Anna proletářka

„Porážka dělnické třídy r.1920, způsobená především tím, že v čele bojů nestála bolševická strana, rozhodla sice o tom, že buržoasie nastolila svou diktaturu cukrovanou masarykovským humanismem. Ale současně byla tato porážka nesmírným poučením, nesmírnou zkouškou ohněm. Vždyť to poučení přivedlo dělníky k nutnosti založit komunistickou stranu. Film „Anna proletářka“ dobře a přesvědčivě ukazuje, jak a z jakých lidí se rodilo ocelové jádro budoucí KSČ. Je nám jasně, že takoví Toníci, ale i takové Anny budou opravdovými bolševiky, které už nikdy nikdo neopije rohlíkem humanitních ideálů.“ Kino, 1953, č.15 (16.7.), EDIT:2021/12/14 - taky je to brutální nuda. (20.05.2007)

Film, ktery se snazi zkompromitovat vladu prvni republiky a spolecenske pomery te doby... Minimalne dnes se spise jedna o karikaturu doby padesatych let, minuleho stoleti. I presto se ve filmu najde urcita pravda, ktera vypovida o mezivalecnych pomerech. Josef Bek ve sve typicke roli je opet ve forme, nejen me asi hodne irituje. Naopak, jak jsem nejednou kritizoval Marii Tomasovou, role Anny ji sedla. Potesila i Jana Ditetova a herci hrajici pravicaky byli taky zabavni. Uplne bych tento film nezatracoval, minimalne z historickeho pohledu na 50. leta se jedna o celkem cenny material. (27.11.2014)

Tak nějak přemýšlím, proč to vlastně dělám! Spinosaurus a jeho dary jsou opravdu skvosty! Vždy když jsou Vánoce, nebo mám narozeniny, očekávám DVD buď s rudým obalem (Botostroj, Únos, Rudá záře nad Kladnem...) a bohužel mezi těmito dary byla i Anna Bordelářka. 139 minut totálně o NIČEM! Jedinou vtipnou hláškou bylo: "Dejte si na nás pozor, budeme do vás střílet!". Věta od špinavých odporných a mocichtivých kapitalistů! (06.11.2014)

Ivan Olbracht nám zanechal nejen Nikolu Šuhaje a Golet v údolí, ale také oslavné reportáže z SSSR a Annu Proletářku. Ideální látka pro novou, proletářskou kinematografii, a když se jí chopí pokrokový režisér Karel Steklý, dostanem pravé dílo své doby. Karel Steklý (nositel Státní ceny 1947, zasloužilý umělec 1967, nositel Řádu práce 1972, národní umělěec 1973, nositel Řádu Vítězného února 1975, nositel Řádu republiky 1978) si střihnul kromě režie i scénář a byla Státní cena v 1953. Filmové profily z 80.let snímek kvitují slovy ""..Osudy hrdinů-proletářských umělců Anny a Toníka-se odehrávají na pozadí událostí roku 1920, kdy se československá dělnická třída pokusila nastolit vládu lidu.Karel Steklý byl za tento film vyznamenán státní cenou 1. stupně a několika dalším pracovníkům byly udělěny čestné prémie." Stěžejní je samozřejmě závěrečné prozření Anny, zajímavé okamžiky se objevují samozřejmě i během filmu, kdz se ukáže proradná tvář sociální demokracie během bitvy o Lidový dům. Toník Josef Bek k soudruhům: "Ubráníme se a zvítězíme. A nejen Lidák, ale i tahle fabrika bude jednou naše. Soudruzi dělníci: Hurá. Ředitel (vtipkuje): Až se budete dělit, nezapomente taky na mě. Toník (jakoby laskavě, ale současně výhrůžně): Budte klidnej, pane řediteli, my vám nezůstanem nic dlužni. Soudruzi (smějí se)"..Tak asi tak. (15.01.2011)

V „Anně proletářce" vytvořil Olbracht mohutný, realistický, hluboce pravdivý s silně přesvědčivý obraz našeho revolučního dělnictva v jeho boji proti buržoasii a jejím jidášským posluhům z řad oportunistů. Z tohoto základního faktu také vycházel autor filmového zpracování Karel Steklý a vědom si toho, že osud Toníka a Anny je spjat s nezadržitelným postupem dělnického hnutí a Olbrachtem úmyslně zasazen do událostí roku dvacátého — rozšířil a dokreslil pozadí událostí tohoto důležitého roku, kdy se rodila Komunistická strana Československa. Udělal to, co Olbracht pro okovy buržoasní censury udělat nemohl, postavil na scénu historické osobnosti, aby tak ještě jasněji a konkrétněji mohl vyjádřit hlavní ideu Olbrachtova slavného díla. Vytvořil tak film, který je důstojným protějškem románové předlohy a horoucí oslavou zrodu naší komunistické strany, která nás dovedla k tak slavným vítězstvím. Filmový přehled 7/1953 (14.09.2008)