Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Režie:
František VláčilKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Magda Vášáryová, Zdeněk Štěpánek (vypravěč), Josef Kemr, Naďa Hejná, Jaroslav Moučka, František Velecký, Karel Vašíček, Pavel Landovský, Ladislav Považay (více)VOD (5)
Obsahy(2)
Filmová rapsodie o středověkých lapcích a o padlé dceři zemanského rodu podle románu V. Vančury... Baladický příběh o loupeživých rytířích a padlé dceři ze zemanského rodu se odehrává v polovině 13. století, v dávných dobách, kdy lapkové přepadávali na královských silnicích pocestné, kdy křesťanství svádělo stále ještě boj s vírou v pohanské bohy, kdy lidský život měl nepatrnou hodnotu, ale láska byla stejně silná jako dnes. Hrdinka filmu, sličná Marketa, se zřekne pro velkou lásku k člověku Mikolášovi lásky k Bohu, kterému byla zaslíbena… Ještě v době vzniku tohoto mimořádného filmu se o něm psalo jako o díle s mnoha „nej“. Byl to film nejvýpravnější, nejnákladnější, nejdelší, nejlépe obsazený… Ale již tehdy se objevovaly soudy, že to také bude film nejhodnotnější a nejkrásnější. I po letech, která uplynula od vzniku snímku, okouzlí a strhne všechny, kdo jej mají možnost vidět. Na MFF Karlovy Vary 1994 proběhla mezi novináři anketa o nejlepší český film všech dob. Vyhrála Marketa Lazarová. Na témže festivalu bylo v roce 2011 toto filmové veledílo uvedeno v digitálně restaurované verzi. Dnes, stejně jako svého času, uchvacuje obrazovou imaginací, krásou slova i krutostí skutků, košatostí děje i bohatstvím myšlenek. Málokdy se v dějinách světové kultury přihodí, aby literární předloha byla předstižena filmovou adaptací, a tentokrát se to stalo... Práce na rozsáhlém projektu trvala téměř sedm let. Plné tři roky strávil režisér František Vláčil se scenáristou Františkem Pavlíčkem nad převodem jazykově náročného textu do scénáře, další tři roky trvalo natáčení v šumavských exteriérech, pak následoval náročný střih a dokončení. Při výběru herců pro klíčové postavy příběhu se režisér řídil spíše zevnějškem či mentalitou lidí. Titulní roli vytvořila mladá slovenská studentka Magda Vášáryová, roli loupeživého rytíře Kozlíka Josef Kemr, jeho syny František Velecký a Ivan Palúch, starého zemana Lazara Michal Kožúch, německého jinocha Kristiána Vlastimil Harapes a potulného žebravého mnicha Vladimír Menšík. Marketa Lazarová byla vysoce oceněna nejen u nás, ale i na mezinárodním fóru; například na MFF v Mar del Plata získala jednu z hlavních cen. (Česká televize)
(více)Recenze (519)
Vláčilovy filmy Údolí včel a Markéta Lazarová lze shodně okomentovat tímto jediným slovem: Dokonalost ! ()
Spousta geniálních hereckých výkonů nad kterými vyčnívá J.Kemr. ()
Menšík mi zkazil filmový zážitek, jeho postavu bych snesl, jeho v ní už ne... ()
Se zadrženým dechem jsem dokoukal Údolí včel, jímž jsem byl uchvácen, a hodně jsem se těšil na Markétu a... já nevim, prostě mě to nějak nenadchlo... ()
Hrůza, trpěl jsem u toho jak zvíře! V čem je tento film tak výjimečný? Jedině v délce a použití postsynchronů. ()
Svébytné dílo,které mne nechytlo úplně za srdce,ale obdivuju jeho syrovost a hudební složku.Rozhodně pozoruhodný historický počin v dějinách našeho filmu,který každého neosloví a musíte si k němu najít cestu. ()
Nejlepší náš film všech dob bez debat. Dokonalá hudba pana Lišky. ()
