Dogville

Divadelně hrubé, myšlenkově obsáhlé, pointově precizní. (05.01.2008)

Zvláštní film o kterém pořát nevím, co si myslet. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na spíše divadelní kulisy, ale tak po půl hodině jsem si na to zvykla. Celou dobu jsem tak nějak čekala co z toho nakonec bude a konec mě příjemně překvapil a vyvedl z lehké deprese, která začala v druhé části filmu. Jinak musím smeknout před hereckým výkonem Nicole Kidman, která spolu s Paulem Bettanym (který také podává výborný výkon) vytváří zajímavou ústřední dvojici. (01.09.2008)

Velmi pozoruhodný film svou formou a moralisticky sarkastickým obsahem. Krásné herecké výkony na omezeném prostoru s minimem doplňků. Strohé a přesto výmluvné, poklidné a přesto burácející. Nabídnutá pomoc se zvrhává v až sadistické využívání a zneužívání. Uvědomění si vlády na životem člověka dodává opojnost ve svých skutcích, které uspokojují ty temnější stránky lidí. Je jednodušší přizpůsobit se novým pravidlům většiny, než odsoudit špatné konání těch nejbližších. Grace Margaret Mulligan (dobrá Nicole Kidman) nalezne na útěku vítanou pomoc a úkryt. Její vděčnost a ochota je však pod vlivem strachu přeměněna v poddajnost. Po morálním zvažování o dílu viny, pak přichází krutý až sadistický trest a pomsta. Tom Edison (Paul Bettany), rádoby spisovatel a morální autorita společenství, dodává falešný pocit ochrany, který se mění v sebevražednou zradu. Chuck (dobrý Stellan Skarsgård) jako první odkryl svoji temnou stránku a pod výhružkou vydání se jako první zmocnil Graceinina těla. Chuckova manželka Vera (Patricia Clarkson) pak ráda přistoupila na jeho vysvětlení události, aby pro ni bylo jednodušší ponořit se do brutální hry o naprostém ponížení domnělé původkyně. A tak Grace postupně otročila na záhonech a obchodě Ginger (Lauren Bacall) a Glorie (Harriet Andersson), na skelném kšeftu paní Henson (Blair Brown), či při starání se o nemohoucího potomka Olivie (Cleo King). S Chuckem využívali poddajné tělo postupně všichni mužští členové horské osady, jako vilný slepec Jack McKay (dobrý Ben Gazzara), Tomův otec a lékař Edison senior (Philip Baker Hall), pan Henson (Bill Raymond), či úplatný řidič náklaďáku Ben (Željko Ivanek). Z dalších rolí jsou tu místní kráska Liz (Chloë Sevigny), kostelní opatrovatelka Martha (Siobhan Fallon), Gracenin otec a vůdce gangsterů-mstitelů (James Caan), a nezbytný hlas vypravěče (John Hurt). Cynické ukázání povahy lidské s její dobroty, která je ve své podstatě zvrácená a ukryta v podpovrchovém ubližování, zneužívání a ukojování svých menších, či větších sadistických choutek. Závažné, podmanivé, varující, konstatující, škodolibé. (21.01.2012)

Film se silným poselstvím, natočen formou, která zajisté nemusí sednout každému. Každopádně právě díky té minimalistické výpravě máte šanci se stoprocentně soustředit na postavy a na nic jiného než na postavy. Dogville je totiž hlavně o lidech, jejichž prostřednictvím si zase jednou uvědomíme, jaké svině dokážeme být. Hlouběji to rozpitvávat nebo jakkoli rozebírat je z mojí strany zbytečné, na to tady máme jiné odborníky. Dodám jen strašidelně pravdivou citaci z přebalu DVD: "Film, ve kterém se uvidíte jako v zrcadle." (01.06.2012)

