Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Režie:
František VláčilKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Magda Vášáryová, Zdeněk Štěpánek (vypravěč), Josef Kemr, Naďa Hejná, Jaroslav Moučka, František Velecký, Karel Vašíček, Pavel Landovský, Ladislav Považay (více)Obsahy(2)
Filmová rapsodie o středověkých lapcích a o padlé dceři zemanského rodu podle románu V. Vančury... Baladický příběh o loupeživých rytířích a padlé dceři ze zemanského rodu se odehrává v polovině 13. století, v dávných dobách, kdy lapkové přepadávali na královských silnicích pocestné, kdy křesťanství svádělo stále ještě boj s vírou v pohanské bohy, kdy lidský život měl nepatrnou hodnotu, ale láska byla stejně silná jako dnes. Hrdinka filmu, sličná Marketa, se zřekne pro velkou lásku k člověku Mikolášovi lásky k Bohu, kterému byla zaslíbena… Ještě v době vzniku tohoto mimořádného filmu se o něm psalo jako o díle s mnoha „nej“. Byl to film nejvýpravnější, nejnákladnější, nejdelší, nejlépe obsazený… Ale již tehdy se objevovaly soudy, že to také bude film nejhodnotnější a nejkrásnější. I po letech, která uplynula od vzniku snímku, okouzlí a strhne všechny, kdo jej mají možnost vidět. Na MFF Karlovy Vary 1994 proběhla mezi novináři anketa o nejlepší český film všech dob. Vyhrála Marketa Lazarová. Na témže festivalu bylo v roce 2011 toto filmové veledílo uvedeno v digitálně restaurované verzi. Dnes, stejně jako svého času, uchvacuje obrazovou imaginací, krásou slova i krutostí skutků, košatostí děje i bohatstvím myšlenek. Málokdy se v dějinách světové kultury přihodí, aby literární předloha byla předstižena filmovou adaptací, a tentokrát se to stalo... Práce na rozsáhlém projektu trvala téměř sedm let. Plné tři roky strávil režisér František Vláčil se scenáristou Františkem Pavlíčkem nad převodem jazykově náročného textu do scénáře, další tři roky trvalo natáčení v šumavských exteriérech, pak následoval náročný střih a dokončení. Při výběru herců pro klíčové postavy příběhu se režisér řídil spíše zevnějškem či mentalitou lidí. Titulní roli vytvořila mladá slovenská studentka Magda Vášáryová, roli loupeživého rytíře Kozlíka Josef Kemr, jeho syny František Velecký a Ivan Palúch, starého zemana Lazara Michal Kožúch, německého jinocha Kristiána Vlastimil Harapes a potulného žebravého mnicha Vladimír Menšík. Marketa Lazarová byla vysoce oceněna nejen u nás, ale i na mezinárodním fóru; například na MFF v Mar del Plata získala jednu z hlavních cen. (Česká televize)
(více)Recenze (520)
Vláčil by mohl mít přezdívku český Cimino, protože tohle je taková československá obdoba Ciminovy megalomanské Nebeské brány. Perfektní obrazy, ale film je neuvěřitelně nudný. ()
Až se stydím, jaký jsem to kus ignoranta. Vančurovu romanci jsem nikdy nečetl a k Vláčilově filmu jsem se dostal až se čtvrtým křížkem na krku. A možná je to tak dobře, třeba bych tenhle opus nebyl schopen dřív ocenit tak, jak si skutečně zaslouží. Přestože jsem film viděl v TV (plátno by mu slušelo mnohem více), spadla mi brada a jen jsem fascinovaně zíral na to, co v malých (a rudých) českých poměrech dokázal genius Vláčil natočit. Imaginace srovnatelná s největšími mistry filmového řemesla... Oživlé fresky z kamenných zdí středověkých pevností, svou syrovostí a živočišností působí o to silněji, čím je dnešní divák "civilizovanější". Neskutečná byla i hudba Mistra Lišky, která u něho neplnila nikdy dokreslovací funkci, zde žije svůj vlastní život - nádherně napsané sborové pasáže na liturgické texty se mísí s pazvuky a skřeky a atmosféra filmu se pomocí hudby stává někdy napjatou k zešílení a v jiných scénách dokáže citový chlad postav i zasněžené (staro)české krajiny podpořit jen několika minimalistickými tóny a mráz jde po zádech... Když ke kladům filmu přičtu výtečné herecké výkony sotva dvacetileté Vašáryové, Palúcha, Menšíka, navíc geniálně promyšlený střih, pak máte před sebou klenot české kinematografie. A proč tento film není v top 100? Zřejmě proto, že není pro každého a není pro "každou příležitost". ()
totální náboženská sračka ve,které neustále zní zpěv chorálů vykleštěnců.Asi můj nejhorší film vůbec,bohužel sem homusel shlédnout celý i kydž sem ho naštěstí 20 minut prospal ()
