Reklama

Reklama

Obsahy(1)

„Poslušně hlásím, že jsem opět zde!“ – tak se vám znovu představí Josef Švejk. Setkáte se s ním při cestě na frontu i přímo v bojové linii. Můžete sledovat slavné Švejkovy vlakové příhody na jeho cestě k marškumpanii do Českých Budějovic, putimskou anabázi a jeho odjezd na frontu. Nechybí Švejk jako falešný ruský zajatec, ani scéna, v níž je poručík Dub přistižen ve veřejném domě… Rok po velkém úspěchu Dobrého vojáka Švejka natočil režisér Karel Steklý další příhody tohoto hrdiny. Ze slavného románu Jaroslava Haška opět vybral nejcharakterističtější historky. Vedle vynikajícího Rudolfa Hrušínského v titulní roli se vám i tentokrát představí řada výborných českých herců – Svatopluk Beneš, Miloš Nedbal, Jaroslav Marvan, Jaroslav Vojta, Fanda Mrázek a František Filipovský. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (350)

Werichowka 

všechny recenze uživatele

"V Bibli je skoro vše, ve Švejkovi je vše." řekl jednou jeden moudrý pán. Nezbývá mi, než souhlasit. Mistrovsky zfilmovaná literární klasika, herecká esa, český humor a nesmrtelné hlášky. To platí samozřejmě ve stejné míře i o prvním dílu. Jeden z filmů, na nichž jsem si postavila životní filosofii :-) ()

