Vivement dimanche !
Finally, Sunday
Konečne nedeľa!
Režie:
François TruffautScénář:
Jean AurelKamera:
Néstor AlmendrosHudba:
Georges DelerueHrají:
Fanny Ardant, Jean-Louis Trintignant, Jean-Pierre Kalfon, Jean-Louis Richard, Caroline Sihol, Xavier Saint-Macary, Philippe Laudenbach (více)Obsahy(1)
Majitel realitní agentury Julien Vercel je podezřelý z vraždy své manželky Marie-Christine a jejího milence Clauda Massouliera. Všechny důkazy svědčí proti němu a náhle přichází ještě obvinění z další vraždy. Julien si neví rady, a tak se pokusí před policií uprchnout. Jen Julienova sekretářka věří v nevinu svého šéfa. A jelikož je nejen sekretářkou, ale zároveň i amatérským detektivem, rozhodne se na vlastní pěst vypátrat skutečněho vraha. (Festival francouzského filmu)
(více)Recenze (85)
Jakže to radil Hugo von Hofmannsthal ve svém pověstném epigramu Umění vyprávěče: "Chceš vraždu vylíčit? Tak na dvoře psa mi ukaž / a zároveň v oku psa i toho zločinu stín." ()
"Žárlivost je hrozná, já vím !! Rve člověku vnitřnosti !!" ()
Nie príliš originálna a zaujímavá detektívka. Vraha som odhalil hneď ako sa objavil na scéne, aj keď nám potom ešte servírovali ďalších kandidátov. Aspoň som myslel, že jeho motivácia vraždiť bude trošku zaujímavejšia než napokon bola. Ale nič, ani jeden zvrat či prekvapenie sa nekonalo. Aspoň že sa na Fanny Ardant tak príjemne pozeralo. ()
-"Za kolik...?" -"Co prosím?" -"Za kolik?" -"Za pět minut osm." ()
Tahle žánrová směsice mi sedla, bavila jsem se.. Na Fanny Ardantovou se dobře koukalo, je skvělá herečka a smyslná žena, Jean-Louis Trintignant si definitivně uloupil kus mého filmového srdce, byl opět skvělý a podmanivý.. Odvyprávěnému příběhu o několika vraždách, podezření padající na hlavu hlavní mužské postavy, ze všech sil nápomocné (zamilované) sekretářce vlastně není co vytknout a je-li, už jsem to zapomněla.. ()
Chacha, Truffaut si zase střihnul jeden "hičkokovskej" film, kterej je "hičkokovštější" než Hitchcock sám, a aby toho nebylo málo, jako správný cinefil par excellence, přihodil nádavkem ještě jednoho Kubricka, no jo, "filmofil" se nezapřel, jen nedopatřením jde o poslední film tohoto frankofonního cinefila, škoda. ()
Noirová krimoška, která v mnoha ohledech prokazuje opravdu vynikající kvality. Děj utíká splašeně dopředu, člověk se samým napětím leckdy nestačí ani nadechnout, občas naopak zaperlí vynikající fóry a povedené frky. A navíc naše ztepilá Fanny je zkrátka skvělej matroš od podrážek bot až po poslední vlas na hlavě – kdo se do ní okamžitě nezamiluje, je blázen. Tak proč nehodnotit maximálním počtem bodů? … Ono je tady totiž jedno „jenže“…. Ani přes ty skvělý stehna v bílejch kamaších nemůžu ignorovat skutečnost, že příběhová část připomíná rozstřílenej cedník. Vyprávění je vzrušující jen ve fázi "vršení záhad", ve fázi "odhalovací" pak bohužel leckteré momenty utíkají jak oka na punčoše, některá fakta nebo údaje do sebe zkrátka nezapadají a finální rozuzlení a ozřejmení motivací jakoby uteklo z říše banálních pohádek. Škoda, přeškoda! „Konečně neděle!“ mi ve finále vychází jako film se silnějšími třemi bodíky… ale díky slečně, co se umí ohánět Eiffelovkou, se na něj zase někdy rád podívám. ()
Co se týče budování napětí a znepokojivé atmosféry Truffaut se Hitchcockovi nevyrovná. Všechno ostatní, pro co je tvorba "mistra napětí" tak přitažlivá se naštěstí Truffautovy podařilo oživit. Již černobílá stylizace napovídá, že se spíše jedná o variaci na Hitchcockova raná díla, která byla spíše zábavou než propracovanou strukturou vypočítanou k manipulaci divákem a iniciující znepokojivou hru na "chybné hypotézy" a očekávání daná diváckou zkušeností. Truffaut vytvořil velmi zabávný thriller oživující studiovou tradici, okouzlující drobnými detaily a neopakovatelným jiskřením mezi postavami tak příznačným pro režisérovu tvorbu 30. let. Fanny Ardantová se své role zhostila výborně a jednoduše z její charismatické kreace nelze po celou dobu spustit oči. Právě ona je hlavní devizou snímku, jenž mě zcela nenaplnil svoji zápletkou - ta je sice pořádně zamotaná a ze začátku značně nepředvídatelná, k rozuzlení se však směřuje již dosti průhledně a i když ani Hitchcock neměl v oblibě tajemství a překvapení, nedaří se vytvořit ze závěru vyvrcholení filmu - jde o nevzrušivou a ne moc rafinovanou tečku. Povznášející dojem z hravé a poctivé pocty však rozhodně zkazit nedokáže. ()
