Maestro

Opravdu, ale opravdu moc jsem se těšil na nový film Bradleyho Coopera, a to více mě mrzí, že musím napsat, že mi to tolik nesedlo. Cooper mi u Zrodila se hvězda ukázal, že je šikovný režisér, a že do budoucna bude dobré s ním jako s režisérem počítat. A u Maestro to předvádí znovu, jen to pro mě nebyla zábavná podívaná. Cooper do tohoto projektu dává všechno. Dře před kamerou a i za ní. A ten zápal pro film je cítit s každého záběru. Problém je ve výstavbě příběhu, a to jak na nás působí. Je to chladné, emočně prázdné a místy nijaké. Po řemeslné, technické a herecké stránce nelze filmu, moc co vytknout. Nicméně největší problém je sledovat dvě hodiny film o někom, o kom se toho tolik ve výsledku nedozvíte a reálně vás nezajímá, protože vám ho scénář a režisér nedokáže prodat. Bradley Cooper se dokonale převtělil do Lennyho Bernsteina a má zde parádní momenty. Carey Mulligan znovu hraje perfektně a její výkon se mi líbil. Neříkám, že film je špatný, jelikož špatný není a má několik výborných scén. Ale to je pro mě popravdě málo, hlavně když jsem čekal velkou pecku. Maestro je zajímavý životopisný film, který má co nabídnout, ale divácky není moc vděčný. (09.02.2024)

Formálně krásně zfilmovaný a Bradleym Cooperem odevzdaně zahraný životopisný film bez života. Jakoby v životě Leonarda Bernsteina nebyly motivy, dostačující pro dramatický a emocionální filmový příběh. Přitom film samotný ukazuje, že tam byly. Jen s nimi bylo potřeba pracovat jinak, vystavět scénář na jiných pilířích než Bernsteinově homosexualitě versus manželství. Ani aspekty komplikovanosti jeho vztahu s manželkou zde nejsou hmatatelné. Nebýt pár dialogů, vůbec bychom je nechápali. Protože je nemáme jak a kdy procítit. Produkce Scorseseho a Spielberga současně? Vážně? (08.02.2024)

Maestrovi není po řemeslné stránce co vytknout, herecké výkony dokonalé, masky perfektní, kamera úchvatná, ale chybí mi tam větší konflikt. Cosi se tomu blížilo, manželčin výbuch, kdy už se nehodlala dál nechat ponižovat. Chápu, že Cooper asi nechtěl natočit tuctový životopisný snímek, konec konců život se neskládá jen z významných dnů, ale je to mozaika všedních střípků, i ty leccos napoví, ale pokud mu někdo našeptával, aby natočil film o kouzlu a zrodu hudby, měl si nechat poradit. Vlastně se sama se sebou dohaduji, o čem to přesně mělo být. (06.01.2024)

„Já chci Oscara! …. Já chci konečně ku*va už toho Oscara!“. ___ Ano, kamera výborná, hudba čarokrásná (ale za tu Cooper nemůže), zestaršující masky fantastické. Ale málo platný, chvílemi jsem si připadal jak na pimprlovém divadle, kde se hlavní aktér  tak moc snaží, že si ani neuvědomuje, že ta, co měla být až druhá v pořadí, ho drtivé přehrává. Ano, Carey Mulligan si dala Bradleyho velkou boxerkou herecky K.O. po pár minutách, protože ona na rozdíl od něho působila autenticky, přirozeně a nepotřebovala k tomu tip top prostetika. A marně jsem se snažil celou dobu určit, o čem to vlastně mělo být. Aby to bylo o géniovi v objetí múz, který byl zároveň tak trochu kokot, na to je to příliš vágní a neurčité, kde se postavy jen tak míhají, přicházejí a odcházejí a nic z toho neplyne. A jestli to mělo být o magické síle hudby, tak snad jenom ve scéně z katedrály, jinak se na mě ujištění, proč byl Bernstein tak velký skladatel, ani vlastně za celou dobu nepřeneslo. Ale možná to tak Cooper chtěl, podle úvodního titulku, že „…umělecké dílo neodpovídá na otázky, ale vyvolává je…“, a já mu jenom křivdím, že. Ale sorry Bradley, občas mám právo i na trocha povrchního diváckého očekávání :o) (07.02.2024)

