Snowdrops and Aces
Režie:
Karel SmyczekKamera:
Richard ValentaHudba:
Zdeněk JohnHrají:
Václav Kopta, Michal Suchánek, Jan Antonín Duchoslav, Radoslav Brzobohatý, Veronika Freimanová, Eva Jeníčková, Valentina Thielová, Pavel Marek (více)Obsahy(1)
Studenti druhého ročníku jednoho pražského gymnázia jedou na povinný lyžařský kurz. Nikoho příliš netěší, že hlavním vedoucím je přísný profesor Karda, který vzal s sebou dceru Mariku. Kromě Kardy tvoří dozor mladá učitelka Hanka, zkušená a skeptická učitelka Boženka a pohledný instruktor Vláďa. Od počátku kurz provázejí drobné konflikty. U Vikyho Cabadaje, který je vůdčí osobností třídy, najde Karda rozbitou láhev vína. Hned první večer se po večerce kluci vydají na dívčí pokoj a profesor je málem přistihne. Další den začíná výcvik, ale také zápolení mezi Vikym, Radkem a Karlem o Maričinu přízeň. Té se však líbí instruktor, a tak se jejich snahy soustředí na to, jak Vláďu znemožnit. Zatímco se ho snaží vyšachovat, má Karda problémy s věčně opilým kotelníkem, který odmítá topit, protože má koks složený před chatou. Kardovu žádost, aby mu pomohli uhlí složit, kluci odmítnou. Potom se však domluví s kotelníkem, že jim za složení obstará alkohol. Když pak Karda odjede na celý den a noc mimo chatu, využijí příležitosti a benevolence učitelky Hanky a uspořádají v kotelně tajný mejdan. Karel se opije do bezvědomí, a když jej ostatní najdou ve sněhu, zavolá Radek i přes nesouhlas ostatních učitelku. Ta začne případ vyšetřovat, ale všichni předstírají, že o ničem nevěděli, a nechají v tom Radka samotného. (TV Nova)
(více)Recenze (612)
Nádherný, vtipný, rozpustilý film, který strčil většinu současných teen komedií do kapsy... ()
Nepřestává mě udivovat, že nejsilnější generační petarda byla odpálená už za socialismu. V roce 1982 to muselo působit jako zjevení. Doteď se čeká, zda vůbec ještě někdy přijde tak chytře nahláškovaný film nejen pro náctileté. Ústřední trio je už dávno legendární a Freimanová byla neskutečná kost. ()
Tady mi přijde asi nejzásadnější zdůraznit, že tohle není "jenom" komedie. A že stádo je strašná věc, ale to film zdůrazňuje sám a dost. Můj vlastní gymplácký lyžák a rok vydání filmu od sebe dělí 26 let a nedovedu si představit, že by kdokoliv z mých spolužáků (ale tedy ani já) uměl zpaměti recitovat Oněgina. Na filmu oceňuji zejména to, jak je stručný a dokonale výmluvný. V podstatě nejvíc času se stráví představováním charakterů a jakmile už víme, s kým máme tu čest, může jít všechno od desíti k pěti bez jakéhokoliv nadbytečného okecávání. ()
Nadstandartně inteligentní teen komedie. ()
Docela pěkný film. Bylo zde několik situací pro zasmání, ale nechyběly ani vážné momenty. Oceňuji realičnost, takhle nějak podobně vypadají lyžáky i v dnešní době a člověk si zavzpomíná (zvlášť dyž to není tak dávno, co jsem ho absolvoval taky ;-)). Akorát to "gesto" 1 z hlavních hrdinů, který tíhu odpovědnosti za průšvih svezl jen na svá bedra je tak trochu sci-fi... ()
Prosím vás, tady všichni píšou pořád dokola jednu stejnou hlášku, tak se chci zeptat - ten Viki Cabadaj, on má nějakou firmu na výrobu tlačných pružin..? Hořká komedie z období sladkého mládí, v které Smyczek předvádí lehkost a nenucený humor tam, kde Janák o generaci později tlačí na pilu, jejímž prostřednictvím chtějí hanební prcíři Kotek s Mádlem mermomocí něco přeříznout. ()
