Poslušně hlásím

"Poslušně hlásím že jsem opět zde!". Tak zní pokračování o nic lepšího, o nic horšího a stejně výtečného "Dobrého vojáka Švejka", vynikajícího zfilmování našeho světově nejznámějšího románu Jaroslava Haška "Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války". Humorné situace se tu jen kupí. Už na začátku ve vlaku vypráví Švejk nadporučíku Lukášovi svoje příhody a poznatky, a přitom nevědomky urazí generálmajora Von Schwarzburga (skvělý Miloš Nedbal), který s nimi sedí v kupé. Poté "nevědomky" zastaví vlak, ztratí se na nádraží, tam v hospodě pije jedno pivo za druhým, hostí Maďarského vojáka (Vlastimil Brodský), poté se vydává pěšky do Budějovic ke svému regimentu, kterému se stratil, cestou je zatčen v Putimi (kterou zabloudiv několikrát prošel), poněvadž četníci myslí že je ruský špion.... A tak dále. Mohl bych se rozepisovat do nekonečna. Zrátka vynikající. (01.11.2005)

O tomto dílku české kinematografie platí téměř bezezbytku to, co už jsem napsal k filmu "Dobrý voják Švejk", přesto se mi "Poslušně hlásím" zdá sevřenější a vyrovnanější. Částečně je to dáno předlohou, která už není tolik složena z jednotlivých epizodek, takže i její filmový převod je celistvější. Úměrně tomu ubylo vyloženě žánrových scén, které v "Dobrém vojáku" slouží především jako oslí můstky a výplň mezi jednotlivými příhodami hlavního hrdiny. Švejk také méně působí jako někdo, kdo ve skutečnosti ví a jenom hraje, nýbrž jako skutečný a upřímný blb. Zajímavé komentáře: Zloděj kol, Radek99 (08.10.2006)

Druhý díl filmového Švejka je vlastně velmi podobný prvnímu, jde o občas vtipný, ale spíše odpočinkový film, u kterého může divák "vypnout" a jen sledovat. Celý se ale odehrává během cesty na bojovou frontu. Válka není moje zrovna příliš oblíbené téma a vzhledem k tomu, že mě film příliš nezaujal ničím jiným, zdál se mi druhý díl o něco slabší než první. Navíc mě nepříjemně překvapily nepovedeně přehrávané postavy, především Svatopluka Beneše v roli nadporučíka Lukáše, kterých jsem si v prvním díle buď nevšiml nebo se povedlo ho natočit o něco lépe. (10.05.2013)

Ve všech zásadních bodech mohu souhlasit s Radkem 99. Steklý vyvinul maximální úsilí, aby co nejplastičtěji zachytil závěrečný díl švejkovské anabáze, dal mu co nejplnokrevnější filmový tvar a současně vytvořil prostor pro celou řadu buď slušných, nebo i pozoruhodných hereckých kreací (mimo Hrušínského tu exelují např. Beneš, Krampol, Marvan, Nedbal a mnoho dalších). Zašlý svět někdejší podunajské monarchie tu ožívá v celé své problematické slávě krausovské "Kakánie". Pojetí titulní postavy je vyhroceno až do poloh přímé protidynastické rezistence; pominuta je postava jednoročního dobrovolníka Marka (to je asi největší daň době vzniku tohoto díla). Myslím, že Hašek by se při pohledu na toto filmové ztvárnění rozhodně nenudil a Hrušínského fragmentární pojetí švejkovské postavy by minimálně pochopil, když už by jím nebyl nadšen. Myslím, že zatracovat toto filmové dílo ve jménu velmi pomyslných absolutních estetických kánonů by bylo krajně zpozdilé. Mluví totiž do naší současnosti právě tak jako kdysi, kdy bylo právem spisovatele svobodně a po svém se vyjadřovat k ožehavým otázkám doby. V každém případě je HLÁSÍM i dnes mimořádně vděčným diváckým zážitkem. (10.02.2011)

"V Bibli je skoro vše, ve Švejkovi je vše." řekl jednou jeden moudrý pán. Nezbývá mi, než souhlasit. Mistrovsky zfilmovaná literární klasika, herecká esa, český humor a nesmrtelné hlášky. To platí samozřejmě ve stejné míře i o prvním dílu. Jeden z filmů, na nichž jsem si postavila životní filosofii :-) (30.12.2009)