Ślady wilczych zębów
The Downfall of the Secluded Berhof
Režie:
Jiří SvobodaKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Jozef RevalloHrají:
Jana Brejchová, Ladislav Křiváček, Evelyna Steimarová, Milan Kňažko, Marek Probosz, Zbigniew Suszyński, Petra Kolevská, Vítězslav Pohanka, Štefan Mišovic (více)Obsahy(1)
První poválečné léto, česko-polsko-německé pomezí. Lidé ze samoty Berhof se stanou zajatci vérvolfů, kteří odmítají připustit porážku Německa. Konflikt je zde pojat jako analýza mezní lidské situace a charakterů, v níž se osciluje mezi krajnostmi. Ústřední postavou vyprávění je jeptiška Salome, která do osamělého statku přináší všechno ostatní, jen ne očekávané milosrdenství. Jednoho z jejích protihráčů představuje československý poručík (v podání Milana Kňažka), jenž se s úpornou snahou pokouší o zajištění pořádku. Jeden z nejlepších československých filmů 80. let, natočený podle stejnojmenné předlohy Vladimíra Körnera, dodnes zaujme propracovaným scénářem, kamerou, hudbou a hereckými výkony. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (161)
Ojedinělé drama, výborně obsazené, se skvělou kamerou. ()
Lehce, ale opravdu jen lehce nadprůměrné zpracování výborné knihy Vladimíra Körnera. V porovnání se Stíny horkého léta to neobstojí, i když kdysi jsem tyto dva filmy vnímal podobně, ()
2,5 Je to strašne zmätené, čo sa týka rozprávania príbehu, či správania sa postáv. Nenájde sa tam hádam jediná postava, ktorá by sa nechovala ako šialená. Film ako tak drží nad hladinou výborné herectvo Jany Brejchovej, prípadne ešte Ladislava Křiváčka (obaja hrajú magorov ako vyšitých). Ak by som tento film mal porovnať s podobnými Stínami horkého léta, tak výrazne kvalitatívne zaostáva. Nemám nič proti temnej a bezútešnej atmosfére, ale chcelo by to väčšiu vierohodnosť. ()
Pravděpodobně jsem neviděl drsnější a depresivnější zpodobnění poválečného období u nás. Vlastně krásná samota v nádherné přírodě, ovšem děj je tak syrový, až hororový, že bych na ni nerad trávil čas, vůbec v tomto těžkém období. Ona tu trvalou depresi, která vlastně film ani na chvíli neopustí podporuje i výborná kamera a hudba. Stejně tak všechny postavy, které mají v naprosté většině případů ke kladným daleko. Výborná je Jana Brejchová, Petra Vančíková, ale nejvíc se mi líbil Ladislav Křiváček, který ztvárnil psychopatického otce neskutečně. Především pak scéna s vidlemi je nezapomenutelná. Jiří Svoboda je možná rozporuplný, možná nedoceněný režisér. Zánik samoty Berhof je každopádně jeho nejlepší dílo, co vtáhne do děje a dokonale přiblíží zoufalství obyvatel samoty a celkovou atmosféru té doby. 80% ()
Velmi dobrá adaptace Körnerovy novely, ve které se podařilo skvěle navodit onu drsnou a ponurou atmosféru předlohy. Herecky je film výborně obsazen a ukazuje se, že Svoboda filmy točit uměl. Ve filmu bylo oproti knize provedeno několik změn, které jej dost výrazně odlišují. Nahrazení esesáka dvěma německými mladíky, ale hlavně jsem postrádal takový nestranný pohled předlohy, ve filmu bylo vše dost černobílé vyprávěno (z poručíka udělali vyloženě kladnou postavu). Hodně mrzí pozměněný konec. To ale filmu na působivosti neubírá a alespoň jej to dělá osobitějším. ()