Že prej Snowboarďáci tento skvost přaválcují. Pche, zůstalo jen u slov. Karel Smyczek natočil jednu z nejlepších českých "teenage" :D komedií, vlastně nejlepší českou teenage komedii všech dob. Hlášky typu Viky, ty máš teda péro takřka zlidověly. Studené prostředí zasněžených hor vytváří spolu s vtipnými scénami a nádhernou kamerou vynikající atmosféru. Kéž by lyžáky byly takové i dnes. Zbožně přání... Michal Suchánek snad ve své životní roli. A navíc mají moc pěknou a mladou paní učitelku.. Proč my máme na škole samé zasloužilé? :D Jak nesnáším zimu a sníh, tohle bych si klidně s některým z aktérů vyměnil. Ale co, tady v tom teplíčku u mne v pokojíčku je mi taky dobře. Ale co vzniká za komedie dnes? To mi hlava nebere. Snowboarďáci, Rafťáci... Kdy si dnešní "mládež" uvědomí, že na těchto rádoby komediích není vůbec nic zajímavého? Možná přichází nová generace filmových diváků, třeba se za několik málo let dočkáme tísíce fanklubů Uwe Bolla, Zdeňka Trošky či Eli Rotha... Kdo ví? Uvidíme... ()
Nemůžu než nevzpomenout na svůj lyžák na základce a potom na gymplu. Jak vidno, je to pořád dost podobný. Pití, opačné pohlaví a zase to pití. Vtipní jízda, žádnej prudkej sjezd, ale spíš výlet na běžkách a navíc s pěknou hudbou Zdeňka Johna + sympatickej blonďák Radek. DVD: Velmi originální menu rozdělující obrazovku na sněženky a machry, filmografie R. Johna, K. Smyczka a několika herců, krátká fotogalerie a 2 rozhovory s tvůrci (spíše vzpomínání na natáčení). Na tak (relativně) starý film vcelku svižné dvd bonusy. ()
Klasiky nikdy není dost. Psát donekonečna o přednostech tehdejší tvorby, o specificích doby dnešní a tehdejší, o kvalitní režii, výborných hereckých výkonech, krásných krajinných záběrech atd, atd., postrádá věcný smysl. Psát donekonečně znamená totiž to nejhorší, co si lze představit: opakovat se. Pohled na tehdejší mladé - dnes už i dost nemladé herce - je dalším z těch skličujících příkladů, které vypovídají tolik a tak jednoznačně o tom, že točit dobré filmy pro mladé předpokládá nejen alespoň základní profesionalitu, ale i cosi navíc ... , cosi, co lze nazvat srdcem, svalem, který je i symbolem. A také citem a láskou k tématu, tedy tím vším, co, prolne-li se v ideálním tvaru, přerůstá do skutečného umění. A tím MACHŘI opravdu jsou. I s těmi tak trochu kopretinovými SNĚŽENKAMI. ()
Povím Vám, být učitelem a dostat takovou smečku pubescentů na starost, tak si snad na hory preventivně zabalím i rezervní prádlo až mě odvezou s nervovým vypětím a kolapsovým stavem na centrální příjem do špitálu. Ještěže jsem si vybrala jinší poslání. Ze svého lyžařského výcviku na střední si nevzpomínám, že bychom sosali alkohol za zády svých profesorských autorit, možná i proto, že jsme byly ve třídě samé holky a pokušení v podobě vzbouřených hormonů nám nehrozilo. Každopádně machrování patří k tomu věku a být sám, bez dozoru rodičů, na týdenních prázdninách, kluci, holky dohromady ... to je přece lákadlo jako hrom prubnout překročit hranici mezi dětstvím a dospělostí. Film se stal legendární, stejně jako hlášky z něj. "Vydrž, Prťka, vydrž" nebo "Je to sice dál, ale zato horší cesta" používám často. ()
