A Time to Love and a Time to Die
Režie:
Douglas SirkScénář:
Orin JanningsKamera:
Russell MettyHudba:
Miklós RózsaHrají:
John Gavin, Liselotte Pulver, Jock Mahoney, Keenan Wynn, Erich Maria Remarque, Dieter Borsche, Barbara Rütting, Thayer David, Charles Regnier (více)Obsahy(2)
„Když člověk nic nežádá, je ze všeho dárek.“ Příběh lásky, která rozkvetla na špatném místě a ve špatnou dobu... Mladý německý voják Ernst Graeber strádá na východní frontě. Po několika letech se konečně dočká vytoužené dovolené a rozjede se do rodného města. Namísto domova však nachází jen ruiny, o jeho rodině nikdo nic neví. V rozbombardovaných ulicích potká bývalou spolužačku Alžbětu a začne se s ní scházet… Americký režisér dánského původu Douglas Sirk vyrůstal v Hamburku a s Německem jsou také spjaty začátky jeho tvůrčí dráhy. Prosadil se jako režisér melodramat a hudebních snímků, zejména dvojicí titulů s populární švédskou zpěvačkou Zarah Leanderovou K novým břehům (1937) a La Habanera (1937). Pak odešel do exilu a v roce 1939 získal smlouvu v Hollywoodu. Vrcholem jeho tvorby je série melodramatických filmů z padesátých let, jež realizoval pro společnost Universal. Dva z nich, Nádhernou posedlost (1954) a Psáno ve větru (1956), uvedla v minulých letech i Česká televize. Nyní divákům přinášíme i jeho předposlední film – adaptaci světoznámého protiválečného románu E. M. Remarquea, který si ve filmu dokonce zahrál roli profesora Pohlmanna. (Česká televize)
(více)Recenze (41)
Tiež si myslím, že prevedenie príbehu z knihy do filmu sa asi vydarilo, keďže Erich sám vo filme hral. Ja si to ohodnotiť netrúfam, pretože knihu som čítala asi 25 rokov dozadu. Tak akurát romantiky a aj toho vojnového tam bolo. Padlo tam kopec múdrych myšlienok s tým správnym poslaním. Hlavné herecké duo sympatické a Kinski nesklamal, mal tam len štek, ale zase bol za odporného. ()
Oscar 1 nominace: Zvuk . . . . . . . . . . . Zlatý Medvěd - výběr ()
Jedná se o adaptaci světoznámého Remarqueova románu Zeit zu leben, Zeit zu sterben. Jak už název filmu napovídá, tím že bylo sloveso leben nahrazeno slovem to love, mělo být řečeno, že namísto obecných nesnází válečného života, byla specielně vyzdvižena obtížnost praktikování lásky a jakéhokoli bližšího vztahu. Jako válečný film nic moc, jako romantický celkem ujde. A hlavně - spatřit hrát samotného Remarquea, v poměrně velké roli, to se nikde jinde nevidí. ()
Na rozdíl od Remarqueovy knihy (která byla ve všech bodech výmluvnější) nevychází film úplně tak nejlépe. V knize Remarque zcela výstižně líčí nesmyslnost války a touhu po obyčejných věcech až v prorockém smyslu. Nicméně poněkud zúžený děj umí být také přesvědčivý, a rozhodně fajn ke zhlédnutí. ()
Typický Remarque. Keď ide o vojnu, tak najskôr romanticky poblázni a zaláskuje, ďalej čitateľa/diváka veľmi pevne spojí s postavami, aby potom na záver zobral všetky ilúzie o budúcnosti a šťastí... Okúzlujúci snímok, no zároveň i veľmi depresívny, takýto guláš rôznorodých pocitov po filme sa dostaví len málokedy. 85/100 ()
Jeden z největších autorů protiválečné literatury si v tomto filmu dokonce i sám zahrál. A vůbec to nebyl průšvih. Tato adaptace věrně vystihuje základní myšlenku románové předlohy, která si klade otázku, jak těžké je být členem národa, který všichni nenávidí. Obstojný rozpočet umožnil nejen barevné zpracování, ale i několik scén, na nichž se vyřádila demoliční četa. Gavin v hlavní roli působí hodně sympaticky, takže až na poněkud křečovitý závěr není snímku co vytknout, ()