Takovou sračku už jsem dlouho neviděl. Sebestřednost Bradleyho Coopera nezná mezí, televizní ořízlý formát měl být asi součástí uměleckého žebrání Bradleyho Coopera o ocenění. Na tohle jsem neskutečně alergickej. Je asi minuta po konci a mám chuť jít odhlásit Netflix za tohle. Jsem sice schopen uznat herectví Coopera, ale psychicky jsem teď v tak agresivním rozpoložení, že nemůžu nic jinýho než dát odpad a nejradši bych téhle pozeřině dal plnou toitoiku a ne jen nějakej odpad. Takhle mě nevytočila ani Síla psa a že to taky byla oscarová žebračka se vším všudy. Fuj tajksl tohle to. (30.12.2023)

Tento film mi opět potvrzuje skutečnost, že v dnešním Hollywoodu už není vůbec nic jisté. To, že film produkuje Scorsese, Spielberg a režíruje v dnešní době velice úspěšný Bradley Cooper, totiž ve skutečnosti vůbec nic neznamená. Ve skutečnosti totiž můžete být svědky životopisného filmu o člověku, který Vás vlastně vůbec nezajímá, protože se Bradley pro samé nadšení k Bernsteinově postavě tak moc zahleděl do sebe, až úplně zapomněl, že film netočí pro sebe, ale pro diváky. A pak to tak také vypadá. Bradley tu sice opravdu hraje a jeho proměna je takřka geniální. Jenže nejlepší scény jsou ty, kdy navíc i diriguje. Ty by si zasloužily klidně i Imaxové plátno. Zbytek je ale zbytečná výplň. A ta v tomto provedení nemůže nikoho ani zaujmout. Natož pak zajímat. (27.12.2023)

Bradley Cooper Oscara moc chce. Ale nedostane ho. Ještě pár let. Potřebuje dozrát, získat větší odstup. Maestro je v mnohém výborný film, až na to, že ho divák prakticky nezajímá a spíše je do sebe zahleděný a v mnoha bodech ztrácí na obsahu. Navíc když čtu popisek filmu, tak slovo "strhující" je opravdu hodně vzdálené realitě. Ano, dirigování je působivé, Cooperova přeměna velmi výstižná, ale zbytek filmu jako by neexistoval a některé postavy přicházejí a odcházejí, aniž by je divák potřeboval znát. Chybí tomu to srdce, ta opravdovost. (01.02.2024)

Černobílý, vysoce stylizovaný úvod nejen baví, ale i dokáže představit postavy a jejich základní problémy. S přibývající stopáží je však osobní projekt Bradleyho Coopera stále rutinnější a línější, až nakonec vyšumí úplně. Leonard Bernstein by si zasloužil trochu odvážnější pomník. Více zde. (22.12.2023)

Takovou míru očekávání nemohl ustát nikdo. Když se režijním debutem zařadíte mezi oscarová želízka a tvůrčí jistoty a hned jako další kousek si vyberete srdci nejbližší látku, která vás provází už od dětství, jedná se o překážku tak vysokou, že se o ni zákonitě musíte přerazit. A to se Bradleymu Cooperovi - nestalo. Maestro je esteticky vybroušený, přesně obsazený a herecky bez přehánění dokonalý (Bernsteinova gesta a zpocený zápal mě rozechvívaly opakovaně). Hudebně jde sice o malou domů, kdy zní jen tóny z tvorby hlavní postavy, ale proč ne. Ta hranice mezi touhou říct všechno s až dokumentárním detailem a dvouhodinovou přednáškou zavilého fanouška je přece někdy tenká a tady navíc nikdy překročena nebyla. A že je scénář tak nějak povědomý? Koneckonců je to životopis. Se vzlety, s pády, s životními úspěchy i se zklamáními, co jen tak nepřebolí. Protože život, ať vztahový nebo profesní, někdy připomíná jednoduché melodrama až příliš přesně. (29.12.2023)

Strnulá křeč. Maškarní plná nepřesvědčivých prostetik, falešných přízvuků a neorganické imitace klasického Hollywoodu. Exhibice člověka, který chce zoufale uznání a respekt, ale není maestro a podle tohohle filmu si ani neumí doopravdy představit, jaké to je jím být. Tedy nad rámec dalšího příběhu o ztrápeném géniovi, jehož morální transgrese je třeba tolerovat, protože to v jádru nemyslí špatně a je zmítán svými múzami. (20.12.2023)