Velmi depresivní a surový film o událostech někde v Česko-německém pohraničí chvíli po válce. Celý děj je opravdu plný existencionalismu, deprese, samoty a krutosti. Pusťte si to někde na chalupě, u lesa ať si chvíli zkusíte jaké je to žít na takové samotě a třeba pak někde venku potkáte i Vlkodlaky! Ta chalupa je neskutečně velká a plná temných a mokrých místností. ()
Lepší tři hvězdičky... Nějak nemohu vstřebat tu přílišnou ponurost příběhu, jeho lyričnost na úkor větší akčnosti. Dnes by se asi tenhle film natočil jinak, asi by zas dosáhl opačného extrému. Film ač barevný, byl stále jednobarevný - černý, tmavězelený, hnědý, nic mezitím. Ano, bylo to jistě funkční, samota Berhof, obsazená zásluhou falešné jeptišky dvěma mladými wehrwolfy, kteří drželi v šachu otce a dceru, aby zde přečkali, než se vrátí vítězící německá armáda... Vlastně se toho děje strašně málo a pořád to samé dokola. Ostatně, takový je život. Herectví Jany Brejchové od chvíle, kdy začala hrát v téhle melancholické podobě, se mi zdaleka tolik nelíbí, než ve filmech z hereckých počátků. Mnohem větší mistrovství zde ukázal Ladislav Křiváček, kterému byla jeho role jako by šitá na míru. A stejně tak Evelýna; jinak herecky jen slabší průměr. ()
Vynikající snímek režiséra Jiřího Svobody atmosférou srovnatelný se snímkem Karly Kachyni "Kočár do Vídně" z roku 1965. ()
Maximálně syrový a realistický film z českého pohraničí, který se odehrává v létě roku 1945. V téměř rozbořeném stavení široko daleko od lidí žije věčně opilý Ladislav Křiváček se svojí dospívající dcerou, kterému právě umřela manželka. Okamžitě si najde atraktivní německou milenku (Evelyna Steimarová). Ovšem hned na to se v jeho domě ocitá tajemná jeptiška a dva mladí Němci, příslušníci verewolfů, nebo-li party zabijáků, pro které válka neskončila. Film vůbec není pěkný, naopak je doslova mrazivě odporný, ale po kritické stránce je velice povedeně natočený. [2636. hodnocení, 141. komentář, 80%] ()
Zopákla jsem si to časem několikrát, i když depresivní a ne-explicitně brutální obsah není rozhodně pro běžnou konzumaci, abych si všimla nedostatků, které napoprvé divák neregistruje. Režisér spíchl film tzv.horkou jehlou, přestože dokázal vytáhnout stopáž na sto minut a film není nudný, naopak. Ale film je nedotažený. Nevadilo by více explicitního a rozsáhlejšího řádění Werwolfů, více odvážnějších už tak vzácných erotických momentů (např. Werwolfové by určitě nespali s Tyldou v trenkách a na vidle napíchnutý Werwolf bez trenek působí určitě mnohem více naturalisticky než Werwolf v trenkách, což vypadá spíše jako cenzurované ukřižování Krista), více propracovat, a tím pádem i dát více prostoru postavám Habigerovi (Křiváček) a Salome (Brejchová - ta je v nezvyklé roli skvělá nejen herecky, ale i vizuálně). Naopak si mohl pan režisér odpustit týrání a vraždění zvířat=pes a kočka - to už není umění, ale laciné a odporné šou. Opravdu nesnáším "umělce", kteří se bojí svléknout "ADAMA a/nebo EVU" a nahrazují to např. týráním zvířat, HNUS! Není toho vlastně moc, kvůli čemu se k filmu vracet, ale pár věcí tu je: Křiváček, Brejchová, hutná atmosféra, ponuré pohádkově-hororové usedlosti/samoty v pěkných exteriérech hornatého pohraničí. ()
Tí dvaja nemci boli echtovní aj keď ich hrali poliaci. Brejchová ako ich matka nemenej presvedčivá. Výborné. ()
