Děti planety Duna

Byla to tahle minisérie a McAvoy, co mě kdysi donutilo přečíst si Herbertovo původní megadílo, takže tu minisérii prostě miluju, jasný?:-D I když samozřejmě vim o tom, že je plná nedokonalostí a odlišností od originálu:-D Že je oproti knížkám naivní a trochu prkenná:-D Ale stejně jí budu navždy milovat a nehodlám se snažit o objektivitu:-D (07.04.2012)

Tahle minisérie spojuje druhý a třetí díl knižní předlohy Spasitel Duny (který se odehrává v prvním části miniérie) a Děti Duny. Jinak pro tohle tv pokračování platí to samé jako pro televizní Dunu. Propracovaný svět plný politiky, úskoků, zrady, náboženství je tak složitý a komplexní, že z toho v seriálu zůstala jenom ubohá snaha o převyprávění kostry příběhu, bohužel však výsledný produkt je poněkud sterilní (20.5.2005) (20.05.2005)

Minisérii Dune hodnotím jako povedené předvedení knižního sci-fi fenoménu, který byl do té doby na okraji mého zájmu, a Children Of Dune ji ještě o třídu převyšuje. Triky, největší slabina Duny, se v pokračování dostaly na patřičnou úroveň. Města působí impozantním dojmem, poušť zase vzdušně a příjemně na pohled. Tentokrát se do světa planety Arrakis dokážu vžít, aniž bych se bála, že za kupou písku narazím do zdi pomalované dunami. Vyššího levelu dosáhl i hudební doprovod. Revellova hudba občas decentně zaševelila, Tylerovy kompozice se nebojí naplno se rozvinout a zaplavit divákovu mysl (čímž se snažím říct, že hudba je boží). Příběh se opět točí okolo různých spiknutí, zrad a intrik, drží se minulého schématu, ale pořád má dostatek es v rukávu. Příchod mesiáše je sice zápletka, která neomrzí, ale co se dělo dál, to je potenciálně mnohem zajímavější a neotřelejší téma. A u Herberta se na "a šťastně žili až do smrti" nehraje. Nestává se často, aby vylíčení navazujících událostí přineslo vítaný vývoj a kvalitní rozšíření zápletky (ano, Wachowští, na vás ukazuji). Každý díl je oživen vzrušujícími adrenalinovými momenty a děj uhání kupředu svižnějším tempem. Náboženství, politika a mocenské hrátky, ekologie – každý si přijde na své. Mě nejvíc zaujalo poslední zmíněné téma. Duna je pozoruhodný ekosystém. Škoda že chybí dotazová část programu, filmy všechny otázky nezodpoví. Výskyt českých herců s výrazným přízvukem se omezil na minimum a nahradili je ti schopnější. Karel Dobrý je sázka na jistotu, Fremen Pavel Kříž má kukadla jak zrcadla a Marek Vašut do své role natolik sedí, že jsem chvílemi zapomínala, kdo to je a že pochází z našich luhů a hájů. Postavy nestárnou (asi se vydatně cpou kořením říznutým koenzymem Q10) a některé dostaly nové tváře (já chci zpátky drsňáka Stilgara!). Po dobrodružstvích z písečné planety se mi bude stýskat. Takhle by to mělo vypadat, ve středu všeho stojí silný příběh a postavy – a hezká fasáda je pouze příjemným doplňkem. Vůbec bych se nezlobila, kdyby se tímto pravidlem řídili tvůrci hollywoodských blockbusterů. Bylo by fajn vidět kvalitní sci-fi i v kině. (18.11.2012)

Převést do více jak čtyř hodin kultovní Dunu, to chce odvahu. Převést do stejné stopáže rovnou dvě knihy je skoro nemožné. Yaitanesovi se to ale povedlo dokonale. Je hned několik důvodů, proč Children of Dune jsou lepší jak předchozí mini-série a rozhodně stojí za vidění. Prvním je fantastické obsazení, kterému suveréně opět vévodí dvojice Newman a McAvoy, pár kilometrů za nimi pak trojice Kodetová / Sarandon / Cox a někdě v nedohlednu je Marek „koukejte jak jsem všude” Vašut. Druhým důvodem je pak, na poměry televize, naprosto famózní triková stránka, kterou překonala jedině Battlestar Galactica (také od Sci-Fi Channel). Díky absenci Barandovský kulis, které nahradilo zelené plátno, se mohla planeta Arrakis konečně projevit ve své celé kráse a že je na co se koukat. Píseční červi, přelety nad Arrakeenem, monumentální vesmírné lodě Gildy. Poslední a možná i nejpodstatnější je pak hudba. Nevím, zda-li Bryan Tyler upsal svou duši ďáblu, ale tak či onak se jedná o absolutní vrchol v televizní produkci a... prostě se na to koukněte taky, lepší mini-sérku podle předlohy za posledních deset let nenajdete. (08.11.2010)

Vizuálně i trikově určitě mnohem lepší, jak původní Duna, nicméně dějově mě to pořád ne a ne pořádně chytit. Na to, že to narozdíl od první minisérie tentokrát adaptuje dokonce 2 knihy ságy, tak je to dějově takové prosté a celou dobu se tam vlastně nic moc neděje, postavy chodí sem a tam, pronášejí teatrální repliky a akce nula nula nic. Pohnutky postav mi tady již byly naprostou záhadou. Stále jsem měl pocit, jako kdyby mi unikala podstata, což je možná tím, že jsem nečetl předlohu. U filmové adaptace to ale znamená jen jednu věc: není prostě dobrá. Jinak je to ale na jedno zhlédnutí solidní televizní podívaná s překrásnou epickou hudbou Briana Tylera. Slabší 3*. (26.08.2018)