Film, ve kterém je mnoho dobrého (například herecké výkony, kamera, hudba...), ale je nepříjemně schizofrenní. Některé scény jako kdyby byly určeny divákům, kteří Bernsteina nikdy neviděli / neslyšeli, zatímco k pochopení jiných je nezbytná detailní znalost jeho díla a lidí z jeho okolí. O Bernsteinově životě jsem nevěděl téměř nic, ale z celého filmu jsem si odnesl především informace "Byl bisexuál a manželka měla zdravotní problémy", což je na 130 minut trochu málo. (01.01.2024)

Černobílá část má švih, tah a tempo. Barevná zas zbytečně moc prostoru, na tak málo dramatických not, které Cooper chce, aby zazněly. (01.04.2024)

Osm nominací na Oscara za prvotinu (hudební drama Zrodila se hvězda) holt s člověkem zamává, respektive s jeho sebevědomím. Nemám příliš rád klasické životopisy, většinou jsou srozumitelným kusem pro všechny, jenže stejně často i strojeným a nudným zklamáním. Těch podnětných je zoufale málo. Mnohdy je to klasická story: dětství, dospívání, cesta na vrchol, případně ještě větší vrch/pád… Tady sice vzestup poté, co se mladý Bernstein zcela náhodou dostane k dirigování velkého orchestru, rovněž vnímáme, ale tvůrci předkládají především vztahové drama jedné velké neposedné osobnosti, za kterou stojí silná žena. Tam kus jedné dekády, vzápětí střípek další, pak zase jiné. Bernstein nerozlišoval mezi hudbou vážnou a populární, zkoušel mnohé, jeho práce byla pestrá. Jakmile ale přejdeme z černobílé (kamera Matthewa Libatiqueho zase skvělá) preciznosti k barvě, ubývá kamerových hrátek a celkově tvůrčích nápadů. Zůstává fajn biják, kterému chybí emocionální gradace, stejně tak se vyhýbá vnitřním démonům a skutečným kontroverzím tvůrce legendárního muzikálu West Side Story. Co mají každopádně životopisné kousky společné, jsou herecké výkony. Když zrovna nedumáme nad tím, jak se ona dívala na jeho zálety s pohlednými hošany nebo nepočítáme, kolik cigaret dirigent a skladatel vykouřil, musíme ocenit jak Bradleyho Coopera, tak Carey Mulligan. Tady zase klobouk dolů. Ambice velké, ovšem strnulost, neúplnost a papírovost zrovna tak. (03.01.2024)

Realizačne majstrovské. Občas na hrane exihbície. Cooper sa predvádza pred aj za kamerou, no celé je to možno až príliš chladné. Kino by tomu prospelo viac. (20.12.2023)

Když filmu chybí konflikt, je to často nuda. U životopisů to bývá často zásadní věc. Bradley Cooper jinak svou úlohu zvládnul, ale v mých očích měl obří kus štěstí že si k ruce vzal opět skvělou Carey Mulligan. K produkci asi tolik, že je to vlastně typický roztahaný Netflix. První polovina je k uzoufání, v té druhé se už konečně něco začne dít. 40% s odřenýma ušima. (31.03.2024)

Maestro je vizuálně strhující, kdy se ukazuje, že šlo pro Coopera o vášnivý projekt. Cooperovi nechybí ambice před kamerou ani za ní, výsledek tak zvládá být v několika momentech strhující a proto zamrzí, že forma vítězí nad obsahem. Solidní záležitost, která ovšem bude po právu na nejrůznějších předáváních filmových cen spíše do počtu.... (21.12.2023)