Mierne sklamanie (výprava, scenár), ale aj tak je to viac ako priemerné. ()
Remarqueovu predlohu som čítal dávno a mnoho z nej som zabudol. Ani presne neviem, či bola výrazne kvalitnejšia ako to, čo z nej vytvoril Douglas Sirk. Film disponuje všetkými nedostatkami, ktoré boli typické pre väčšinu produkcie Hollywoodu v tých rokoch. Nenašiel som prakticky nič, čo by ma na filme zaujalo. Tri hviezdičky sú dôsledkom mnou nastaveného hodnotiaceho systému, nie prejavom môjho celkového dojmu. ()
Nie je to ako kniha, ale určite sa k tomu blíži a zdá sa že samotný spisovateľ bol spokojný. Inak by sa na tomto projekte nezúčastnil a sám som vlastne v šoku pozeral, že Remarque si tu struhol normálne že vážnu rolu. Film prináša to tradičné remarkovské spojenie šťastných chvíľ s neútešnou situáciou, ktoré môže vyústiť len v tragédiu. Zároveň tu vidíme "dobrých" náckov, chlapcov, ktorí boli len niekam poslaní plniť určitú úlohu, ale vo svojom vnútri túžia žiť normálne. Dnes sa už také nevidí, všetci sú paušálne nazývaní fašistami a náckami, dokonca aj takí, čo s fašizmom majú pramálo spoločné. Na druhej strane Klaus Kinski ako ten pravý nácek bol už len ksichtom výnimočne zahraný. ()
Mladý vojak nacistického Nemecka bojuje na ruskom fronte počas prichádzajúcej jari, ktorá odhaľuje mŕtvoly pod rúškom roztápajúceho sa snehu. Úsmev na tvári mu však vyčarí nečakané schválenie dvojtýždňovej dovolenky. Vracia sa teda domov, aby našiel vo svojej rodnej štvrti len sutiny, kvôli ktorým ani nerozozná miesto, kde pôvodne stál jeho dom. Nachádza však útechu v náručí mladej ženy, s ktorou si hľadá v čase medzi poplachmi a povinným skrývaním v suterénoch nejakú pohodlnú ruinu, kde by sa zmestili len oni dvaja, ich láska a fľaška chľastu. Erich Maria Remarque, ktorý si tu aj zahral, opisuje hľadanie lásky a smrti v 2. svetovej, na ktorú neboli hrdí ani niektorí nemeckí vojaci. Bohužiaľ asi len tí radoví. Ak vám tento komentár pripomína skôr obsah filmu, je to v poriadku. Príbeh je dosť silný, aby hovoril za seba. Keď navyše trochu poznáte autora predlohy, viete, že sa môžete tešiť aj na dokonale vyšperkovaný scenár. ()
Kvalitná adaptácia protivojnového románu je silná aj vo vojnovej aj v romantickej linke. Herecky na úrovni (samotný Remarque si zahral svoju jedinú filmovú postavu), dejovo pomalé, natočené s citom. ()
Pokud máte tvorbu Douglase Sirka spojenou především s technicolorovým melodramatem 50. let, budete možná překvapeni podobně jako já, že zrovna on natočil válečný film. Při bližším pohledu je to ale vše docela logické. Adaptace Remarquea, posunutá do typicky melodramatického odstínu a výsledkem je typický Sirk, který mě nikdy asi zcela neuchvátí, ale na kterého mě baví koukat. 6/10 ()
Slušná vojnová romanca, ktorá miestami príliš veľa sladí a pôsobí trochu nevyrovnane, ale celkovým dojmom neurazí. ()
Zprvu jsem si to ani nechtěl pustit, ale když jsem to udělal, okamžitě mě zasáhla ta atmosféra starých hollywoodských filmů. Dobře zadaptovaný Remarque. ()
