má film jakýmsi zvláštním způsobem bránit vůči hodnocení očima dnešního diváka, se zde v komentářích objevuje až podezřele často). V roce 2018 už nutně ten film podle mě musí působit velmi krotce - ve srovnání se současnou krimiprodukcí je zde v podstatě minimum krve, násilí, a vlastně i jakéhokoli napětí, když pachatel je od začátku znám (podobně jako např. v další detektivce z podobné doby, Příliš velká šance) (a hlavní vyšetřovatel, v podání totálně nezajímavého Buchvaldka, postrádá jakékoli charisma a ve filmu působí dojmem dokonale zaměnitelného socialistického fízla, jakými se filmy z té doby jen hemžily - osobně jsem sice ocenil, že náznaků skryté normalizační propagandy je zde minimum, ale přesto se člověk neubrání dojmu, že celkové vyznění snímku - v němž hrdinní příslušníci Veřejné bezpečnosti dopadnou obávaného vraha - je dokonale poplatné době svého vzniku). Pokud mohu ještě dále soudit o obsazení, Marek Perepeczko je herecky zcela excelentní, a rovněž se mi zde velmi líbila mladá Dagmar Patrasová (její pohádková sestra Jana Nagyová mi zde přišla spíše nevýrazná, dílem kvůli jejímu děsivému účesu a dílem proto, že byla předabovaná). Ještě se mi tam líbil Karel Heřmánek, byť jeho herecký prostor zde není příliš velký. Celkově jsem měl z toho filmu dojem, že má něco do sebe (založení děje na skutečných událostech dodává příběhu na vážnosti; hudba Karla Svobody je velmi dobrá; hraje tam spousta dobrých herců a Jana Nagyová tam ukáže prsa), ale ve výsledku se nemůžu zbavit dojmu, že kdybych to i nadále neznal, zas tak o moc bych nepřišel. (27.08.2018)

Jako malou mě rodiče odehnali od obrazovky a když jsem povyrostla, byla jsem pak tímhle českým thrillerem zklamaná - čekala jsem, že to bude mnohem drsnější:-). Na svou dobu každopádně solidní kriminálka s důrazem na psychologii vraha a ponurou "retro" atmosférou. Hodnoceno pohledem současného diváka - mírný nadprůměr. 60% (07.10.2009)

Jindřich Polák byl velký perfekcionista a Smrt stopařek podle toho vypadá. Napřed nás důkladně seznámý s tragickým nitrem hlavního padoucha, pomocí velmi naturalistických vražd nám ho dokonale zhnusí a na závěr vše vyřeší napínavě natočenou policejní akcí. Výslednému dojmu pomáhá ruční kamera (která se ale neklepe jako pes vyhnaný na mráz, jak bývá zvykem dnes), neokoukaný Marek Perepeczko v titulní roli a také Svobodova místy tak trochu morriconeovská hudba. (08.11.2015)