Viděla jsem něco málo z Bernsteinova skvělého hudebního cyklu Young People's Concerts, kde vystupuje nejenom jako samotný dirigent, ale zároveň je průvodcem i tvůrcem tohoto pořadu. Jeho persóna působí na diváky nejenom svým neuvěřitelným hudebním talentem, ale především svým živelným nadšením pro hudbu jako takovou. Přesně toto se povedlo přenést i do filmu Maestro. Ten ukazuje jak jeho zápal pro hudbu a její „předávání“ lidem, tak celkově jeho společenskou fasádu, kterou dává na odiv. Zároveň však v kontrastu s tím film poodkrývá i Bernsteinovu vnitřní rozervanost a stinnější stránku jeho osobnosti a dává tak hlouběji nahlédnout do života této pozoruhodné osobnosti. Nakonec je to však právě hudba a jeho profese, které ho očividně celou dobu drží nad vodou. A oproti tomu, zdá se, že je to spíš jeho žena Felicia Montealegre, kdo byl ve svém životě ztracený a vnitřně nespokojený. Celkově šlo o emotivní a poutavou sondu do osudového vztahu těchto dvou lidí a jejich lásky i rozporů na pozadí Bernsteinova bouřlivého společenského a hudebně profesního života. Bradley Cooper hrál jako o život a ztělesnil Bernstaina takovým způsobem, že je skoro k nerozeznání od toho skutečného. Skvělý výkon. Celkově mě také mile překvapila hloubka vyprávění – film má mnoho zajímavých vhledů a hlubších postřehů vyvěrajících z niterného emocionálního života a vnímání dvou hlavních postav. Nezkoumala jsem sice nakolik přesně to odráží skutečnost, ale rozhodně to něco vypovídá o inteligenci a přemýšlivém založení těchto dvou osobností. Chápu, že některým divákům by spíš něž zahloubané vyprávění plné rozporů (navíc s důrazem na homosexualitu, která i v dnešní době může být někomu trnem v oku) vyhovoval přímočařejší a klasičtější životopisný příběh s jasnějším „obloukem“, ale já jsem vlastně ráda, že se Bradley Cooper rozhodl jít touto odvážnější a poněkud kontroverznější cestou. Je osvěžující vidět i takové životopisné filmy. ~(4,2★)~ (23.01.2024)

Dost průměrné. (21.12.2023)

Filmu by asi víc prospělo velké plátno, ale to je jen takový, drobný detail. Dobré, velmi dobré, místy až strhující. Hlavně, co se týče dirigování a hudby, i když ji rozumím jako koza petrželi. Bradley si mě zase jednou po čase povodil a to jsem od tohoto filmu neměl vůbec velká očekávání. Čtyři a něco. (23.12.2023)

Na tenhle film jsem se těšila skoro 5 let. Leonard Bernstein byl velikán klasické hudby i muzikálové hudby a jeho nesmrtelnost mimo jeho skladatelství a dirigenství tkví i v tom, že byl velkým a veleúspěšným popularizátorem klasické hudby. Na jeho "výchovňáky" chodili lidé napříč generacemi, včetně těch nejmenších, ty pak byly zaznamenány na filmový pás a patří k pokladům dodnes. Bradley Cooper je Leonardovi neskutečně podobný a jeho řeč těla je strašně přesvědčivá, je potěšující koukat se na to, že ve filmu o hudebním skladateli hlavní hrdina opravdu hraje na klavír to, co my slyšíme, a že perfektně diriguje, to je balzám. Ale já se těšila, že ve dvouhodinové poctě tomuto velikánovi uvidím průřez jeho životem, že se dozvím, jak studoval, o jeho začátcích, o tom, jak tvořil třeba West Side Story, prostě něco nového a zajímavého. Místo toho jsem se dvě hodiny dívala na to, že byl slavný hlavně svými homosexuálními vztahy. Ano je mi známo, že byl bisexuál, ale to opravdu není to hlavní, co by v tom filmu mělo neustále být připomínáno, lidé takového talentu a vyjímečnosti bývají často výstřední, ale dnes to není lidem podáváno jako zvláštnost, ale jako něco, co je třeba dát do popředí zájmu, to je to, co se dnes nosí, vyzdvihovat tyto detaily. To je "netflixovská" ideologie. Film mě strašně zklamal, jelikož z celé velikosti Bernsteinovy osobnosti vidíme jen člověka, který se zmítá mezi láskou k ženě, s kterou si rozumí po duševní stránce, láskou k dětem a potřebou tělesného vztahu k mladým studentům mužského pohlaví. Trochu málo na tak zajímavý život. Zůstává tedy jen krásná hudba a skvělý výkon Coopera jako herce, po režijní stránce hodně zklamal a slavní producenti taktéž. Smutný pohled na dnešní USA. (04.01.2024)