Příliš mnoho lidové filosofie. Film o nezralostech mládí a bezradnosti dospělých, kteří s ní jsou konfrontováni, ještě sám nutně nemusí být nezralý a bezradný. Je trapné, byť lidské, když se filmované trapno nekontrolovaně rozleze i po filmu samotném. Škoda, začátek vypadal slibně, než vyšlo najevo, že se s atmosférou a základním námětem nebude víc pracovat, že dál už se bude jenom nejapně "šlapat v hovnech". ()
Na Sněženkách mám nejradši ten dvougenerační efekt, který asi nejlépe v závěru vyjádří věta Hanky: "Já mám pocit, že jsem najednou strašně zestárla". Kdo v tom vidí jen komedii či dokonce veselohru, tomu snad je pořád patnáct. ()
Nadčasová (nie až tak úplne) komédia. Takých Snowborďakov to dá dole ľavou zadnou aj za ďalších 25 rokov. 80% ()
Čistě generační a žánrový film. Aneb kdo málem na lyžáku neumřel, nic nezažil. Přičemž i tak lze pochybovat o existenci jakéhosi "kultu", neboť před mediální masáží po 25 (26) letech jsem žila zcela spokojeně bez této zimní taškařice. ()
I přes občasné naprosto mimózní situace stále neskutečná kultovka. 70% ()
Vzpomínka na středoškolský čas her a malin nezralých. Z lyžáku jsem byl sice pro nemoc uvolněn, ale i tak jsem ve filmu poznal dostatek situací ze života. Moderní komedie pro mládež tomu nesahají ani po kotníky. 85%. ()
Opravdu jeden z nejlepších filmu české kinematografie. ()
Niektorí moji rovesníci považujú českú komédiu "Sněženky a machři" za kultový film, pri ktorom sa vedia vždy s chuti zasmiať. Ja toto ich nadšenie teda rozhodne nezdieľam. Nikdy som sa pri tomto filme nedokázal pobaviť. Zdalo sa mi to prihlúple a i mierne trapné. Silené herecké výkony pubertálnych hercov ma iritovali. Tvorbu režiséra Karela Smyczeka by som ohodnotil slovom podpriemerná. Jeho snímky boli pre mňa vždy sklamaním. Presne tak je to aj v prípade titulu "Sněženky a machři". ** ()
Mám v těch klasických československých filmech, které viděl každý, obrovské mezery. Jednou z těch mezer byli i Sněženky a machři, které jsem viděl tedy až teď. A film mě potěšil více, než bych čekal. Snímek je dokonalý v detailech. Je to až překvapivě podobné realitě, a to i v porevolučních časech. Ovšem s jednou výjimkou. Těžko říct, jak v době za bolševika, ale dnes by se asi hodně těžko sháněla takhle dobrá parta, která drží pohromadě, jsou za jedno proti učitelskému sboru, i když zlobí, tak je férová, má svůj glanc a nevyskytuje se v ní šikana, kterou by dnes jistě charakter typu Karla Máchy trpěl. Od starší generace často slýchávám, že takové party skutečně bývaly, ale těžko říct, zda to nejsou jen růžové brýle minulosti. I v tom je síla snímku, že mě donutila o takových (a i jiných) věcech přemýšlet. Bohužel jak je film dobrý v detailech, jako celek je vlastně o ničem. Je to vlastně jen sled scén, film končí v polovině, je příliš krátký a při závěrečných titulcích se krade na mysl otázka, že to přece ještě nemůže být konec. Může se namítnout, že nic z toho nemusí vadit, ale mně to zkrátka k celkovému dojmu příliš nepomohlo. ()
Naprosto úžasná klasika. Toto byl úplně první film, ve kterém jsem viděl obnažené poprsí (myšleno opravdu ve filmu); zazní zde také památná věta o velikosti Suchánkova přirození. Kdo neviděl, nemůže existovat. ()