Príbeh je v Markete kdesi na druhej koľaji . Je podriadení nádhernej audio vizuálnej zložke diela, ale aj napriek tomu táto poetika ani na chvíľu nenudí . ()
Skvěle zachycená atmosféra, téměř autentické prostředí, přesně jak si středověk představuju já. Film je hodně dlouhej, ale to k němu prostě patří, perfektní kamera. Chci vidět ještě jednou a zase v kině... ()
Když čtu ty komentáře zde, chce se mi plakat. Tolik lidí, kteří proto, aby ukázali, jak jsou ve filmu znalí a uvědomělí, vynáší tento výtvor do nebes... Má to pěknou výpravu a pěknou hudbu, určité množství pěkných obrazů, ale jinak je to zoufalá nuda! Drama ano, i když jinak, než to bylo myšleno, historické určitě, podobenství to jistě je, zde ale až příliš neobratně podané, a tu zvláštní poetiku jsem doopravdy nepochopil. Možná jsem ignorant já, alespoň ale nemám potřebu chválit snímek jen proto, že by měl být chválen. To, kteří mluví o nejlepším českém filmu by se měly chytit za nos! ()
Čo to do riti bolo? Miestami nudilo, miestami desilo. Ak by som mal zlé deti tak im určite pustím Markétu Lazarovú a v roku 2020 napišu koment na ČSFD ako ich tento film v detstve strašil. ()
Neni to zlý, ale nejlepší je ta verze s Ginglbekovou a Vízlym. ()
Tady je na místě vyzdvihnout celkovou Vláčilovu osobnost s jeho životní tvorbou. Nejen, že on sám je zajímavý tím, že si své veškeré obrazové výjevy předem nakreslil, ale dal tomu vždy něco víc ... než jen sdílnou formu narativního příběhu. Snímek Markéta Lazarová má velké kvality, podobně jako u Holubice je tu rámování obrazu přesně dodržováno. Vše má svou kompozici. Je to hra světel a stínů, příběhu ne tolik romantickým s krásným happy-endem, ale to je právě to, co Markétě dodává na nevšednosti a originalitě, i když samotná kniha je poměrně krátká. Surovost je tu doplněna samotnou Magdou Vašáryovou, která svým líbezným pohledem dodávám filmu jiskru jakéhosi slunce. Rozhodně by tento skvost neměl být pouštěn z rozmaru neboť trvá téměř 3 hodiny. Ale když už se odvážíte, stojí to za to. ()
Třeba příště .. ()
Jedná sa rozhodne o nevšedný film. Atmosféra stredoveku neuveriteľnou silou dolieha na diváka a je jednoznačnou devízou spolu s hereckými výkonmi Kemra, Veleckého či Kryzánka. Aj samotné názvy a popisy epizód, do ktorých Vláčil rozčlenil snímok, smrdia stredovekom - všimnite si slovosled. Vláčil si fakt dal záležať na obrazotvornosti a z diela cítiť poctivú prípravu a prácu. V tých časoch sa jednalo o najdrahší film v Československu. Je to poznať a je fajn vidieť výsledok za tie dukáty. Kamera, ktorá je dosť často posadená do trávy, krovia, resp. je nízko položená mi už v druhej polovici vadila a pýtalo si to zmenu. Taktiež mi moc k zablatenému a špinavému stredoveku nesedela miestami chorálová hudba. Príbeh je prostý a točí sa okolo sedliackych rodín, tak prečo má mať tak majestátnu hudbu? ()
LFŠ 43, (Film 1): Bál jsem se, že dostanu kontemplativní poetický opus typu Még Kér a Nép, ale Markéta se nakonec z dnešního hlediska jeví jako celkem rozvláčný gritty fantasy příběh s vynikajícími hereckými vykony, obzvláště Josefa Kemra a Vladimíra Menšíka (tedy až na Magdu Vašáryovou, jejíž jediný herecký kukuč vystrašené dívky má omezený rozsah, ostatně sama herečka vzpomíná na natáčení jen velmi nerada a na debatě po skončení filmu přímo říkala, že to celé bylo naprosto strašné, a už nikdy víc pak točit nechtěla). Zimní počasí, mráz a všudypřítomný sníh, společně s nezbytnými kožešinami mi evokovaly poetiku Elder Scrolls V: Skyrim, popřípadě Severu v Game of Thrones. Z druhé strany pak barbarství dvou hlavních skupin lapků zase připomíná parchanty z Mad Maxe nebo The Road. Trochu komplikovaný je narativní postup, á la Cimrmanovo: Víš, to bylo tak, smíchané se snovými pasážemi ve stylu Tarkovského. Rozhodně to není nic pro lidi striktně se živící dietou Michaela Baye a Stevena Seagala, ale i běžný divak to zvládne když tomu věnuje trochu času a energie. Nicméně zkrácení stopáže by filmu rozhodně prospělo, minimálně dlouhé expoziční záběry typu Skopčák na Blatech hledá svoji milou, jen dráždí divákovu trpělivost. Kromě toho jsem zcela nepochopil motivaci jedné z postav: SPOILER - Když Alexandra zabije kamenem svéhoo milence, dělá to protože se jí zdá že se zbláznil a není pro něj návratu, nebo je na něj nastvana za smrt a vyhnanství svérodiny? KONEC SPOILERU. Kromě těchto pár výtek je Markéta Lazarová filmem přesahujícím svojí kvalitou naše hranice a právem je zařazena mezi naše největší filmové klenoty. ()