François Truffaut, velký obdivovatel Alfreda Hitchcocka, natočil krimi, která nepřekvapuje nějakými velkými zvraty, ale je téměř dokonalým filmem po formální stránce. Coby režisér byl Truffaut prakticky bezchybný a tento film (bohužel poslední) je toho důkazem. Herecké výkony jsou na vysoké úrovni, zejména Fanny Ardant odvedla skvělou práci a především její zásluhou má film ten správný drive. ()
U detektivek, možná víc než u ostatních žánrů, porovnává divák aktuální snímek se svým oblíbeným. Pro mě je prototypem detektivky Pes barskervillský (v tom asi nebudu jediný). Truffautův film se od "certifikovaného prototypu" v mnohém liší, a ne vždy ke svému prospěchu: nepřesvědčivé dialogy mezi mužem a ženou, komediální a odcizující prvky, pochybná zápletka, a hlavně slabý tah na branku... Míchání žánrů se ve filmu většinou míjí s úspěchem, a tady tomu tak je určitě. Z přemíry režisérské ekvilibristiky a herecké dovednosti se člověk postupně přestává zajímat o to, kdo je vrahem - a to je u detektivky asi to nejsmutnější. ()
Neděle je den, kdy vím, že pondělí je hodně blízko... Už to mě mělo odradit. No ale komu není rady, tomu není pomoci. Tenhle film je prostě jedna šílená plochá nuda... ()
Radost pohledět na noir film s tou správnou dávkou lehké nadsázky! Škoda, že Truffaut už víc nestihl :-( ()
Kvalitná ,klasická detektívka.Na rok 1983 prekvapujúco č-b prevedenie,ktoré dotvára atmosféru a mne nevadí-naopak.Na DVD originál je nový český dabing ,ale ak to porovnám z pôvodným českým kinofilmovým,nie je o moc horší. ()
Moj druhy Truffaut a hned takyto cisty masaker! Priam hitchcockovsky ladeny snimok, v ktorom ide o vysetrovanie vrazdy. Film obsahuje vsetko, co mylujem na filmoch : oslnive herecke vykony, poriadnu davku napatia a priam genialne dialogy. Raz darmo, Truffaut bol pravom velikanom filmu : 100 % ()
Chvíli mi trvalo, než jsem se do toho dostal (zajímavé, že takhle jsem to měl zatím u každého filmu, který jsem od Truffauta viděl), ale nakonec z toho vypadla pěkná a celkem povedená pocta Hitchcockovi. Pěkně natočené, dobře zahrané, napínavé (ale kvalitám Hitchcockovým nejlepších filmů se to rozhodně nevyrovná), líbil se mi i ten příběh, který toho Hitchcocka připomíná opravdu hodně. Jenom mi tam bůhvíproč nesedělo to, že je to natočené černobíle, osobně by se mi to víc zamlouvalo barevné (on pak později Hitchcock taky točil barevně). Pak už bych vytýkal jenom nějaké drobnosti, ale to nic nemění na tom, že se mi ten film líbil a klidně bych se na něj podíval i znovu. A taky už můžu říct, když už jsem od Truffauta viděl tři filmy, že to byl talentovaný a dobrý režisér. Slabé 4* ()
Noir atmosféra starých detektivek je tu prezentována natolik, že se mi nechce věřit, že je film z roku 1983 ! Fanny Ardant reprezentuje emancipovanou ženu, která v ničem nezaostává za muži ! Její proměny ve filmu jsou skvělé a tvoří s Trintignantem výbušnou dvojici věčně rozhádaných. Skvělá atmosféra - napětí, tajuplno, chvíli komedie, chvíli drama. Fanny Ardant je ve filmu velmi sexy! ()
