Purpurová barva

V předtuše krachu jsem tuto neoslovující černošskou ságu odkládala jak návštěvu zubaře, i když začátek s incestem, jakožto přirozenou součástí rodinného života místních, dával naději na bezplatnou terapii, když se vám vlastní život momentálně jeví jako mizérie, ale postupně začalo Spielbergovo rodinné stříbro ztrácet na lesku, až nebylo síly, která by jej oživila... možná kdyby mě proplesknul sám Albert, trochu bych se zmátořila, a i ten konec, s konzistencí javorového sirupu, by nebyl tak otupující... Vidět a zapomenout. (18.10.2014)

Spielbergov angažovaný snímok je natočený zručne a pútavo, ako sme zvyknutí u tohto režiséra. Whoopi Goldberg je skvelá. (14.12.2021)

Dojem z geniálního vypravěčství zkazil konec, který mě skoro vyděsil stoprocentní happyendovostí. Bez zdůvodnění, proč to nakonec dopadlo dobře. Prostě tak jako odpověď neberu. (13.02.2003)

Purpurová barva je příběh o ošklivém káčátku, které i přes ty největší útrapy dokázalo přežít. S použitím lehce patetických vět se dá říci, že je to film o pošlapané lidské důstojnosti a jejím těžkém znovunalézání. Film je to klidný. Tuto mírnost naruší dvě scény, které jako by vypadly z nějakých žánrových filmů (rvačka v baru a zpívající průvod na konci). Dodávají příběhu pravý černošský nádech, směs doutníkového kouře, smutného blues a gospelů. Snad jen ten happyend mohl být méně rozesmátý. Tak už to má ale pan režisér rád. (26.10.2006)

Vůbec nechápu, proč je film odvyprávěný takovým způsobem, jakým odvyprávěný je. Úvodní "dospívající" půlhodina byla naprosto brilantní. Spielberg rozjíždí nekompromisní drama a ukazuje high class filmařinu. Jen si všimněte, jak působivě vystavuje během prvních 30 minut napětí. V momentě, kdy se však posouváme o nějaký ten časový úsek dál a hlavní hrdinku přebírá pod herecká křídla Whoopi Goldberg, mění se, pro mě zcela nepochopitelně, drama o rozdělení dvou sester na roztříštěné a nesourodé vyprávění o životě černošské komunity. Co hůř, dramatické momenty jdou zcela do pozadí a žánr chvílemi koketuje téměř s groteskou (hrnec spadne na hlavu, člověk propadne střechou atd.). Emoce a prožívání osudu hlavní postavy jsou díky tomu silně potlačené a z ambiciózního dramatu je bezkonfliktní limonáda bez většího režijního rukopisu velkého Stevena. Závěr, snažící se naplnit očekávaný oblouk, zas trochu nakopne ospalý a znuděný děj, ale rozpačitý dojem z celku moc nezachrání. Opravdu nechápu, jak se to mohlo stát. V úvodu jsem byl neskutečně nadšený, o 2 hodiny později již jen spokojený, že je konec. 6/10 (19.10.2017)

Az na par chvilek me to vubec nechytlo a porad sem sledoval, kdy tomu bude konec. (27.03.2008)

Můj pátý Spielbergův film, většinou se mi do nich moc nechce kvůli délce, a první, kterému jsem udělil plné hodnocení. Proč? Protože i přes tu neuvěřitelně přepálenou stopáž, kterou má i tenhle, jsem se nezačal nudit, jako třeba u Schindlerova seznamu. Když už srovnávám tak tady Spielberg mnohem ohleduplněji pracuje s postavami a mladé (v té době neokoukané tváře) Whoopi a Oprah mě velmi bavily. Občas to možná působí jako příliš plačtivá rodinná drama, ale když si vzpomenete, čím vším si prošli, dá se pár těch scén se slzami nejen na krajíčku odpustit. Tohle se mi vážně dostalo pod kůži a děkuju Montymu, že mi film vybral do výzvy. :) (18.03.2016)

Bezpochyby zajimavý příběh, ale celé mi to přišlo jako jedno velké citové vydírání. A strašně se to vleklo. Ze Spielbergových filmů mě tento zatím oslovil nejmíň. (27.02.2006)

