Invaze lupičů těl

Základní myšlenka a pointa filmu je úžasná a v podstatě velmi důležitá. Dotýká se celé řady důležitých témat lidské existence a sociálních vztahů skupin - "my a oni", "emoce nebo pouhá existence?", "jsou emoce lidstvu na přítěž?", atd. V podstatě se týká i rasismu, studené války a celé je to krásně zaobalené na bázi mimozemského útoku, který je naprosto "neviditelný", tajný a chladný, že z něj jde větší strach a respekt více, než z otevřeného útoku ve Válce světů (1953)... Téma samotné se pak prolíná od nepochopeného ožívání mrtvých v Romerově Noci oživlých mrtvol (1968) a line se sci-fi/horrorovou tématikou světové kinematografie až po dnešek v podobě filmů jako je 28 týdnů poté (2007)nebo Já legenda (2007). Vždy se (ač se to nemusí na první pohled zdát) jedná o společné téma. Jednou příjde něco nebo někdo, co oddělí nás lidstvo od své prapůvodní existence a budeme se dělit na "my a oni" a ti "oni" nebo "ono" (např. nákaza) nakonec zachvátí pandemicky celý svět. Nakonec bude lidstvo vyhlazeno do posledního jedince, případně nahrazeno něčím jiným, co bude jen existovat a přežívat, ale nebude mít žádné emoce. Toto všechno si způsobíme a přivodíme buď sami právě svými negativními emocemi, jako může být například touha po věčném životě, zdraví, světovládě apod. Výborná myšlenka, kterou film excelentně zpracoval. Samotný děj a výkon herců se mi zdál do chvíle, než přišli na princip "náhrady" jdnotlivých jedinců, trochu nevýrazný a nudný. Jakmile se však přišlo na to, "jak to funguje" (což bohužel trvalo příliš dlouho), film se rozjel na plné obrátky a neustal do poslední vteřiny. Na svoji dobu však výborný a od druhé poloviny těžce mrazivý sci-fi ... (06.05.2009)

Nejlepší apokalyptický horor, jaký jsem v životě viděl. Bizarní směsice Hitchcocka a Eda Wooda je nejzábavnější právě ve chvíli, kdy k ní přistupujeme jako ke kombinaci pokleslého béčka, jež hraničí s parodií, s klasickým hollywoodským vyprávěním. Kevin McCarthy v hlavní roli lékaře Milese je sympatický hrdina, s nímž diváka vyloženě baví procházet jednotlivými nástrahami a zároveň mu fandit v jeho snaze zachránit svět před invazí mimozemské hmoty, jež krade lidská těla a zbavuje je jejich duší. Don Siegel, pozdější věhlasný režisér filmů jako Dirty Harry, měl už na počátku své kariéry obrovský potenciál, který dokázal na základě řemeslné přesnosti a perfektně vybudovaného scénáře úžasně zúročit. Invaze lupičů těl je geniální film; pro mě navíc ohromné překvapení, jež si v osobním žebříčku okamžitě řadím mezi vrcholy americké kinematografie 50. let. (14.10.2023)

Aj keď pomerne predvídateľné a miestami klišoidné, predsa len inteligentné a strhujúce sci-fičko, ktoré dosť vyniká z pomedzi desiatok žánrových kúskov zo zlatého veku amerického sci-fi. Striedma minutáž dopomáha k tomu, aby divák nemal tendenciu nudiť sa a tak si snímok udržiava dravj po celý čas. Len ten záver pôsobí dosť naivne a preplácane, utnúť to tak o 2 minútky skôr, film by vyznel oveľa hrozivejšie. (07.03.2013)

Plakátové.info: NOČNÍ MůRA, KTERÁ OHROZILA SVĚT!!!___Neskutečná intenzivní sci-fi pecka, která svým vyjadřovacím jazykem a absencí naivity předběhla dobu o jednu generaci. Kdybych měl jmenovat film, který nejlépe přibližuje paranoidní dobu McCarthyho éry, ve které hrál prim strach z plíživého komunismu, jmenoval bych dva: Clooneyho ´Dobrou noc a hodně štěstí´ a právě toto sci-fi, ve kterém si o edwoodovské nablblosti té doby můžete nechat jenom zdát. Zejména ve druhé půli děj fantasticky graduje a ten konec? Don Siegel měl koule nechat ho otevřený a bez happyendu, bohužel studio Allied Artists se zaleklo a výsledek vynucenými dotáčkami „změkčilo“. Přesto mě to neodrazuje dát maximální hodnocení, protože tohle sci-fi je v té brakové záplavě žánrově spřízněných filmů hotovým unikátem. Možná i proto, že se scénářem vypomáhal tehdy ještě neproslavený Sam Peckinpah. Kaufmanův remake z roku 1978 je nečekaně rovněž povedený. (13.12.2012)

Napínavé od začátku do samého konce. Donu Siegelovi se děj daří udržet stravitelný i pro dnešního diváka - přítomnost velkých zelených lusků ani naivní zamilované dialogy ústřední dvojce nedokáží narušit houstnoucí atmosféru. Je jen škoda, že se k filmu muselo dotočit zlehčující orámování z psychiatrické léčebny. (24.12.2005)