Čím, čím si mě tento předlouhý, černobílý, starší film tak hrozně získal? Na tuto otázku nemůžu přijít ani po druhém zhlédnutí. Beze slov. Nejlepší český film všech dob. ()
Film plný tíživé, hutné středověké atmosféry, o krutosti a zároveň o lásce. Na Marketu Lazarovou jsem byl hodně zvědavý a její zhlédnutí jsem si nechal až na kino a zklamán sem rozhodně nebyl. Vizuálně je film naprosto perfektní a hodně vybočuje z české kinematografie z té doby (ale vlastně i z doby dnešní). Velmi podmanivá a atraktivní kamera a hlavně výborná atmosféra, která vás doslova pohltí zapříčiňují to, že vás tahle "dvouhodinová nuda" ani na chvilku nepřestane bavit. Chvilkami jsem v Marketě Lazarové měl trochu pocit že se nudím, ale z těch dvou hodin je to opravdu jen minimální procento času. Marketa Lazarová je divácky náročný film a hlavně hodně pocitový (neklade úplně důraz na děj) a myslím, že abych ji úplně docenil, budu ji muset zhlédnout ještě jednou. Ale již teď mohu s klidem říct, že je to film výborný, protože jsem si projekci z originální širokoúhlé kopie v kině opravdu vychutnal. A ještě jsem zapomněl na hudbu - také je ve filmu také nesmírně dobrá. ()
Zvláštní film...Mám z něj smíšené pocity :( ()
Pochopit geniálního Vláčila, mystiku středověku a symboliku všech obrazů jeho filmové básně - to je jako chtít si zahrát šachy s Kasparovem. Jenom koukáte a čekáte, jak to všechno dopadne. Od natočení snímku uběhlo téměř půl století, film byl vytvořen pro zcela jinou generaci a rozpitvávat ho dnes je úsměvné. Ale přesto. Hlavní postava -Markéta, zůstala ve filmu docela bokem a já se o ní nedozvěděl vůbec nic. A těch pár vlků by se v tý době dalo ještě na Slovensku natočit -namísto německých ovčáků půjčených ze Svazarmu. Ale dobová atmosféra, syrovost a ponurost - ano, raději otevřít u televize láhev slivovice a zahnat chmury do kouta... ()
Zajimavé převedení (bez předlohy bych řekl že pozdního) středověku na plátno. Ty poeticko-umělecké věci bych ani nemusel, spíš na škodu...jako příběh by to bylo velmi pěkné. Popravdě mi to přišlo jak kdyby tam byli všichni zfetovaní...:-D No jinak pěkné ale! ()
Pravdepodobne som na film podobných rozmerov ešte mentálne nedozrel. Bolo to krásne natočené, s úchvatnou kamerou, hereckými výkonmi tej najvyššej úrovne, s perfektnou hudbou, ale to všetko ma asi nezasiahlo tak, ako malo. Pravdepodobne však bude chyba vo mne... 60% ()
Tento „klenot“ české kinematografie je podle mě moc přeceňovaný. Složitý příběh se spoustou zápletek může bavit maximálně hodinu. V první hodině jsem se ještě trochu orientoval ve vztazích a v ději, ale další hodinu a půl jsem se jenom plácal ve složitém příběhu, který byl ještě nesmyslně oddělovaný titulky. Možná, že kdybych si ten film pustil znovu, tak bych konečně pochopil o co tam jde. Ale absolvovat znovu bezmála tříhodinový film, který mě napoprvé vůbec nezaujal, se mi nechce. Ten film je prostě moc dlouhý a i kdyby byl o polovinu kratší, tak by byl pořád moc dlouhý. ()