Šílené široce rozkročený příběh, který poprvé odhaluje jednu ze Spielbergových slabin - pokud má pocit, že vypráví důležitý příběh, má strach, aby k němu byl dostatečně uctivý. Tím se často lapí do pasti přílišného sentimentu, zbytečně dlouhých jímavých scén a neschopnosti vypustit některé sekvence za účelem trochu ten film zkompaktnit. Zde navíc nepomáhá to, že každá scéna má jiné tempo a skladatel hudby Quincy Jones vůbec nezná míru, takže v naprosto nevhodných momentech se tam vzletně točí orchestr tří set nástrojů jak v ruskym budovatelskym filmu. Kdyby to skončilo bravurní (leč hodně teatrální) gospelovou vložkou, skrze kterou se v rámci jednoho prostoru propojí hned několik příběhů, jsem podstatně spokojenější, ale bohužel je to Spielberg, takže to nepůjde bez závěrečného loučení v Šedých přístavech. Dost mě ale překvapilo, jak je příběh tolerantní a trpělivý s postavou Dannyho Glovera, která zaslouží viset od své první scény. (05.12.2021)

Spielberg tu nepíše dejiny kinematografie, ale predvádza dokonalú hodinu hollywoodskej anatómie svojim precíznym štýlom, úhľadným storytellingom a dokonalým budovaním atmosféry a vyvolávaním žiadaných emócií. Je to triumf die hard remesla, ale predsa medium is the message. (07.07.2023)

Whoopi Goldberg je zatraceně dobrá herečka, jen dostává málo tak dobrých rolí, jako je tahle, kde se mohl její herecký talent dokonale rozvinout. S. Spielbergův výběr na roli Celie byl vynikající. (24.08.2007)

Kdybych dala odpad, tak jsem asi veřejně zlynčována. Co jsme právě viděla byl jeden z nejhorších dvou a půl hodinových filmových zážitků. Je tam snad úplně všechno špatně. Tak je zbytečné to vypisovat... (12.07.2012)

Hoci mám rád úvodnú scénu s vojaka Ryana. A hoci som fanúšik Spielbergovho Schindlerovho listu, mám ho zafixovaného ako režiséra zábavných a dobrodružných filmov. Radšej si pozriem Jurský park, Minority Report, Indyho, alebo moju srdcovku A.I, než by som mal hľadať v jeho filmografií vážny film čo by mi sadol. A hoci Purpurová farba hovorí o černošskej komunite rovnakým spôsobom ako mnohé ďalšie filmy, Spielberg vďaka vtedy ešte pomerne talentovanej Whoopi dokázal krásne predstaviť život jednej mentality hoci sám čierny nie je. Film nominovaný na 11 oscarov, ktorý si zaslúžil určite polovicu. A jeden z mála filmov, kde je všetko to násilie a nepríjemnosť opodstatnená rovnako ako v 12 rokov otrokom. Čo sú inak jediné dva filmy na tému segragácie a tiež útrapách černošskej komunity hodné zhliadnutia bez toho aby sa biely cítil blbo. Nie až taký známy( čo je škoda), ale omnoho dôležitejší než väčšina jeho vážnej filmografie. (02.11.2015)