MARKÉTA LAZAROVÁ je jako středověký BLADE RUNNER, ve kterém futuristické město nahradily zasněžené lesy a pláně české krajiny a místo replikantů zde řádí Josef Kemr (Kozlík) a jeho banda. Když se pak na obzoru objeví záhadná postava, není to Harrison Ford, nýbrž Vladimír Menšík (Bernard), který, rozmlouvaje s Bohem, si s sebou vede svoji věrnou ovečku. ()
Takový film těžko hodnotit. Napadají mě jen dva archetypy diváka Markéty Lazarové. Buď jste cinefil tělem i duší, žilami vám proudí filmové pásky a v DNA máte zakódovanou Vesmírnou odyseu, tudíž budete tento film považovat za nejlepší československé dílo a náramně si užijete vyprávění, práci kamery a hudbu. Nebo můžete být běžný divák, který jen tak občas chce strávit večer u nějakého příjemného filmu, a nevědomě si pustíte Markétu Lazarovou, což ve vás vyvolá náročné psychosomatické stavy, chronickou únavu či dokonce mdloby. Jenže pak jsem tu ještě já, samozřejmě jedinečná sněhová vločka, jelikož moje dojmy byly tak nějak půl na půl z obojího. Ano, kamera je sice v mnoha momentech krásná (i když časté záběry z ruky nebo kapky na objektivu už místy působí spíš bizarně, než jako seriózní práce s kamerou), herci jsou úžasní, hudba je dechberoucí, lokace jsou dokonale vybrané, režijně je to na naše poměry vskutku originální a invenční. Musím říct, že byly momenty, kdy jsem byl přilepen na obrazovku a při závěrečném záběru jsem pomalu upadal do lehké deprese. Pořád mám ale pocit, že téměř tříhodinový historický film, kde všechny postavy mluví v takových šifrách, aby to znělo poeticky, nicméně o příběhu nemáte mnohdy vůbec tušení, je skutečně natolik zvláštní a ubíjející, že jsem měl několikrát během sledování sto chutí to okamžitě vypnout, což se mi běžně u filmu vůbec nestává. Kouzlo Markéty Lazarové ovšem tkví právě v té zvláštnosti, kterou nabízí, a i když jsem se možná objektivně vzato u filmu bavil daleko méně a nudil daleko více, než by bylo vhodné pro film ohodnocený čtyřmi hvězdičkami, musím říct, že tenhle film mi natolik zamotal hlavu, že by možná bylo skoro hříšné mu dát hvězdiček méně. ()
"Pěknej chlív!" Ano, tahle poetika zdá se býti poněkud brutální. "Dopřejte mu smrti, která je odplatou za všechna provinění..." ()
Nejlepší český film? Asi jo, každopádně hodně překračuje kategorii "český film", zvlášť ve srovnání s díly posledních 20 let. Film, o kterém neumím napsat křivého slova. Nevadí mi ani, jak tam Vláčil na konci pase v oboře jeleny. ()
Prý úchvatné dílo. Já ho shledala syrovým a "uměleckým", ale jaksi prvoplánově. Úmysl šokovat diváka z filmu trčí tak výrazně, až se cítím být dotčena a čílí mne tvůrci evidentně podceňující mou mentální úroveň. Kdo chce, nechť Marketu Lazarovou vynáší do nebes, já bych film i s celým štábem ochotně vyměnila za mísu šošovice!!!!! ()
vycisteno... ()
Chtě nechtě to člověk musí srovnávat s Údolím a tady Markéta ztrácí...takže 4, ale jinak je to opět neskutečně realistickej a strhující film...tohle se prostě musí vidět. ()
Nepochybuji, že zpracování je ve většině, ne-li všech, ohledech perfektní. Ale zpracování čeho? Absolutní nudy anebo příběhu, který nikdy nepochopím. ()
Související novinky
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
46. ročník MFF Karlovy Vary
Od 1.7. do 9.7. se v Karlových Varech uskuteční nejvýznamnější filmový festival kategorie A ve střední a východní Evropě. Festival představí 178 celovečerních filmů, převážná většina z nich bude mít… (více)
Bathory velkofilm po Československu
Finanční propadák Post Coitum, který ani kritiky nešetřily, neotřásl s Jurajem Jakubiskem, tak jak by se mohlo zdát. Každý jistě ví, že splín se většinou zahání prací, ale to co si ukousnul samotný… (více)