Po stopách krve

Strhující film, linoucí se pomalu a vytrvale jako tekoucí med. S maigretovskou vytrvalostí a klidem rozplétá vynikající Rudolf Hrušínský spletitý případ vražd malých chlapců. Přes mnoho zavádějících stop a slepých uliček major Kalaš pomalu rozplétá toto klubko a ve vynikajícím závěru sadistického vraha usvědčuje. Vynikající detektivní příběh, který nemá široko daleko žádnou konkurenci. (10.05.2008)

Do druhé vraždy se kolem napětí jen tak našlapuje, aby se neřeklo, ale od druhý vraždy se do toho konečně trkne pořádně a pak už nezáleží na čase, nezáleží na hladu, nezáleží vůbec na ničem a jediný co diváka zajíma, kdo to byl ! Jelikož se ve filmu nevyskutuje zahradník, pátrání po vrahovi je tak o to napínavější. Psát chválu na herecký výkon Rudolfa Hrušinskýho je snad úplně zbytečný. Rudolf Hrušinský může hrát ve filmu třeba neviditelnou blechu a stejně by na sebe strhnul veškerou pozornost. (06.04.2010)

Spoilery! Snímek jsem si užil zhruba stejně jako předešlý díl. Vraždění dětí je totiž srovnatelně zábavné s vražděním žen a vždy se u toho rozplývám radostí. Líbí se mi, že takhle stará kriminálka dokázala v minulém díle nakousnout téma incestu a v tomto díle téma pedofilie. Úplně bych to v této době nečekal. Hrušínský je standardně výborný. Atmosféra dílu byla skvělá. Případ znovu zprvu příliš nezáživný, ale s postupem času se nádherně rozvinul. [80 %] (04.10.2023)

Nejlepší detektivky bývají podle skutečných případů. U těch sexuálně-deviantních to je skoro nezbytná podmínka, protože v opačném případě se nám z toho obvykle vyklube nehorázná pitomost. To se však samozřejmě nedá říci o tomhle Schulhoffově skvostu, který je z kalašovek asi tím nejpravdivějším, nejskutečnějším a v jistém smyslu i nejodvážnějším a "nejkontroverznějším". Hrušínský se pak nedá dostatečně vychválit, když mu tvářích razí strnisko, iluze opravdovosti je dokonalá. (18.04.2005)

Takže máme tu vraždu, čo znamená, že treba vyšetriť všetky vzťahy mŕtveho s okolím, potom nasleduje ďalšia vražda, ktorá naznačí, že treba zmeniť štýl vyšetrovania a všetko bude asi inak. Zoženú sa nejaké psychiatrické posudky, všetkých postupne priškripnú na policajnej stanici, a keď zase dej začne stagnovať, objaví sa ďalšia mŕtvola, aby sa divák nezačal náhodou nudiť a dostal nový impulz. V hlavnej úlohe vyšetrovateľa je herecké eso, ktoré občas utrúsi suchú hlášku a dodáva tak projektu filmový zmysel, pretože ja si Po stopách krve dokážem predstaviť ako hodinový diel ľubovoľného kvalitného seriálu, pri ktorom máte pri každej časti pocit, že bol o niečom. V tomto prípade napríklad o neľahkom osude sirôt v spoločnosti, alebo neľahkom prístupe k pedofílii ako chorobe, ktorá ničí ako svojho "nositeľa", tak svoje okolie. Poteší záverečná Columbovská pointa, ktorá ma presvedčila o štvorhviezdičkovom hodnotení, lenže potom prišiel dovetok, ktorý ukázal vyšetrovateľov v trochu pribrzdenom svetle a nadšenie bolo fuč. SPOILER: Keď mali posudky o iných podozrivých, prečo ten o vrahovi získali až po jeho usvedčení? Mohli ho zatknúť hneď na začiatku.... (20.04.2013)