Ghost in the Shell 2: Innocence

Nepamatuju si, kdy naposledy jsem viděla tolik citátů v jednom filmu. Na myšlenky ještě bohatší než první díl, na akci o poznání chudší. Mám dojem, že se zde inspiroval seriál Westworld. A ta depresivní a sevřená atmosféra mi připomněla dokonalé záběry z druhého Blade Runnera. I přes nádherný audiovizuální zážitek řadím Ghost in the Shell 2: Innocence až za první film a seriál Stand Alone Complex, kromě akce a Motoko tam chybělo ještě něco... 8/10 (30.08.2018)

Naprosto úžasné.Důstojné pokračování fantastického filmu, které je možná ještě lepší.. O vizuální stránce netřeba mluvit, je dokonalá, stejně jako animace ( připočtětě dalších 5 hvězdiček za baseta). Film je rozdělen stejně jako první dil na tři pasáže, ale na rozdíl od prvního dílu, kde byla lepší první půlka, Innocence nabírá dech v druhé půlce a počínaje nedějovou pasáží okolo karnevalu nasazuje smrtící tempo, servíruje vizuálmí i filozofické orgie, trojnásobné repete a robotky, které strčí všechny zombie filmy hravě do kapsy. A ta hudba.... Zběsilá rytmika kombinovaná s japonskými Halekačkami, sem tam jazzík... (18.01.2006)

Pokračování velmi nadějného anime. Moje očekávání bylo po prvním díle přirozeně velmi vysoké. Byl jsem zvědav jak si tvůrci dokáží poradit s laťkou, kterou prvním dílem nasadili hodně vysoko. Po vzhlédnutím, můžu směle tvrdit, že se jim podařilo důstojně navázat na první díl a co se týče vizuální stránky jej bezesporu překonat, hudebně bych to viděl tak na remízu mezi oběma díly, ale pro mě zásadní faktor, zápletka a samotný děj, vyznívá lépe pro první díl. V Innocenci se divák dočká také zajímavého děje, ale mě si prostě nezískal. Možná až se na to podívám zase jednou znovu, tak změním názor (25.06.2007)

Brr... "Dvojka" známého kyberpunkového anime není vlastně ničím jiným, než jen nekonečnou přehlídkou brilantních citátů, a polemikou nad otázkou života a smrti - případně do jaké míry je člověk schopen kontrolovat sám sebe a potýkat se s tenkou hranicí mezi sny a realitou. Všichni lidé jsou jen loutkami a loutky by nikdy nechtěly být lidmi. Před shlédnutím doporučuji posilnění nejméně třemi silnými kafi a k televizi přichystat velkou mísu růžovoučkých marshmallowů; něco tak syrově depresivního jsem neviděl pěkně dlouho. Tohle je snímek pro extrémní filosofy a Mamoru Oshii samotný musí být způlky kyborg, jestliže se mu podařilo nejen napsat, ale i animovanými okénky vytvořit něco tak odzbrojujícího. Člověk po shlédnutí jen strnule sedí jako čerstvě vytesaná socha, a snaží se zběsile přehrávat všechny cool pravdy, které se během 99 minut objevily. Přidat více originální hudby a jednu akční scénu, a bylo by to maximum. (19.06.2010)

Jsou-li naši bohové a naděje pouhým vědeckým jevem, pak je třeba říci, že je vědecká i naše láska.......... Roboti Genoidé, začínají zabíjet své lidské majitele. Co je k tomu nutí nebo vede? Zjistit tuto skutečnost musí dva detektivové, kteří se vydávají do hlubin robotí i lidské mysli. Genoidé, kteří spáchají zločin mají sklon spáchat také sebevraždu, protože se zprotivili třetímu robotickému zákonu. CITÁT - Proč lidé vyvíjejí úsilí, aby vytvořili něco, co je jim tak podobné....... Ponuře kreslené, temná smutná hudba a velmi povedený příběh. Jen to chtělo trochu rychlosti, při některých delších scénách jsem skoro usínal. CITÁT - Chtěla spáchat sebevraždu, že ano?.......... (31.07.2014)