Režie:
Vladimír SlavínskýKamera:
Václav VíchHudba:
Jára BenešHrají:
Antonie Nedošinská, Lída Baarová, Jiří Plachý st., Jaroslav Gleich, František Kovářík, Ella Nollová, Jaroslav Marvan, Sylvie Havránková, Hermína Vojtová (více)Obsahy(1)
Antonie Nováková je chudá vdova po železničáři, matka jediné dcery Milady. Aby jí umožnila dostudovat a mít lepší život než měla ona, je ochotna udělat cokoliv. Přihlásí se tedy na inzerát, kterým si inženýr Domanský hledá spolehlivou hospodyni. Při pohovoru v jeho vile vyjde najevo, že Domanský má jednu neobvyklou podmínku... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (26)
Nenáročná, srdcervoucí, slzavá, ale jinak velmi lidová zábava, film u kterého již od pár prvních počátečních minut poznáte, že ho měl na svědomí režisér Slavínský. Ano, stále stejný Slavínský jak se píše, po Zlaté Kateřině další film s jeho typickým rukopisem, kde opět svěřil hlavní úlohu bodré a pohotové Antonii Nedošínské ("české mámě" jak se ji přezdívalo), která se tu pohybuje mezi ministry, rady a bankéři, a díky své samorostlé povaze s nimi jedná tak jak ji ústa narostla a oni ji to kupodivu baští, až na pár malých výjímek hrála také pořád stejně, ale film koneckonců zachránila od úplného fiaska právě ona svým umem, že to bylo občas až trapné a únavné to tenkrát nevadilo. Slouha Kovařík se svým typickým hlasem a nějakými vtípky to tu rovněž trochu oživil, ale celkově vážně šeď a slabota, která dnes k smíchu už vážně moc není. ()
Bohužel slabota. Slibnou one-woman-show Antonie Nedošínské, které pijí krev sluha Cyril i žalující kohout, totiž pozvolna umoří sáhodlouhý a prázdný děj plný dialogů o ničem a nadbytečných písní a také nesnesitelně nevhodně obsazení Jiří Plachý a Jaroslav Gleich - nesympatičtější seladony aby člověk pohledal. Lída Baarová (která o rok dříve zářila jako děvče s čertem v těle) na to, kolik času ve filmu strávila, téměř nedostala příležitost cokoliv předvést. ()
Už ve své době nenáročná a mnoha zpěvy protahovaná lidová zábava, která navíc nebyla odolná proti zubu času. Takže sice občas pobaví nějakým tím roztomile naivním pokusem o humor, jinak ovšem potěší především milovníky hodně starých časů a milovníky předválečné české kinematografie, kterým nabídne možnost strávit chvíli v příjemně známém prostředí, navíc ve společnosti "starých známých" mezi nimiž i dnes kraluje Antonie Nedošínská. Vždyť kdo by dokázal odolat její dobrosrdečně rázné povaze, odzbrojující prostořekosti a velkému srdci. ()
Když se matka s dcerou navzájem zapřou. Slavínský film inscenoval v obvyklém provedení – v přepychových interiérech, s notnou dávkou svérázného humoru i elegance, a s vynikající Antonií Nedošinskou v roli jadrné hospodyně, která si všechny podmaní nejen svým kulinářským uměním, ale také prořízlou pusou a energickou vyřídilkou. U Nedošinské po právu udivuje zejména způsob, jakým dokázala svůj zavedený herecký profil pokaždé obohatit o něco nového, tak, aby se nikdy neopakovala a zůstala přitom autentická, nefalšovaná a originální. Škoda, že v tomto případě nebyli po ruce adekvátní partneři: oba pánové jsou, mírně řečeno, dřevění a Lída Baarová bývala tehdy angažována spíše pro potěchu oka. Milovníci zmizelých pražských i mimopražských lokalit ale mohou ocenit původní vilovou zástavbu na Ořechovce a luxusní prvorepublikový hotel Wagner v Jevanech. A ty politické narážky? Skvostné! A co byste dělala, kdyby byla státní pokladna prázdná? – No, vypůjčila bych si! Jako to dělají jiné státy, které si dokonce za vypůjčené peníze kupujou flinty, kanóny a eroplány! – A nechtěla byste nám říci, které státy tím myslíte? – Pánové, to na mně nechtějte! Já jsem dobrá sousedka. Já nic nepovim. ()
Vladimír Slavínský v tomto vlastně nenápadném filmu s dobře napsaným příběhem o dvou zapřeních vzdal především poctu První republice. Mravní hrdinové z řad vyšší buržoasie pracují, vydělávají a reprezentují svou vlast. Jsou múzičtí i progresivní a dokáží dobýt Evropu i zapřít své touhy, když jde o jejich poslání a prospěch rodné země, což jsou vlastně spojité nádoby. Jsou skromní a věrní a dokáží ocenit prostotu, protože sami z těchto kořenů vyrostli. Ženy do jejich cest vstupují s mateřským pochopením a nevinným obdivem. Láska nikdy nemůže jejich dílo ohrozit, vždy dokáží ustoupit příteli, a vykročit na své cestě dál. Vždyť je ještě pár let na vše čas. ()
Příjemná komedie, která staví hlavně na paní Nedošínské, naší největší komediální herečce 30.let. Přes slabší výkony některých herců jsem se příjemně zasmál a pobavil ()
Slavínského filmy trpí neskutečným natahováním tam, kde anekdota sloužící za zápletku, nemá již co nabídnout. Odpudivou lidovou bodrost pak předvádí A.Nedošínská, kterou podezřívám, že ve všech těch rolích představovala především samu sebe (což v knize Útěky potvrzuje i L.Baarová). ()