Co ještě dodat ke klenotu české filmové tvorby, kterým Markéta Lazarová bezpochyby je? Snad jen v krátkosti reflektovat úžas, který mě jímá při vědomí, jak se Vláčilovi do díla podařilo adaptovat nejen ty snáze transformovatelné aspekty nesené literou, ale také ten spirituální rozměr a atmosféru. V oblasti filmové estetiky jsem spíše staromilec, jako divák více přijímám obrazy budované klasickými postupy a materiálem, než moderní technologií, upřednostňuji syrovost před dokonalými učesanými záběry typu amerického neviditelného stylu. Přesto jsem nadšená z možností digitálních postupů, díky nimž staré zašlé látky dostávají nový háv, jako je tomu v případě Markéty Lazarové. Detaily, které by zůstaly zapomenuty, se obrodí a mohou znovu promlouvat, nejen po stránce obrazové, ale také zvukové a především hudební. Co dokázal Vláčil v oblasti vizuální, to dokázal Liška v oblasti hudby. Dva nesmírně hluboké a asociativní světy, které velmi dobře fungují samostatně, avšak jedině spolu tvoří nesmírně silné a homogenní "opus magnum". ()
Nikdy jsme nepochopil onu "poetičnost" levičáka Vančury a už vůbec to oslavování údajného zobrazení středověku.....vždyť s historickými reáliemi to nemělo nic společného a že by to řeklo (na rozdíl od skutečně kvalitních historických filmů) něco obecnějšího, to by ten "historický" film nesměl vzniknout v Čechách. Tady toho filmaři víc neumí než umí a historický film (ať už realistický, romantický, dobrodružný či velkofilm) u nás nikdo neumí....a je jedno, jestli to má být hluboký středověk nebo druhá světová válka. A jelikož to tvůrci neumí, tak to balí do hávů tu poetiky, tu alegorie.....no nic. Když o tom přemýšlím, ani nevím, proč jsme dal tu jednu jedinou hvězdičku. Snad proto, že tohle je sice jedno z mnoha těžce vyspekulovaných děl tak halasně (většinou samotnými tvůrci) oslavované nové vlny, nicméně nějaká ta snaha tam asi je. I když mně připadá poctivější přiznat, že já jsem jí tam nenašel a shlédnutí vychvalovaného díla hodnotím zpětně jako ztrátu času. ()
Nejlépe Vláčilův film reflektoval bohužel zesnulý Stankovič.Vláčilova snaha o filmovou báseň musela narážet na hradbu Vančurovy literární předlohy,uzavřené před libovolnou interpretací.Potom lze film vnímat jako báseň symfonickou a nechat se celou tou syrovou a podmanivou krajinou Vláčilovy výtvarné obraznosti vést.Samostatnou kapitolou je filmu sloužící Liškova geniální hudba.Oproti podobnému Vláčilovu opusu 'Udolí včel je v Markétě děj více zašifrovaný v obrazech. ()
"Křečovitá vznešenost" - tak to charakterizoval kolega Bluntman. Přesně. Mně se zdálo toho patosu až příliš. Třeba ta závětečná modlitba abatyše Chadimové byla nekonečná a bombastická - aspoň já to tak cítím. V symbolistních obrazech se člověk utápěl. Ale přesto: mluví se o nejvýpravnějším českém filmu 60. let. Nejvýpravnější film český novodobý je prý Bathory. A srovnejme: první natočil velmistr, druhý šmudla. ()
Návštěva drsného středověku v krásné lyrické syrovosti. ()
Umělecky je to snímek velice zdařilý, řekla bych až luxusní, ale měla sem velký problém to dokoukat.. ()
Související novinky
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
46. ročník MFF Karlovy Vary
Od 1.7. do 9.7. se v Karlových Varech uskuteční nejvýznamnější filmový festival kategorie A ve střední a východní Evropě. Festival představí 178 celovečerních filmů, převážná většina z nich bude mít… (více)
Bathory velkofilm po Československu
Finanční propadák Post Coitum, který ani kritiky nešetřily, neotřásl s Jurajem Jakubiskem, tak jak by se mohlo zdát. Každý jistě ví, že splín se většinou zahání prací, ale to co si ukousnul samotný… (více)