Režie:
Konstantin BuslovHudba:
Sergei SternHrají:
Jurij Borisov, Olga Lerman, Artur Smoljaninov, Sergej Gazarov, Vitalij Chajev, Anatolij Lobockij, Dmitrij Bogdan, Valerij Barinov, Valerij Afanasjev (více)Obsahy(2)
Životopisné drama zachycující osud obyčejného chlapce, který během 2. světové války bojuje jako velitel tanku. Po těžkém zranění se však již na frontu vrátit nemůže, ale rovněž nedokáže jen tak sedět v týlu, když jeho vlasti hrozí nacisté. Z obyčejného samouka se postupně stává uznávaný konstruktér, který ve věku 28 let navždy změní dějiny. Útočná puška AK-47 se díky své jednoduchosti a spolehlivosti stala legendou a Michailu Kalašnikovovi tak přinesla celosvětovou slávu. (překlad: FiRST) (sashazv)
(více)Recenze (41)
Sympatický počin, snaha zmapovať život človeka, ktorého tvár v podstate nikto nepozná a každý si pri spomenutí slova "Kalašnikov" okamžite vybaví len zbraň, sa podľa mňa podarila dobre. Nebolo to nič extra, veľa sa toho logicky točí okolo vojska, ale aj tak zaujalo. No čo už, niekto sa preslávi vynájdením lieku, niekto zostrojením smrtiacej zbrane. Napriek tomu paradoxne väčšina sveta viac pozná Kalašnikova než napríklad Fleminga, objaviteľa penicilínu. ()
Jasný.. AKčka jsou kult, všichni je milujeme a konstruktér takové zbraně si zaslouží poklonu. Problém je, že i když se to přibarví a zdramatizuje, pořád je to o pendlování mezi nákresy, dílnou a střelnicí a to prostě není materiál pro vtahující drama. Jurij Borisov to hraje na takového toho jednoduše bodrého vidláka s vizí, až to zavání kýčem. Olga Lermanová je krásná ženská. Chemie mezi ní a Jurijem funguje a ta romantická linka je tak překvapivě nejsilnější složkou filmu. Osobně mi to přišlo málo syrové. Všichni tady byli vlastně docela pozitivní, všechno vypadá mnohem hezčí a načančanější, než by člověk v Rusku na konci války čekal. Rusové si prostě natočili takovou nablýskanou pohádku o jejich národním pokladu. Nic víc, nic méně. ()
Bylo to něco mezi Ronem Howardem a reklamní kampaní mezinárodní společnosti. Prostředí stalinistického Sovětského svazu drceného nacistickými vojsky působilo téměř vlídně, a ty věčně rozzářené tváře vojáků mě postupem času začaly iritovat. O trochu vážnější a temnější myšlenky zavadil film jen dvakrát. I tak hlavní hrdina působil jako lehce asociální a rozčilujícím způsobem umanutý solitér. Jestli ho scénář polidštil, jak už to u podobných filmů bývá, tak bych s ním tedy pracovat nechtěl. ()
~ a toto je tak nějak jeho příběh. Pokud máte rádi detaily tak si tenhle film užijete. , - Yuri Orlov (Obchodník se smrtí): Of all the weapons in the past soviet arsenal, nothing was more profitable than Avtomat Kalashnikova model of 1947. More commonly known as the AK-47, or Kalashnikov. It's the world's most popular assault rifle. A weapon all fighters love. An elegantly simple 9 pound amalgamation of forged steel and plywood. It doesn't break, jam, or overheat. It'll shoot whether it's covered in mud or filled with sand. It's so easy, even a child can use it; and they do. The Soviets put the gun on a coin. Mozambique put it on their flag. Since the end of the Cold War, the Kalashnikov has become the Russian people's greatest export. After that comes vodka, caviar, and suicidal novelists. One thing is for sure, no one was lining up to buy their cars. ()
Při hodnocení životopisných filmů mám vždycky dilema. Na jednu stranu se moc rád dozvím pravdivý příběh někoho známého/zajímavého, případně zajímavý příběh někoho, koho jsem do té doby neznal. Na stranu druhou mě velmi irituje, když se životopisný film nezakládá na pravdivých událostech, je upravovaný, nebo záměrně zavádějící. Vyhnout se tomu asi úplně nedá, vždyť obraz hlavní postavy často zkresluje už jen to, jaké hlavní události tvůrci vypíchnou/nezmíní, nebo období, kterému se věnují nejvíc. Zkrátka kontext. U ruských filmů je navíc ta věrohodnost, často překryta ideologií a nacionalismem. Takže pak už je to jen o tom, jestli bude dost i těch faktických informací, aby neměl divák čas pochybovat. A v tom je velká slabina Kalašnikova. Tvůrci vystavěli pomník prostému, ale talentovanému vynálezci, který překonal pár těžkostí, aby nakonec přišel s ikonickým samopalem AK-47. Samozřejmě za podpory matičky Rusi. O konstrukci AK-47 se mimochodem nedozvíte skoro nic. Těch pár zajímavých věcí, jako byly soutěže konstruktérů, mi na kvalitní životopisný film naprosto nestačí, takže za mě slabota. PS: nejsem hnidopich, třeba u Vremja Pěrvych mi bylo vcelku fuk, jak to bylo doopravdy a u Kódu Enigmy jsem taky nešťoural. Oba filmy totiž měly i něco navíc...solidní dramaturgický přesah. ()
Galerie (44)
Photo © RB Production
Zajímavosti (18)
- Záverečná scéna sa natáčala na polygóne v Alabine, ktorý sa nachádza pri Moskve. Snímku podporilo aj ministerstvo obrany RF – okrem vojenskej uniformy z roku 1947 poskytlo aj okolo 200 kusov samopalu AK-47. (sashazv)
- Konštruktéri samopalu vz. 58 používaného v bývalej ČSĽA, ale aj do dnes v armádach v Čechách a na Slovensku, sa inšpirovali práve AK-47. Vzor 58 síce vyzerá ako AK-47, ale podobný je len vzhľadom. Vnútorný mechanizmus má úplne odlišný. Vzor 58 je oproti AK-47 ľahší a kratší. Nevýhodou ale je, že má viacej súčiastok. Zbraň bola zavedená do armády v roku 1958. Napriek svojmu veku má vďaka kvalitnej konštrukcii stále dostačujúce vlastnosti. Je porovnateľná s AK-47, spoľahlivá, vydrží v zlých podmienkach ako napr. vo vode, piesku, blate a v mraze. (Dajman)
- Pri natáčaní pomáhala autorom filmu aj Kalašnikovova dcéra Jelena a taktiež konzultanti koncernu "Kalashnikov". (sashazv)
Reklama