Přepsáno v dubnu 2018. Konečně neděle! se v lehkém houpavém rytmu vznáší nad obzorem při jasném svitu luny. Kriminální žánr vyniká hravostí, lehce poťouchlou a přesto uchvacuje svou nonšalancí. Cílem příběhu je vypátrání zločince, a přesto není tento záměr hlavní podstatou. Jádrem je způsob, kterým se tančí. Rozvernost je v detailech, ve zvratech pátrání, v sarkastickém nádechu rozhovorů i místech rozjařeného oddechu. Atmosféře neschází napětí, éterické šumění dráždivosti, vzpřímená elegance i jiskřivé chvění. Konečně neděle! je hebkým pohlazením, zanechává v duši zřetelnou stopu blaženosti a pocit uspokojení ze vzletné poezie. Hlavní předností filmu je Barbara Becker (vynikající Fanny Ardant), výkonná sekretářka, nadšená ochotnická herečka a oduševnělá kráska. Lahůdkou jsou důvtipné slovní přestřelky mezi ní a jejím šéfem. Je popoháněna skrývaným citem a neohroženě vyhledává další překážky. Je svůdným esoterickým zjevením, taktovkou udává rytmus a vládne celému filmovému panství. Hlavní mužskou postavou je Julien Vercel (dobrý Jean-Louis Trintignant), provozovatel realitní agentury a Barbařin zaměstnavatel. Soukromá i společenská spokojenost je lehkým mávnutím kouzelného proutku znenadání ukončena. Překvapení se mění v děs a hrůzu a zoufalé zápolení o očištění osobní bezúhonnosti. Je přímý až jízlivý, přesto je stále jeho základem důstojná laskavost. Důležitou postavou je Maître Clément (zajímavý Philippe Laudenbach), Julienův advokát s pochopením i slabostí pro zločiny z vášně. K výraznějším postavám patří Santelli (příjemný Philippe Morier-Genoud), policejní komisař, vyšetřující záhadnou sérii vražd. A také Paula Delbecq (zajímavá Anik Belaubre), pokladní kina Eden a vydírající hlas hysterické zuřivosti. Z dalších rolí: pátrající bratr oběti a křesťanský duchovní Massoulier (sympatický Jean-Pierre Kalfon), nekonvenčně se tvářící lokální novinář a bývalý Barbařin manžel Bertrand Fabre (Xavier Saint-Macary), Paulin bratr a tvrdě jednající provozovatel nočního podniku a lechtivého uspokojení Louison (dobrý Jean-Louis Richard), provokativně přezíravá a bouřící Julienova manželka Marie-Christine Vercel (zajímavá Caroline Sihol), naštvaná pouliční nevěstka (Nicole Félix), zkušený provozovatel soukromé detektivní agentury Lablache (Georges Koulouris), či sebevědomá uchazečka o práci sekretářky (Pascale Pellegrin). Napětí detektivního pátrání a zoufalé hledání vlastní spásy je povzneseno Truffautovým stylovým nadhledem. Hravost je rozkošná, švihácky upravená a potěšující. Vždyť jde o chtíč a posedlost. Radostí prozářený prožitek! ()
Truffautova labutia pieseň je jeho azda najvernejšou poctou Hitchcockovi a filmu noir. Kým „Nevesta bola v čiernom“ bola viac pocta Hitchovi, toto je už viac poklona noiru (aj pre krásnu čb kameru). Máme tu krivo obvineného muža a jeho sekretárku ako pomáhajúcu femme attrappe (veľmi sympatická Fanny Ardant). PS: potešili vizuálne referencie na Psycho, Nepravého muža či cinefilský odkaz na Kubrickove Cesty slávy, ktoré tak prezradili rok príbehu - 1957. ()
Na komedii toho humoru zase neni nejvice, pokud ale je, tak je velice vkusny a trefny. Kriminalni zapletka take neni nejhorsi, na pet hvezdicek by to ale nebylo. A tak, kdyz opomenu jiz zmineny humor, me nejvice zaujal herecky vykon Fanny Ardant, ten byl famozni. Pro me ctvrty nejlepsi Truffaut po Jules a Jim, Poslednim metru a Hebke kuzi. ()
"Ještě než zemřu, rád bych vám řekl, že jsem svoji profesi opravdu miloval." Sice asi jen těžko mohl Truffaut počítat s tím, že tohle bude jeho poslední film (nádor na mozku mu, tuším, zjistili až během post-produkce), přesto pokud bych se měl vcítit do samotného pana režiséra a tento film popsat jednou větou, napadla by mě tato, také díky častým konkrétním narážkám (Kubrick). Rozhodně mistrovsky zrežírovaný epitaf a vynikající pocta Hitchcockovi, asi nejsympatičtější vůbec, a to i přesto, že žák svého učitele nekopíruje doslova, ale přidává sem i kousek své osobnosti - třeba vraždy Hitch nepopisoval až tak detailně, i v takovém Frenzy se mírnil, a samozřejmě ruku dílu přidávají i zmíněné filmové reference. Ale moje zalíbení je celkem pochopitelné - je to jako když aktivní žák obohatí profesorovo zadání seminární práce, asi jen těžko by se vyhnul jedničce s hvězdičkou. A jelikož se své myšlenky zcela držím, nemohu dělat nic jiného, než tím pádem Truffautovi opět aplaudovat. Přece jen, je opravdu umění vrátit se k téměř třicet let mrtvému žánru, a to takovým způsobem, že se dá tento snímek s klidem řadit mezi jeho plnohodnotné zástupce, ba přímo i vzory. ()