Total Recall

Někdy k úspěšnému sci-fi stačí pouze nastřelit kulisy a přitvrdit muziku. Verhoeven na to jde poněkud pochybným způsobem, pouští ze řetězu svůj zvrácený vkus a dává Arniemu pocit, že hraje v důmyslně zaobalené hře na diváka proti všem zlým členům společnosti. Ne, tudy ne. Krev se hodí do Robocopa a drsné vypořádání se s netradiční manželskou krizí do otevřenější satiry. (02.07.2005)

Total Recall se mi jako mnoho jiných akčňáků z této doby dlouho úspěšně vyhýbal (možnost nostalgie tedy zcela odpadá), ale konečně došlo k našemu setkání. A popravdě řečeno, dost mě zklamal. Tuny krve a hromady mrtvol jsou ok, ostatně k Verhoevenovi to už patří. Nezničitelný Arnold (taky bych se chtěl po opakovaném nakopnutí do rozkroku jen bolestně ušklíbnout a jet dál jakoby nic :-D ) nikoho nepřekvapí. Ale příběh, i když jeho úvodní zápletka nevypadala marně, nestál ani za zlámanou grešli. Logika ustupuje až na hraniční mez, kdy ji neomlouvá ani žánr sci-fi. A tak jsem se ve výsledku sice dočkal dobrých triků a efektů, ale na druhé straně hlavně spousty klišé a nudy. P.S. Zrovna si čtu, že se připravuje nový remake s Farrellem v hlavní roli; že by se dal originál ještě víc "trumfnout"? :-D (10.11.2011)

Dělá to 19 kreditů. -Žaluj mě, vole. Viděla sem to až letos (2006) a když vezmu v potaz, kdy to vzniklo, musela to tehdy být bomba. Proč se neříká třeba granát? Teď jsem v tom zpětně viděla Matrix, Minority Report a další. Ale Recall tu byl dřív. Hezky syrové střílečky bez příkras (když vás někdo střelí ingramem, tak krev opravdu teče, potažmo stříká). Arnold se snažil, přece jenom by měl asi u málomluvných rolí zůstat. Děj nebyl teda moc oddychový, jak čtu z komentářů, leckdo nepochopil (to se asi nedivím). Má to výbornou pointu, ale za to patří vděk panu Dickovi. Jerry Goldsmith zkomponoval chytlavou hudbu. Nevzalo mě to sice totálně, ale bylo to hodně dobrý. Takovej výlet jako tajná agentka, výběr muže a destinace dle mého gusta.. hmmm.. Asi callnu do Recallu. Jinak nemám, co bych dodala, já jsem se bavila skvěle. A sousloví "Lezení očí z důlku" zde dospělo do podoby tak realistické, že určitě nejeden divák měl oči aspoň mírně vylezlé:)). Ale jak prohlásil můj mladší bratr po skončení filmu: "Jak si tam ty bulvy vrátily? To je tam jako zamáčkly zpátky?" ukazuje, že ne všechno tam přesně dávalo smyslu a drželo se reality. Je to přece science fiction, tak co. (30.08.2006)

Namazaný. Ne úplně, ale dost na to, abych si po letech pustil tento film. Únik před realitou. Ne úplně - sen může být totiž skutečný. Mezi dvěma světy. Ne úplně, protože v jednom lze nalézt opravdový domov. Agent a špión. Ne úplně, neboť se tu lze pídit v sobě samém. Vklíněný do dobrodružství. Ne úplně - protože jako divák do kulis, protože jako Verhoeven do Hollywoodu, ale jako malý kluk do Schwarzeneggerovy pěsti a jako snílek do obětí Sharon Stone. A ještě je tu ta rudá. Rudá planeta, rudý prach a rudě rozšklebené obličeje (ve filmu nebo nad filmem?). Výtrysky vzduchu z tajícího jádra. Nádech a výdech - noční můry o mutantech. Dětství a sci-fi, dětství a sny, dětství a vzpomínky. Vzpomínky na Total Recall. (31.01.2009)

Tak todle je fakt nic moc... Když se na začátku rozprskla hlava Arnolda Schwarzeneggera, říkal sem si, že by todle mohlo být zajímavý... nebylo... S původní povídkou to má společnýho asi tolik, co osamocenej jetel s tatarským biftekem (maximálně tak tu krávu), herecký výkony kohokoliv jsou naprosto nevýrazné, akce nezajímavá, a 3prsá děvka mi přišla vyloženě trapná. To množství mutantíků na konci mne skoro až znechutilo.. i když uznávám, že obludka spojená s člověkem v jeho hrudníku se stala zlomová pro filmovou trikařskou scénu. Proto taky ty dvě hvězdičky. Za obludku a za tu explodovanou hlavu v ůvodu... (21.03.2006)