S tím tragickým dabingem Big Stevie nemá nic společného, za mě je totiž Purpurová barva jedním z nejlepších filmů pana Stevena Spielberga, který v tomto případě natočil nádherné drama, které nese všechny typické prvky jeho rukopisu, ačkoliv se vyhýbá všem obvyklým klišé, a až do samotného závěru prakticky netlačí na pilu, naopak snímek odlehčuje komickými prvky, které většinou obstarává nešťastník Glover a působí velmi mile a přirozeně.. Musím ocenit i práci maskérů, protože na to, jak velké časové období příběh pobírá, působí herci coby stárnoucí postavy stále velmi věrohodně. Když připočteme skvostný soundtrack Quincyho Jonese, který je nejvíce známý jednak svou prací na seriálové legendě Kořeny, k nimž má právě The Color Purple velmi obsahově blízko, a písní We are the world, zřejmě životní výkony jak Dannyho Glovera v pro něj naprosto netypické roli, tak především excelující Whoopi Goldberg, která se mi dosud nejvíce líbila ani ne tak v Duchovi, jako spíše v kultovním seriálu Star Treku: Nová generace v roli tajemné Guinan, i vedlejší roličky Laurence Fishburnea, který však mohl dostat víc prostoru, i americké megastar Oprah Winfrey, dostáváme výjimečný prakticky 100% film, který ani nejde hodnotit níže !! [ Dabing 2/10 ] Jediné negativum Purpurové barvy podle mě spočívá v opravdu velmi špatném dabingu, zejména hrozný výběr jednotlivých dabérů mě zaráží, ostatně jak Danny Glover, nejčastěji Jan Schánilec, Antonín Molčík či Petr Oliva, tak i Whoopi Goldberg, nejčastěji Jana Andresíková, Jaroslava Obermaierová a kupodivu i Valérie Zawadská, mají svoje léty osvědčené a zažité české hlasové alternace, a tak asi tuhle hrůzu nedokážu pochopit.. Ačkoliv je fakt, že oba zmiňovaní herci byli obdarováni českými studii ve svých filmech hodně nezvykle vysokým počtem různých dabérů, což je zvláštní, neboť oba patří mezi dlouholeté hollywoodské stálice a výrazné postavy.. To je však otázka pro někoho úplně jiného a tahle moje osobní výtka možná souvisí jen s mojí vlastní zhýčkaností.. Takže tu máme k dispozici dvě dabingové verze, jednu hrůznější než druhou. Videostudio Klondike KF a.s. do hlavních rolí obsadilo Taťjanu Medveckou a Jiřího Pomejeho a společnost SDI Sun Studio zase Veroniku Veselou a Jakuba Saice. (15.05.2013)

Myslím, že na tento film pět hěvzdiček absolutně nestačí - šest, sedm by možná dokázalo na nějaké stupnici vyjádřit, jak dobrý vlastně tento film je. Tato naprosto famózní adaptace stejnojmenné knihy si bohužel žádného Oscara neodnesla, ale každého z těch jedenácti nominací by si rozhodně zasloužila. Dokonale vybudovaný charakter postav, oku lahodící prostředí, které dokáže být jak nádherné, tak odpudivé, a hudba, která jednoduše vyrazí dech. Whoopi Goldberg ve své životní roli a stejně tak Oprah Winfrey, která mi byla poprvé někde sympatická (a asi také napsoledy). Takže vážení - žádný E.T., Indiana Jones, Jurský park, nebo Vojín Ryan - ale Barva nachu je Spielbergovo vrcholné dílo. (20.06.2011)

Jeden z těch velice smutných i veselých filmů o strastech a slastech jednoho "obyčejného" života. Whoopi Goldberg je k zulíbání. (04.02.2009)

Pôsobivá, citlivá dráma, ktorá po zhliadnutí nechá len málokoho chladným. Spracovanie je dychberúce, v pamäti my utkvejú krásne zábery na krajinu so žltými pláňami či purpurovými kvetmi. Vlastne, každá postava akoby bola charakterizovaná nejakou farbou. Aj keď je takmer celý príbeh ponorený do utrpenia a bolesti, koniec je krásne vyslobodzujúci a charakterizovaný myšlienkou, ktorú vyslovila jedna z postáv "aj hriešnici majú dušu." (01.10.2012)

Milej film, hluboko pod kůži se mi ale nezaryl. (25.06.2013)

Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. (21.02.2009)

Musím povedať, že absencia oscarových sošiek tomuto nádhernému snímku, je jedna z najväčších podlostí v histórii Akadémie. A hlavne pre Whoopi Goldberg, ktorá tu podáva nielen svoj životný výkon, ale pravdepodobne jeden z najlepších v kinematografii. A nad týmto zvíťazili priemerné SPOMIENKY NA AFRIKU! Nerozumiem. Geniálne herecké výkony všetkých zúčastnených, skvelá hudba, ´´spielbergovská´´ kamera a úžasná dobová výprava. (03.01.2011)