Fakt, že autorem předlohy je Vladimír Körner, již sám od sebe předznamenává kvalitativně spolehlivý námět. Převedení knižní předlohy na filmové plátno se určitě povedlo bez sebemenšího náznaku patosu. Ústřední téma filmu je natočeno takovým způsobem, že vše do sebe zapadá a jednotlivé prvky mají efekt vysoké přidané hodnoty. Zádumčivá atmosféra česko-polsko-německého pohraničí z dob těsně po 2. světové válce je se všemi charakteristickými rysy zachycena naprosto podmanivě. Ať už zvolený styl vyprávění děje nebo samotné střídání stylů kamerových záběrů dokáže vtáhnout a doplňující prvky jen upevňují skvělé herecké výkony. Dramatičnost obsahu graduje a vše je patřičně vyvážené, což není vždy u těchto typů filmů pravdou, ale Zánik samoty Berhof nabízí perfektní podívanou. ()
Nic naplat, tohle v našich končinách prostě funguje dobře. Jak se vypráví tragický příběh z válečných nebo poválečných let, tak to většinou dopadne skvěle. Na tragickej život my jsme prostě machři. Nejvíc jsem si užíval ohromě sugestivní atmosféru snímku, ta atmosféra opuštěné samoty uprostřed hor a hlubokých lesů je vysloveně svět sám pro sebe, totálně popírající existenci civilizace dole pod horami. ()
Na tohle jsem vyrazil kdysi na Febio a rozhodně to ve mě zanechalo silné zážitky. Tradičně skvěle zpracovaný scénář Vladimíra Körnera podle vlastního námětu. Téma werewolfů a poválečného pohraničí, ve vzduchu se vznáší zklamání z prohrané války, snaha o návrat domů za každou cenu, strach ze smrti, nejnižší lidské pudy ve stavu bez zákonů.....dokonalost sama. Skvěle natočeno a ve filmu exceluje paní Brejchová v neuvěřitelné roli.....Radost se dívat ()
Kdo před filmem četl původní novelu, bude výsledkem přinejmenším rozčarován. Tak nějak mě ten film prostě hlouběji neoslovil, ale takový už bývá osud filmových zpracování skvělých psaných předloh. ()
Temné, realistické drama s až bizarně intimní kamerou. Nic není černobílé, ale slova Milana Kňažka "... každý je bez viny, na to už jsem si zvykl..." vyjadřují zoufalost té doby. Každopádně i po 70. letech bych neměl slitování... ()
Temný příběh z poválečného pohraničí mne tenkrát docela dostal. Hodně drsná atmosféra. ()
Hodně drsné - nejsem pamětník, ale v pohraničí to muselo tehdy na konci války bejt vo hubu ať jste byli Češi, Nemci nebo Poláci. Atmosféra se dala krájet a i příběh byl hodně zajímavý a dobře zpracovaný. Akorát chování těch 3 werewolfů mi připadalo tak nějak samoúčelný - proč tam na tý samotě tak dlouho tvrdli, když už věděli, že po nic jdou? ()
Svým způsobem - a pro někoho - jistě hodnotný a zajímavě natočený film, ale jinak je to depresivní, ponuré, deštivé, tmavé. A taky poněkud zmatené. Přiznám se, že dějově jsem chvílema nějak moc nepobíral, co a proč se tam zrovna děje. A taky si nějak nemůžu uvědomit, proč jsem to vlastně stáhnul. Takové celkem bídné tři *. ()
"Host do domu, bůh do domu." Klasický körnerovský hořký pohár existencionalismu a temnoty. Vedle bezútěšnosti a smrti, je míchán z křesťanské mystiky, německé tradicionalistické hrdosti, opuštěnosti horských samot a historického kvasu. V tom všem se plácají lidé, kteří neví co si počít nyní i dál a tak jen lapají po čerstvém vzduchu, aby se alespoň na chvíli z těch sraček vymanili .... Film je skvěle natočen a dosahuje kvality knižní předlohy. Pominu-li jednu celtu poválečné výroby, tak i výprava a historická věrnost je opravdu precizní. Stejně tak herecké obsazení. Jeden z nejtemnějších českých filmů vůbec a určitě v top 5 filmů osmdesátých let. ()