Decker 

všechny recenze uživatele

Vynikajici pokracovani Osudu dobreho vojaka Svejka. Vzdycky kdyz ten film vidim tak se ohromne bavim a smeju ze mi div nepukne branice. Dnes je tenhle film klasika podobne jako dvoufilm Cisaruv pekar, Pekaruv cisar. Zde vsak misto Jana Wericha exceluje Rudolf Hrusinsky. No jo, tenkrat to byli jeste Pani Herci. ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Pro přímé pokračování Dobrého vojáka Švejka Karla Steklého z roku 1956 platí do písmene totéž, co jsem napsal ve svém komentáři právě k první části této velkolepé filmové adaptace, tedy: Jak dalece může jakákoliv adaptace zkreslit a zdeformovat původní vyznění literárního textu, jak dovede posunout usazení charakteru hlavního hrdiny a postav, o tom nejlépe svědčí Poslušně hlásím Karla Steklého... Již Josef Lada svou vizualizací ilustracemi formoval a mírně transformoval charakterový typ Josefa Švejka. Rudolf Hrušínský (jistě v synchronizaci s Karlem Steklým a za asistence režimních ideových dohlížitelů) posunul zakotvení Švejka coby přesně nedefinovatelného a pregnantně nezařaditelného individua, lidského ducha, ať už ve své rafinovanosti či prostoduchosti, svobodného a až anarchisticky všehoschopného, jenž stojí proti vážnému majestátu aparátu a mašinérie instituce zvané válka, k Švejkovi bodře lidovému, s dobovým kolektivním rozměrem... Přitom literární předloha má úplně jinou kvalitativní úroveň - je až neskutečné, jak mimoděk tam Hašek spojil nespojitelné - humor s pacifismem a odporem k válce, alegorii s reálnými příběhy, vitalitu s absurditou a existenciální tíži doby, oslavu individua i sociální kritiku, vtip s vážnou a hlubokou výpovědí o jedné z nejstrašnějších etap lidských dějin, formální uvolněnost a zároveň dokonalost, vulgarismy i nádheru češtiny, naraci a realitu, úpadkový žánr pavlačových drbů a nejvyšší patra experimentální literatury... To vše ve Steklého filmové adaptaci sice také snad najdeme, ale vždy patřičně naředěné a rozmělněné, bez ostrých hran Haškova druhého plánu... (o velikosti Haškovy předlohy svědčí množství překladů i fenomén, který na základě této knihy vznikl, a koneckonců i fakt, že i těch filmových adaptací bylo více... ta Lamačova či loutková Jiřího Trnky ...a třeba Rakušané adaptovali Švejka také). Pravým kamenem úrazu v adaptování Haškova románu je jeho příznakový ,,narační tok", tedy Haškova cizelovaná a cílená metoda tvorby, stejně jako to dělal později Bohumil Hrabal a třeba také Jakub Deml ve svých denících a knihách... Je to jakési asociativní volné plynutí, analogie automatického textu surrealistů, jen s tou vědomou, racionální regulací... (že vznikl či odrážel ducha hospodských řečí je spíše mýtus). Hrušínskému se volné, asociativní řazení jednotlivých témat, postav a příběhů v řeči hlavního hrdiny podařilo ,,uhrát" a Švejkův typický řečový proud volně odráží ducha knihy. Za povšimnutí stojí také nově se objevující humanistický rozměr hlavního hrdiny... Jakožto v režimní a režimem jednoznačně protěžované filmové produkci měl režisér k dispozici kompletní dobovou hereckou špičku, neomezený výběr exteriérů i interiérů a finančních prostředků, vznikl tedy velkofilm, jenž v dnešních časech nemá v našem prostředí obdoby... a povedl se. Jako jeden z mála snímků 50. let není zatížen primárním cejchem doby a ideologickou vyčpělostí. Už jen za to si zaslouží vysoké ohodnocení... Zkrátka Poslušně hlásím - vynikající a nestárnoucí komedie patřící do zlatého fondu československého filmu... () (méně) (více)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Ve všech zásadních bodech mohu souhlasit s Radkem 99. Steklý vyvinul maximální úsilí, aby co nejplastičtěji zachytil závěrečný díl švejkovské anabáze, dal mu co nejplnokrevnější filmový tvar a současně vytvořil prostor pro celou řadu buď slušných, nebo i pozoruhodných hereckých kreací (mimo Hrušínského tu exelují např. Beneš, Krampol, Marvan, Nedbal a mnoho dalších). Zašlý svět někdejší podunajské monarchie tu ožívá v celé své problematické slávě krausovské "Kakánie". Pojetí titulní postavy je vyhroceno až do poloh přímé protidynastické rezistence; pominuta je postava jednoročního dobrovolníka Marka (to je asi největší daň době vzniku tohoto díla). Myslím, že Hašek by se při pohledu na toto filmové ztvárnění rozhodně nenudil a Hrušínského fragmentární pojetí švejkovské postavy by minimálně pochopil, když už by jím nebyl nadšen. Myslím, že zatracovat toto filmové dílo ve jménu velmi pomyslných absolutních estetických kánonů by bylo krajně zpozdilé. Mluví totiž do naší současnosti právě tak jako kdysi, kdy bylo právem spisovatele svobodně a po svém se vyjadřovat k ožehavým otázkám doby. V každém případě je HLÁSÍM i dnes mimořádně vděčným diváckým zážitkem. ()

ClintEastwood 

všechny recenze uživatele

Podle všech známek, jde o rafinovaného ruského špiona, který ovládaje dokonale český jazyk, chtěl se pokusit... Chtěl se pokusit. Vo co von se to vlastně chtěl pokusit? Tohle je neskutečná klasika a scény s mistrem Marvanem na četnické stanici, patří k tomu nejlepšímu, co naše komedie nabízí. Závodčí, daj mu ještě čaj s rumem. A mně taky. Víc rumu! ()

Galerie (17)

Zajímavosti (18)

  • V sekvenci, kdy jede Švejk (Rudolf Hrušínský) vlakem na trase z Prahy do Budějovic došlo k fatální chybě. V té době byl v provozu pouze tunel Vinohradský. Další byly postaveny až při současné rekonstrukci IV. koridoru. Tím pádem se scény, které se odehrávají ve vlaku při projíždění tunelem, nemohly stát. (Cheeter)
  • Na začátku filmu jsou ve vlakovém kupé dvě sedačky se stejným číslem 33. Na jedné sedí generálmajor von Schwarzburg (Miloš Nedbal), na druhou si ze sedačky 34 přesedne Švejk (Rudolf Hrušínský). Nadporučík Lukáš (Svatopluk Beneš) sedící naproti pak má nelogicky číslo sedačky 235, ačkoliv číslice ve vlaku na sebe běžně navazují. (velkyvezir)

Reklama

Reklama