Ghost in the Shell 2: Innocence

Na Innocence jsem se těšil ještě víc, než na první díl, a můžu radostně konstatovat, že mě ani trochu nezklamal. Nedosahuje sice už takové filosofické hloubky jako jednička a tento "nedostatek" se snaží kompenzovat přehršlem nejrůznějších filosofických keců, na druhé straně ale oplývá úžasnou Noir atmosférou, která v kombinaci s futuristickým cyberpunkovým světem dostává zcela nový, neuvěřitelně hypnotický, rozměr. Batu je prostě noirový detektiv jako vyšitý a femme fatale (samozřejmě majorka) celou dobu tak neskutečně intenzivně visí ve vzduchu, že ji z filmu i v její nepřítomnosti cítítě snad ještě daleko víc, než kdybyste ji přímo sledovali na obrazovce. Počítačové technologie navíc za těch devět let urazily opravdu dlouhou cestu a pokud jsem se tak u Karase rozplýval nad jeho úžasno vizuální stránkou, musím tady veřejně uznat, že Innocence se mu přinejmenším vyrovná. Když vám k tomu navíc prozradím, že Kawaieho hudba působí snad ještě intenzivněji, než v prvním díle, není tady myslím nic, co byste ještě měli řešit... (02.05.2007)

rozpočet : ? tžby americke : $1,043,896 príbeh je nepochybne zaujmavý ale popravde povedané na mňa dosť zložitý,a to hlavne ked prebehly zložité filozofické dialogy a monology film neponúkol dostatočný čas a priestor nato aby som ich mohol vstrebať a porozmýšlať nad nimi,tím my toho vela uniklo .ale toto je skôr môj osobný problém a verím že to spravý druhé poprípade tretie pozretie.inak úchvatná vyzuálná forma ma na tolko ohromyla že s čistým vedomým dávam 5 (18.12.2006)

Podle mě daleko lepší než první díl, sice příběh je opět mírně zmatenej a dialogy jsou na muj vkus moc hádankovitý, zdlouhavý, no prostě divný, ale rozhodně sem se orientoval líp než v jedničce. Příběhově to dokonce hodně připomíná Já, robot, ale to, co je na tomhle filmu nejlepší je vizuální stránka, ta je fakt božská, skoro bych řek, že nic lepšího sem sand neviděl, sice postavy jsou typický mango, jak pohybově, tak vzhledově, na tom nic zajímavýho neni, ale to, co tam ty japončíci předváděli s prostředím, to bylo prostě něco neskutečnýho, dokonalá hra světel, odrazů a jiný neskutečný vizuální kreace. Stejnětak je výtečná hudba, která se nijak nevtírala, ale opět mě dostávala ta ústřední melodie, která už bylo v prvním dílu. Sečteno podtrženo, příběhově to je jen nadprůměr, ale vizuálně je to tak dokonalý, že i když se v tom filmu zas tak moc neorientujete, tak je o zábavu, či fascinaci postaráno a akce taky rozhodně neni k zahození, i když jí tam moc neni. (21.10.2007)

Film zdobí vizuální koncert barev a hudební (OST) pamlsek. Pokračování ve stejném duchu (rozuměj duchu i Duchu) prvního dílu. Dějově nabité ve stylu asijského noiru, intelektuálně místy tak nabité, že jsem si musel několikrát film přetáčet nazpět, abych pochytil komplexnost dialogů. Až jednou přeroste UI do takové míry, bude tento film biblí v postupu a přístupu. (02.07.2017)

Oproti prvnímu dílu je to o poznání akčnější a příběh už není tak přímočarý. Kouzla první GitS to u mě nedosahuje, ale hudba je pořád "kawaiovsky" mistrná a filozofující dialogy o životě, byť je nikterak nemusím, mi tady ani moc nevadily. Úplný top japonské kreslené tvorby to za mě rozhodně není, ale klady filmu mě nutí překlopit ze čtyř na pět. (19.11.2016)