Sedmero krkavců

Hystericky kvazimorálně vydírající matka vytvářející nesnesitelně přepjaté prostředí tyranie jakéhosi nereflektovaného Zákona, jemuž nikdo nemůže dostát, samozřejmě nemůže ze svých synů neudělat černé krkavé ptáky. (Její geny poznáváme bezpečně ještě v dceřiných teatrálních externalizacích vlastního selhání „zradila/zradil jsi mě“.) Princova citově totálně závislá sestra má evidentně dost prorostlé neřešené trauma, které si léčí tím, že vlastní závislost přetváří v závislost bratrovu. Postavy matky a princovy sestry však nejsou jen ukázkovými modely určitých typů patologických osobností, nýbrž mají i cosi podstatně společného: naprostou neschopnost jakékoli reflexe - jejich „všichni myslí jen na sebe“, byť motivováno pokaždé jinak, je ve výsledku týž nádor. Dojem z této modelové psychopatologie, velmi důrazně a v Miladině případu obzvlášť detailně provedené, je tak silný, že dává zapomenout na ostatní zoufalost nicotného filmu, budícího dojem dokonalého zmarnění silného námětu (kterýžto dojem je podporován doprovodnou hudbou, u níž neumím rozhodnout, zda je tak blbá už skladebně (Hapka?!) nebo až svým mdlým flašinetovým provedením). Jakkoli linie ústředních prvků (situace sedmi bratrů a jejich „němé“ sestřičky) je dostatečně nosná sama o sobě, jakož i to, že tvoří spojnici mezi matkou a princem v zajetí sestry. Asi u každé lidové pohádky lze předpokládat skrytou (ne-li zjevnou) psychologii. Nedokážu odhadnout, zda je dáno už scénářem nebo až režií, že v tomto zpracování Sedmera krkavců je kazuistika z učebnice psychopatologie tím jediným, co z pohádky zbývá. Postava Chrta, ale i postava Johany (Jolany?) se v tomto ohledu jeví sice velmi zajímavě (spíš jako intrapsychické komponenty než jako osoby), jakož i závěrečné scény „košile na hranici“, „lid a Milada“ a „návrat“, já ale budu zlej a k sjednocení dojmu z Rážova filmu použiju nezamýšlenou hlášku „moji bratři“, na něž se naivní, sotva zletilá kráska pochybného původu neustále odvolává (pokud mluví). Nikdo ať se nepohoršuje. Kdykoli byla Bohdanka na scéně, vybavovalo se mi "Ó Dio, ó Dio!" z jisté italské katolické žánrovky ze života světce. S PollyJean lze částečně souhlasit, sportovcův komentář určitě stojí za přečtení, jakož i pohádka za vidění - to ale jenom jednou. (22.05.2012)

V dětství mě ten film dost děsil, ta postava Chýlkové a především jejího sluhy Chrta (inspirace Quasimodem více než zřejmá), to je jak zlý sen. Když jsem to teď viděl nanovo, jenom jsem si potvrdil dojem, že mi to vlastně nepřijde moc jako pohádka pro děti, nebo minimálně ne pro ty dnešní - jednak je to místy fakt až nepochopitelně strašidelné (ubodání služky, záběr na její zkrvavenou ruku, příprava hranice pro Bohdanku...), a jednak mi prostě přijde, že to dětem nemůže dávat smysl a že tomu nemůžou rozumět už kvůli té archaické češtině, kterou herci mluví (už jenom ta legendární replika "zkrkavčete", to přece nemůže žádné dítě pobrat). I mně samotnému tam spousta věcí nedávala vůbec smysl - těžko kupříkladu věřit tomu, že by synové byli celou dobu hodní jako beránci, a teprve v době, kdy nejstarší z nich už jsou v podstatě dospělí muži, rozčílí všichni matku natolik, že je ona následkem toho prokleje (navíc kvůli takové blbosti, jako že jí hodí do chleba poleno - omg, každý, kdo má doma 2 a více dětí, dobře ví, jaká divočina je jejich výchova a čeho všeho jsou schopní - nějaké zkažení jednoho chleba vedle toho vypadá jak směšná prkotina). Nepochopil jsem také, kde Bohdanka v té jeskyni přišla k tomu kolovratu (dobře, je to pohádka, ale stejně). Zvláštní je také ten incestní vztah Milady k Vratislavovi, a samostatnou kapitolou jsou kostýmy většiny herců, které jsou jeden velký úlet (nejvíc asi v případě Chýlkové, Dlouhého a Rösnera). Co mi zde také vadí, je podle mě přeexponovaný obraz - některé záběry jsou prostě přesvícené a je mi nepříjemné na to koukat; a potom skutečnost, že Mária Podhradská byla předabovaná, a je to silně poznat. Hapkova hudba je ale povedená a má to pěkný závěr, který je docela dojemný, takže bych to osobně zase tak nezatracoval, a aktuálních 56 % mi přijde dost nepatřičných (a vysvětluji si to z velké míry tak, že lidi to hodnotí negativně, protože se u toho jako malí báli stejně jako já). (23.02.2021)

