Kate

Za mě fajn akční jednohubka, Mary Elizabeth Winstead je má oblíbená herečka a tady ta role jí sedla. Film je po akční stránce kvalitní a i ten příběh není tak špatný (až na ten překombinovaný konec), ale spíše mi úplně nesedl styl, jakým to bylo natočeno (např. na začátku filmu ta honička, to moc reálné nebylo, spíše jak z počítačové hry). (17.11.2021)

Obstojné řemeslo. Nemá to improvizaci a nesourodý rytmus těch nejlepších v žánru (Raid, Wick, Atomic Blonde), ale několik solidně natočených řezanic se tam najde i pro náročnější akční fajnšmekry. Palec nahoru za to, že nejpůsobivější akční scénu má v režii 70ti letý dědula se samurajským mečem. Příběh je o ničem, ale neony a neopakovatelná atmosféra nočního Tokia za pomoci obstojné výpravy a kamery dělá své. Winstead neselhala. (21.09.2021)

Tak jak mi někteří herci přirůstají k srdci, tak Mary Eli mi od srdce zřejmě odrostla. Za dob filmů Scott Pilgrim nebo Auto Zabiják jsem ji žral, ale tady mi příšerně lezla na nervy. Příběh? Vomletá fraška, béčkařina, co se tváří jako akční drsnost, přitom je to drsný jak vohraná kazeta v popelnici. Nevím, mě tohle lezlo na nervy už od loga. Chtěl jsem dát jednu hvězdu za akci, ale už nechci. (01.05.2022)

Po všech stránkách zcela zapomenutelná akční podívaná, která zaujme pouze několika skvěle nasnímanými sekvencemi a atraktivními lokacemi Tokia. Bohužel ale nedostaneme žádnou další přidanou hodnotu, pročež tyto dva atributy ani zdaleka nestačí ani na alespoň průměrnou podívanou. Ve finále tedy dostaneme snímek, na který si za pár měsíců vzpomene vážně jen málokdo. A to je vzhledem k sympaticky se snažící Mary Elizabeth Winstead vážně velká škoda. Tak snad příště! (Netflix) „Death is the time for beginnings.” (13.09.2021)

Mary Elizabeth Winstead v Japonsku nedává na odiv svoje vnady, aby se asijským kolegům nerozšířily zorničky do evropských parametrů, nýbrž svůj plochý hrudníček dostává do akčních a značně brutálních poloh. Je to holka na zabíjení, která skončila po jedné nezdařené akci s jedem v těle. A nyní ji zbývá jen nějakých 24 hodin, než účinky polonia dosáhnou svého vrcholu. A musí se v nočních ulicích i budovách utkat s japonskou mafií, nepřímo ochránit neteř vlivného mafiána a nepostavit si proti sobě svého zaměstnavatele. Slovutný David Leitch je jedním z producentů filmu. A je to znát. Po zběžném přečtení scénáře jistě naznal, že není z nejoriginálnějších a je samé klišé. S otravou v těle už bojoval třeba Dennis Quaid a (ženských) nájemných zabijáků jsou filmy plné, takže prim dostala akce, skvěle natočená akce, která je brutálně pojatá. A hlavní hrdinka je postupem času (po)řádně fyzicky zdecimovaná. Režijně má film na svědomí Cedric Nicolas-Troyan, o němž od jeho debutu Lovec: Zimní válka nebylo více slyšet. Je fakt, že takového režiséra si musel všimnout Netflix, který využil jeho vytříbeného vizuálního cítění a akční zdatnosti, takže film by se v kinech vůbec neztratil. Akcí film překypuje, k mání jsou přestřelky s krvavými průstřely a kontaktní bitky, které nejsou po choreografické stránce nikterak rozmáchlé. Sympatická ženská hrdinka dává vale umolousaným mužským hrdinům a přináší pořádnou akční nálož, kde estrogen nahrazuje větší porce testosteronu. 10/10 (25.09.2021)