Vysvobození

Čtyři přátelé, měšťáci, obyčejní chlapi. Jeden se možná stylizuje do neohroženého dobrodruha, ale vesměs jde o kancelářské krysy. Na kánoích hodlají sjet úsek řeky, který má být kvůli výstavbě přehrady zaplaven. Počítají s nějakou tou odřeninou, jenže tenhle výlet v „divočině“ je poznamená zatraceně silně. Důvodem je dvojice vidláků (ještě primitivnější se pak díky téhle inspiraci stále častěji objevovali v kultovních hororech – Texaský masakr, Hory mají oči), kteří vyznávají tak trochu jiný hodnotový žebříček. Stačí pár náznaků, kdy pak vše vyvrcholí sexuálním napadením jednoho z vodáků. Následuje úprk, boj o holý život. A hlavně postupná proměna charakterů do toho času obyčejných mužů, které sžíral stereotyp. Napětí je slušné, krásu řeky se vším všudy dokonale nasnímal legendární kameraman Vilmos Zsigmond, tvůrce Excaliburu zase pokládá netriviální otázky. O nějaké zásadní otevřenosti násilí bych nicméně určitě nemluvil. I po letech to ovšem má své kouzlo. (21.10.2017)

"Vysvobození" není horor, ani dobrodružný film, a ani thriller, nýbrž na základě buranské exploatace vystavěné psychologické drama o vině a zpytování svědomí, ale především o tom, že vidíme jen to, co chceme vidět. Na filmových databázích a v recenzích se donekonečna omílají scény s bendžem a útoku. Ačkoli se jedná o zásadní momenty filmu, lépe řečeno jeho vyprávění, jejich základem není pouze vyvolávat hrůzu či šok. První ustanovuje opozici postav a manipuluje diváka k sympatizování s hrdiny, druhá představuje definitivní stržení hranic jistoty. Od té chvíle začíná opravdové drama, kde nelze jednoznačně říci, co se stalo, co se děje a především jak na zobrazované události aplikovat kritéria morálky, práva, zákona a především viny. Co se doopravdy stalo tam na řece, byl jeden z vodáků opravdu zastřelen a kdo byl onen muž s puškou? Nic z toho neví ani samy postavy, které většinu cesty absolvovaly paralyzované šokem, a ani vyprávění filmu nedává divákům odpovědi. Pečlivě volené záběry a pozice kamery dávají mnohoznačné indicie, ale nikdy jednoznačné odpovědi. Pravda zůstane pohřbena na dně vznikající vodní nádrže a každý odejde s tím, čemu chce věřit; jen někoho možná bude nejistota strašit ještě dlouho, byť fyzicky může být v bezpečí civilizace s jejími jednoznačnými definicemi práva a viny. (02.10.2009)

Když ohrožuje filmového hrdinu King Kong nebo mimožemšťané, tolik to neprožíváme, protože si dost dobře neumíme představit, že by nás to potkalo taky. Jenže tady se stane děsivá věc obyčejným lidem na obyčejným výletě a těžko potkám člověka, který by Vysvobození nesledoval se sevřeným žaludkem. Je to zatraceně dobrý film, ale upřímně přiznávám ,že už ho nikdy nechci vidět. Pokaždé, když slyším Dueling Banjos, zamrazí mne... (08.03.2007)

Základný kameň hixploitation síce nie je archetypálnou žánrovkou, lebo tu sa iba tvorili kontúry žánru, je to ale surový thriller o strete nafúkaných mešťanov a divokých horalov, bez sympatický postáv, s výdatnou atmosférou Apalačov a úsporným minimalistickým prístupom (takmer žiadna hudba, minimum postáv). Len tie nočné scény sú úplne na palicu. (30.05.2020)

Svieži dobrodružný thrillerík s peknou kamerou, prírodnými scenériami a výbornými hereckými výkonmi. Hixplo prvok bol na svoju dobu slušne spracovaný, nechýbala tu ani s ním spätá dusnota a napätie (mohlo jej byť však viac). Čo sa týka dobrodružstva na rieke tak ide o jeden z najlepších snímkov aký som kedy videl. V niečom predčí aj Divokú rieku (1994). 80/100 (21.01.2015)