Parádní, plnokrevná pohádka, která nevykazuje žádný ze znaků oné znepokojivě rozlezlé člověčensky přívětivé korektnosti - pro řadu filmových a televizních pohádek bohužel typické. (03.09.2003)

Taková úplně nevýrazná pohádka. Po celou dobu je doprovázena děsně depresivní hudbou. Je to spíš jak horor než pohádka. moc mě to nezaujalo. (20.07.2012)

26.6.2014 změna hodnocení: Panebože, proč jsem tomu dala 5 hvězdiček? ...... v dětství jsem tuhle pohádku milovala! A jsem ta, co hlásá, že se na pohádky má dívat a hodnotit je dětskýma očima, ale tohle se vážně nedá. Pustila jsem si ji teď a opravdu všechno špatně. Počínaje vzlyky "Vodo, ty jsi mě zradila, zradila.." .... Asi mi uniklo, že ji někdy ta voda něco slíbila ... Když pominu nesmysly jako že ona musí téměř přeplavat moře, aby se dostala ke kolovrátku a předla a naše milé princátko se na koni projíždí kolem její chalupy stejně jako kolem jeskyně, kde předla, jako by to bylo pár metrů od zámku, tak rozhodně nepominu odporně slizkého úchylného Chrta a incestní sklony Chýlkové. Je to příšerná pohádka, takže opravdu nechápu, co se mi na ní líbilo dříve, když všechny ostatní pohádky mám ráda do dnes. Jediné, co mě vždy potěšilo, byla krásná melodie, kterou si Bohdanka broukala. (26.06.2014)

Neslaná, nemastná a pokud něčím tato pohádka nad jiné vyniká tak je to její depresivnost. V neposlední řadě strašně smrdí "televizností a snaží se budit "umělecký dojem" a to většinou filmovému pohádkovému žánru škodí, jde přece především o to, zaujmout dětského diváka a pobavit dospělé, což se této pseudopsychopohádce rozhodně nedaří.... (20.09.2005)

Čekal jsem víc. Asi skrz znalost této pohádky. Jako napsaná je lepší než zfilmovaná. (05.07.2011)

Děti hodí matce do těsta polínko a máma je prokleje, ať zkrkavčí. A šup a jsou z nich krkavci. What the fuck? Tohle bylo hodně špatně natočeno, podle hodně špatného scénáře. Postavy živé vody, větru a slunce se vůbec nepovedly. Princ bydlel na chudém zámku, jeho služebníkem byl Chrt a to bylo vše. Dokonce ani vojáky neměl, vojsko mu dělali jeho chudí poddaní. Tohle jako má být zámek pro prince? Alespoň, že ta Bohunka byla fešná, protože jinak bych ani neměl co chválit. (09.03.2017)

Sice moc nemusím Márii Podhradskou, a i Chýlková tady jen přehrává, ale jinak docela hororově laděná pohádka bez zbytečných hororů .-) (11.02.2009)

