Recenze (9)
No nazdar a to malo byť čo? To nie je film o niečom, to je film o skutočnej udalosti a tak je predpoklad, že sa bude aspoň čiastočne držať faktov. Pochopiteľne, že ide o rok 1943 a tak množstvo údajov ešte nebolo úplne známych. Tento film sa zameral na Lidice. Obdobný film z dielne Američanov, taktiež zameraný na atentát na Heydricha bol I kati umierajú, 1943 a to je úplne rovnaký film plný historických nezmyslov, ale témou tohto filmu bola hranica strachu, ktorá v Prahe po atentáte nastala. Takže ostaneme presa len pri krásnom Seqvencovom „Atentáte“ ktorý bol historický oproti tomuto filmu svetové dielo. ()
K hodnocení přistupuju neutrálně, je to samozřejmě hovadina, ale je to taky zajímavé sledovat, jakou měli Amíci představu o Protektorátu. O samotném provedení atentátu se nemá vůbec cenu bavit, ale na tomto snímku je vidět, jaký měl atentát a vypálení Lidic (a Ležáků) celosvětovou odezvu už v dané době. ()
Cechy ...Heydrichiada .. zabavne ..... :-O !!...Douglas Sirk upušťa od verneho zachytenia priebehu atentatu ..a vlastne zaujimave na tom je ze rok po smrti Heydricha na to este nemal k dispozícii ani presne verifikovane historicke podklady...a zdroje .( samopal sa sice nezasekol ..ale popravde zauradoval granat ).pravda a spravodlivosť na Europskom kontinente ma este inu podobu a s premiestnovanim ..dokazneho materialu je to trochu tazsie..na rozdiel od jej chapania reality a spravodlivosti v US .ktore ako jedno z mala miest na svete maju moznost tieto udalosti zachytit na filmovy pas po svojom. po atentate nasledovali represalie v podobe lidickeho massacru..na to sa reziser zameral ..../ kto chce vidiet a pocut česku hymnu odspievanu v anglictine ..pred popravou .... nech si pozrie koniec filmu ()
První snímek, který zachycuje atentát na Heydricha a zničení Lidic. Je to ve všech ohledech historicky nepřesné, což je pochopitelné, protože Američané se nemohli dostat k informacím, je to rovněž ve všech ohledech protiněmecká a protiválečná propaganda, což vůbec nevadí a vzhledem k době vzniku a hrůze skutečné události, kterou se snímek inspiroval, je to vlastně i na místě. __ Dějově to zase úplně nijak zábavné nebo strhující není, s čímž jsem počítal. Postavy také nijak zvlášť nezaujmou, snad až na úchylného Heydricha v podání skvělého Johna Carradina. Dějové SPOILERy: No a co se příběhu týče, tak tu máme hlavního atentátníka Vávru, který je původem z Lidic a na začátku válku uprchl do Anglie a přidal se tam k armádě. Za to jsou jeho rodiče posláni do koncentráku. V úvodu filmu se Vávra vrací do Lidic a začíná tam organizovat odboj. Heydrich si zatím úřaduje v Praze, šikanuje univerzitní studenty, které nechá všechny poslat na ruskou frontu (muže na práci a dívky jako obveselení pro vojáky - což jednu dívku z Lidic dovede k sebevraždě). V Lidicích je dosazený nacistický starosta. Obyvatelé Lidic mezitím uspořádají náboženské procesí, které jim ale náhodně projíždějící Heydrich překazí. otře si holínky posvátným rouchem a nechá zastřelit kněze. K samotnému atentátu dochází druhý den, kdy se Heydrich vrací z Kladna přes Lidice do Prahy. Zastřelí ho Vávra ve spolupráci se svou snoubenkou a jejím otcem, který původně odboj proti nacistům neschvaloval, ale po smrti kněze změnil názor. Heydrichova smrt pak vede k popravě všech dospělých mužů u kostelní zdi a deportaci žen do koncentráků a dětí na převýchovu. Všichni lidičtí jsou zkoseni najednou kulometem a za zpěvu anglické verze písně Kde domov můj (Zde tedy Where is my home). Konec SPOILERů. I přes velkou nepřesnost a studiovovst typickou pro většinu amerických snímků té doby a anglicky zpívanou hymnu je závěr tohoto snímku velice působivý, stejně jako bylo zničení Lidic působivé v pozdějším filmu z roku 2011. ()
Tak je to film určený pro rychlou spotřebu. Dobrodružný příběh s přidanou hodnotou protinacistické agitace. O Lidicích mohli v té době v Americe vědět jen to, že byly vypáleny, muži postříleni, ženy s dětmi odvezeny do koncetráku. Takže rychle spíchli jakýž takýž příběh, který měl ukázat nacistickou krutost. No, Heydrich je zde takový cynický a ironický záporák, že by hnedle mohl hrát v Tarantinových Hanebných parchantech. A konec je dobově vypjatě patetický, ale nepostrádá působivosti. ()
Ako dobre pise fragre, film je len hollywoodskou rychlospotrebnou anti nazi propagandou. U mna najslabsi antinacisticky film, spolu s I escaped from the Gestapo 1943 : 65 % ()
Where is my home! Where is my home! Tak sem se zase po čase zasmál . Tento americký film si za předlohu bere okupované česko. Konečný obraz spíš vypadá jako by česko bylo někde na balkáně. I ty postavy absolutně neodpovídají českým charakterům. Atentát na Heindricha je samozřejmě totálně historický nepřesný, ale to bych neviděl jako problém, neboť v té době určitě v americe moc informací o československém atentátu na tohoto kata moc nebylo, a tak to pro američana vyznívá trochu jako drobnost. Avšak pro člověka žijícího v česku, to je jako pěst na oko. Herecké výkony byly dost mizerné a jak již jsem psal, scénář byl taky dost o ničem. ()
Zajímavá představa Američanů o Protektorátu.Heydrich zastřelen v lese a auto sjede ze srázu -:)...Nic moc. ()
Uuugh, tohle byl příšerný film. Příšerný v tom nejlepším slova smyslu. Čert vzal, že to tak úplně nebylo, na rok po atentátu je to dost dobré. Celé Lidice a všichni jejich obyvatelé mě dokonale fascinovali, jak to všechno mluvilo anglicky, ten začátek, anglicky zpívaná česká hymna na konci (mimochodem zní mnohem líp než v češtině...ne, nejsem patriot, já vím)...Carradinův hubený Heydrich je tak odporný nácek, že byste se ho nedotkli ani desetimetrovou tyčí, a stejně vás ve své posledné scéně docela dostane...V určitých momentech jsem zírala s otevřenou pusou, kdo mohl mít nervy na to natočit tak krutou scénu (návrat otce), jinde jsem jenom pokyvovala hlavou a "no jistě, přesně to se od toho zku...zlého muže dalo čekat...". Ne, vážně, tohle bylo dost hustý. (Jenom mi vrtá hlavou, proč byl Himmler tak kulatý.) ()