Méně známý, spíše již zapomenutý ČS film, s perfektní Antonií Nedošinskou a Lídou Baarovou v době své stoupající hvězdy. Zápletka je čitelná, přesto je to podle mě silně nedoceněný film. Plachý trochu slabší než charismatický operní zpěvák Gleich, Kovářík naopak o třídu výš. Osobně jsem se u filmu upřímně od srdce zasmál, především v druhé polovině, kdy se do Dejvické vily přistěhovala Milada a započalo očekávané (ne)poznávání s ráznou paní Antonií :) ()
Nenáročná a naivní veselohra se zpěvy a romantickou pohádkou. Bodrá až drzá hospodyně Antonie Nováková (Antonie Nedošinská) dělá vše možné pro svou dceru, aby se měla v budoucnosti dobře. Je vztahovačná, ale neváhá se pro svou dceru obětovat i za cenu trapností. Její dcera Milada (Lída Baarová) je šibalka, která náhodou nachází práci u stejného zaměstnavatele, jako její matka, a která se nechává rozmazlovat dvěma muži, aby nakonec tomu úspěšnějšímu řekla své ano. Doktor inženýr Milan Domanský (Jiří Plachý), zaměstnavatel žen Novákových, se dostává až na post ministra železnic, přestává být nepřítelem žen a získává ruku Milady. Bankéř Viktor Radota (Jaroslav Gleich), věrný přítel Domanského, je tím neúspěšným uchazečem o Miladinu lásku, a navíc dodává filmu operní zpívání. Z dalších rolí tu je Domanského sluha Cyril (František Kovářík), trochu kostrbatý komik. Podprůměrný a naivní film, nadprůměrné vily. ()
Vyborna komedie, ktere udava tempo Antonie Nedosinska. Ta je proste uzasna. Date si kaviar nebo burty s cibuli? ()
Paní Antonie ve své nejlepší formě. Díky Bohu zde břečí jenom málo, takže komedie to není příliš ufňukaná. Celý film táhne téměř sama a musím říct, že plnou parou vpřed, jak se na železničářku sluší. Film se odehrává skoro celý ve dvou místnostech, ale nedostatkem rozletu příliš netrpí. Jde sice o elitářský film (jsou tu samí bohatí), ale lidová zábava je to především. Sny chudých o náhlém štěstí jsou opět vyslyšeny, což v roce vrcholící krize bylo nezbytné a zásadní. Slavínský coby bavič mas opět nezklamal. Nedoporučuji ovšem pro Nedošínsko-alergiky a odpůrce operetních pěvců.,..80% ()
Jeden z nejslabších pamětnických filmů, který jsem viděla a to jsem jejich milovník. Herecké výkony byly divadelní, dialogy primitivně naivní, rozšafnost paní Nedošínské zacházela místy do trapnosti a hudební vsuvky byly nezajímavé a zdržující. Zápletka mohla být vtipná, ale nebyla. Jediné co se mi líbilo, byla krásná vila a dobové záběry Barrandovských teras a vltavských nábřežních plováren. ()
Celé to táhne Nedošínská, bohužel sama to na víc než slabé 3* dotáhnout nedokáže. Baarová je místy naprosto tragická, na dvojce Plachý-Gleich je v podstatě jediným pozitivem určitá neotřelost. Ani "mladý" František Kovářík tu nic světoborného nepředvede, což je možná jistá omluva pro to, že mi během filmu vůbec nedošlo, že je to on. ()
Slavínský měl rozhodně lepší filmy, než Pokušení paní Antonie. Sice i v tomto se najde pár vtipných momentů. Opravdu jediné co stojí za podívání je trošku politická satira,což je u Slavinského nezvyklé. ()
Slabší tři hvězdičky. Slavínský točil i lepší filmy, ve skutečnosti se přidržovaly většinou stejného schématu červené knihovny. Ale podívaná na Antonii Nedošinskou je vždy milá, Lída Baarová svá a lepší než by byla Hana Vítová, dobrý je i "svůj" Kovářík - a to je asi tak všechno, Plachý i Nollová nevýrazní, Gleich je vynikající operní pěvec a snad právě proto byl vybrán, aby si venkovští filmoví diváci taky vyslechli krásný vyškolený hlas; ale jako herec nestojí za nic. Takže šablona - inženýr nemá rád dětský křik, Antonie proto zapře svoji dceru (to už někde bylo, že), ale ta se ČIROU NÁHODOU stane nadřízenou své matky, pak už jen diváci čekali, kdy to praskne, protože tušili, že nastanou v milostném vztahu komplikace, jenže mohli vědět, že si ta Baarová stejně toho Plachého vezme... ()
Nejhorší film pro pamětníky, co jsem kdy viděla. Jinak komentář J.McClana je naprosto výstižný! ()
Velmi slabá a ukňouraná záležitost. ()
Co je tohle za matku? To jako nedovede pochopit, že dcera ji něco nařídí jen proto, že to vyžaduje její funkce, a ne že je na ní drzá a nemá k ní úctu? A pak ji furt peskuje a obě u toho pořád brečí. Staré filmy mám a ji rád a to tento snímek zachránilo před odpadem. 25% ()
Scénář s vtipně se prolínajícími dialogy, solidní režie a hlavně nedostižná Nedošinská ve vrcholné formě. ()
Po dlouhé době konečně opravdu dobrá komedie třicátých let. Antonie Nedošínská byla prostě božská a její herecká apokalypsa v tomto filmu mě ůplně zamotala blahem hlavu. A to že byla Baarová zamilovaná do dvou mužů mě taky přišel zajímavý a netradiční nápad. A taky tu vypadala i docela hezky. A u jejich zkoušky jak dlouho se vydržely přetvařovat aby se neprozradily jsem se místy i smála. Takže za mě plný počet. ()