Když už jste „poproseni“ pohlídat malé caparty (kteří mimochodem nejsou vaši vlastní) – tož co s nimi…Horůrek si s nimi pustit nemůžete – no tak musíte vytáhnout a oprášit nějaké ty pohádky a tak jsem po hodně dlouhé době viděl tento český kousek – který má kupodivu hodně nízké hodnocení. Přitom to zas až tak špatné podání Sedmero krkavců není. Chýlková a Boris Rösner byli správně „záporácky“ pošahaní, sem tam to mělo i zajímavou atmosféru a samozřejmě nesmí chybět šťastný konec… (05.11.2018)

Jako dítě jsem se u toho vážně dost bál. Dneska to vidím jako velmi vydařený experiment. Skvělá atmosféra, nádherná hudba a perfektní herecké obsazení. Hlavní hrdinka pro jistotu nadabovaná Magdou Reifovou. Kdo by řekl, že tato herečka, která výborně nadabovala těch několik vět v téhle pohádce a celkem slušně (mohla zvýraznit ječák) si poradila s Fran Fine bude jednou dosti unyle moderovat hrůzy typu kouzelná školka....? (10.12.2008)

Mrcha ženská chudák boreček a nešťastná a obětavá holčina a tak je to v celku krásna podívaná. (26.09.2018)

Mrazivá pohádka. Rozhodně nedoporučuji dívat se dětem do 10 let. Určitě by týden nespali. Co se týká mého hodnocení, tak si myslím, že 80% je akorát. Nechápu ty, kdo dává méně než tři hvězdy. Viděli jste to vůbec? (16.06.2008)

Skvěle depresivní počin, který by každé dítě mělo zcela určitě vidět :) (02.04.2007)

"Zabili jste chléb !! Prosila jsem vás.. Proklínám vás !! Zkrkavčete !!" Ludvík Ráža se takřka po třiceti letech rozhodl natočit remake svého filmu inspirovaného z dnešního pohledu značně morbidní feministickou pohádkou Boženy Němcové a musím uznat, že se mu to povedlo na výbornou.. Ale bohužel však pouze co do atmosféry, při níž tuhne krev v žilách, jinak totiž ten zmiňovaný feministický motiv v důsledku naprosto zazdí.. Ovšem ona magická scéna, kdy se rozzlobená lůza vrhá na postavy Chýlkové a Rösnera, mě dodnes fascinuje.. (15.08.2013)

Tenkrát jsem se tomu vyhýbal, páč počátek devadesátejch let byla doba, kdy před Chýlkovou nebylo úniku. Takže jsem si to dopřál až teď a říkám ano. Hustá, neřkuli hororová atmosféra je v tak obrovským kontrastu s krásným happyendem, že to rozbrečí i velkýho. A Hapkova hudba je bez debat perfektní. (07.01.2014)

Není to zas tak špatné. Povedený klasický scénář, dramatičnost a celkem slušný hudební doprovod. Navíc Ivana Chýlková je ďábelsky boží. (25.12.2014)

Ty hvězdičky jsou hlavně pro Janu Hlaváčovou. Ta pohádka je hodně depresivní. Ale má hezkou hudbu. Michal Dlouhý mi tam moc neseděl, ale záporné postavy byly dokonale záporné. Ani špetka dobroty. To je taky kumšt:) (03.01.2007)

Extrémně drsná pohádka, ostatně jako všechny pohádky od Erbena a Němcové - spíše horory... ale zpracování je kvalitní, Chýlková a Rösner perfektní ... (19.05.2007)

Jejda, tohle bych teda za pohádku moc nevydávala. Kapánek drsné. Na oslavu vánoček se podle mě tento film vůbec nehodí. A co máte pořád všichni s "Bohunkou", to je přece Bohdanka, ne? Ale možná jsem hluchá :), služebnou jsem také celý film považovala za Johanu a ona to byla Jolana. Rösner jako Chrt byl správně uvrčenej, Chýlková byla temná a zvráceně zlá a na Dlouhém jsem mohla oči nechat. Skutečně film poněkud těžšího kalibru, který na plátně děsí mnohem více, než jako pohádka, kterou vám rodiče čtou na dobrou noc. (25.01.2010)