Výbornou knihu dostal do ruky slušný řemeslník 1) a podle toho to i dopadlo. Film se od knihy napsané o čtyři roky dříve příliš neodlišuje. Knihu ale psal Mistr, zatímco film stvořil zkušený řemeslník._____ 2) Film neoplývá režimovými symboly, trvalo nějakou dobu, než jsem pochopil, kterou válku (první nebo druhou světovou) vlastně sleduji. Na svou obhajobu musím říci, že jsem se díval sledoval snímek s useknutým začátkem a s chybou v záznamovém zařízení (inu, Vodafone), takže jsem netušil, o jaký film jde._____ 3) Angličtina německým vojákům taky nepasuje do úst o to víc, že jejich rozhovory, myšlení, reakce i humor prozrazuje spíše americké vidění světa._____ 4) 27letý John Gavin (Ernst) se narodil v LA mexické matce a a) chilskému otci jako Juan Vincent Apablasa, b) irskému otci jako John Anthony Golenor. Obě verze krouží internetem a mně se ani moc nechce zjišťovat, jak je to doopravdy. Filmování v Západním Berlíně a ve vojenském výcvikovém prostoru Grafenwöhr (u Norimberka) si herec užíval se svou novomanželkou jako svého druhu svatební cestu. Film ho i proslavil. Poté, co se bývalý herec Ronald Reagan stal prezidentem, bývalý herec Gavin se stal velvyslancem v Mexiku._____ 5) 60letý autor knižní předlohy Erich Maria Remarque (malá role profesora Pohlmanna) po emigraci žil střídavě v USA a ve Švýcarsku. Do vlasti se už natrvalo nevrátil._____ 6) Maličko si štěkl i 32letý Klaus Kinski s výrazně modrýma očima (gestapák, který vyřizoval předvolání Ernstovy ženy)._____ 7) Promítání filmu nebylo ve své době povoleno v Izraeli a v SSSR vzhledem k zobrazení německých vojáků jako obětí režimu a ne jako fašistů. ()
Pohľad na 2. svetovú vojnu z druhej strany. Vizuálne nie tak odporné a zdrvujúce ako iné snímky na rovnakú tému, myšlienka z toho však kričí rovnako. Jediné, čo by som vytkla je absencia nemeckého prízvuku, v tomto prípade tomu nemecký dabing určite pridáva na hodnote. :) Takéto snímky by sme mali vidieť častejšie, aby sme nezabúdali na nie tak dávnu históriu. ()
Žít (Leben) a milovat (Love) nelze zaměňovat, i když - pokud se zdaří - mají hodně společného. Douglas Sirk má k Remarqueovi daleko ne tolik v obrazech jako v myšlení. Láska za války nemohla být nikdy romantická. Ničivé události a strach z nich mohly přát pouze lásce opojné a náruživé, která se chce zachytit posledního stébla. A jak oddělit čas pro milování a umírání? ()
Už jen vidět samotného Remarqua je zajímavou devizou tohoto díla. Z dnešního pohledu to místy působí trochu naivně, ale to mi neubíralo na dojmu. Možná naopak, protože dnes by se jistě šlo po mnohem větší realističnosti na úkor onoho vztahu uprostřed války. Příjemné herecké obsazení a zajímavé scény jako například ta z luxusního podniku, kde zábavu skoro nevykolejí ani shazované bomby. Jediný co mě lehce rušilo byla ta angličtina, když celý film byl o Němcích. Jo a knihu jsem nečetl... ()
I na malé ploše (začátek filmu) se Sirkovi podařilo působivě zprostředkovat syrovost a bezútěšnost východní fronty (rok 1944), John Gavin je výborně obsazen do role slušného Němce (příslušníka wehrmachtu), ale proboha, když pro scénu dojíždějícího večírku u Ernestova bývalého spolužáka Bindinga angažoval režisér dvě krásné herečky (blondýnu a brunetu) a svlékl je do spodního prádla (černého a bílého), proč se pak věnoval jen blondýně a tu druhou nechal povalovat se mimo záběr na předložce ze lví kůže? Celá práce s kontrastem vyšla úplně vniveč. ()
No Konecne Dagles Sirk /Tarnished Angels, Psane ve vetru/ bez Roka Hadsna. Pribeh o laske nemeckeho vojaka k zene, o rozbomardovanej krajine plnej ruin. Jo, jo viem kto bol Eryk Marija Remark - a ze najprv dal sladky zaciatok, pohodu, klud a harmoniu, aby potom bol drsny a rad lame iluzie o stasti a klude. Napokon, na tomto sa nesie aj spominany d film. A dovodom vysokeho hodnotenia je ze je to rezisersky na urovni a dialogovo tiez : 77 % ()