Lars von Trier je pro mě asi ten nejkontroverznější režisér, s kterým jsem se zatím setkala. Jeho snímky pro mě často bývají muka. Ale ne proto, že bych jeho režisérské schopnosti nenáviděla, spíš nerozumím jeho řeči. Je velice složité udělat jakýkoliv rozbor Dogville. Vím jen, že to ve mně zanechalo pocity absolutně smíšené, frustrující a nepříjemné. Emocionálně Trier hrát umí, herecké obsazení také nemohlo být lepší a i přesto, že se forma zpracování zdála být zpočátku více než neobvyklá, protože jak je známo, bojíme se hlavně toho, co neznáme, myslím, že to na spoustu diváků udělalo dojem, alespoň na ty, kteří si rádi oživují rutiny. Nikdy bych z úst nevypustila něco v tom smyslu, že je Dogville špatný, ba dokonce špatně zvládnutý režisérsky, naopak. Byl to ale šíleně zhořklý šálek kávy, který jsem s prapodivnými pocity a dojmy srkala celé tři hodiny a už nikdy bych ho znovu neochutnala, už jen kvůli tomu, jak byl syrově a nebezpečně připraven. (06.12.2013)

Lars von Trier si pro prostředí svého filmu chytře zvolil prostředí malého městečka. Jak lépe můžete vyjádřit podstatu lidské povahy, než právě na modelu takovéto komunity? Příběh začíná velmi jednoduše, ve městě se ocitne nový člověk – žena, která žádá o azyl. Lidé se jí samozřejmě rozhodnou pomoct, avšak dobrý skutek pomalu přerůstá ve vykořisťování, které se nezalekne naprosto ničeho. Trier zde skvěle poukazuje na často kladenou otázku, zdali má každý dobrý čin nějaké sobecké pozadí – když činíme dobro, činíme tak bezelstně, nebo pouze pro své budoucí dobro. Je lidská bytost schopna ryzího altruismu? Samozřejmě, že ne. Avšak linka filmu vás po této odpovědi unese ještě dál, než jste si byli vůbec schopni připustit. Původně milá spolupráce se mění na promyšlené zneužívání naprosté lidské bezmoci. Někdy je divák téměř nucen se ďábelsky pousmát nad zvrácenou a patrnou symbolikou, se kterou jsou veškeré detaily předvedeny. Jméno hlavní hrdinky – Grace – znamená „laskavost“, „odpuštění“, „ušlechtilost“, ale i třeba „odkládání“. Všem těmto kouzelným významům její povaha dojde. Zaujme i hra s čísly. Grace sbírá kolekci sedmi figurek, které představují špatné vlastnosti obyvatelů městečka. Z původního úsměvného vtipkování se stanou předměty, které jí připomínají, že i ona má nějakou hodnotu – že si je s ostatními rovná jako člověk s člověkem. Avšak sedm ctností se mění v sedm smrtelných hříchů, které se jí stanou každodenním chlebem. Taktéž je zajímavé, že ve městě žije s dalšími patnácti lidmi (počítaje dospělé, kteří rozhodují o jejím osudu). Spolu s ní je jich šestnáct, což je číslo, které se v numerologii považuje za číslo zmařených plánů, které má jedince nabádat k naslouchání vnitřnímu hlasu. Jenže poslechne Grace svůj vnitřní hlas, než bude pozdě? Z příběhu vyplyne krutá fatální otázka, zda je možné odpustit někomu něco, co bychom neodpustili ani sami sobě. Toto uvědomění je naprostý zlom, přiznání si vlastní pošetilosti, která upoutá každého diváka a hluboce se ho dotkne. Celý snímek je pojat hodně komorně, tudíž se zabývá především myšlenkami, což je něco, co je třeba v současnosti jistě patřičně ocenit. Originální pojetí prostředí vyjádřeného pouhými kulisami dává celému snímku atmosféru, která se do diváka vloudí právě touto transparentností a otevřeností. Nechápu, že to někdo může brát jako pokulhávající formu, naopak - celý příběh do sebe zapadá nejen myšlenkově, ale i právě pomocí neobvyklého zpracování. Samozřejmě už je jen na vás, jestli si z něj dokážete něco vzít. (25.12.2013)

PCHE !!!!!!!! Nehodnotím to. Forma filmu (napriek hercom a téme) pôsobila na mňa rušivo, vypol som to po prvých minútach. (31.07.2018)

Vizuálně jedinečné a opravdu originální (v době psaní komentáře jsem viděl 4000 filmů, ale tohle je vážně jediný zástupce svého druhu), ovšem jinak jsou to dějově tři hodiny totálních sraček, jak už se od Triera dalo čekat, takže bez velkého překvapení velká bída. 30% (21.06.2022)

Tak nasratý na ľudí počas pozerania filmu som ešte snáď ani nebol. Vyslovene zúrim a mal som chuť všetkým ľuďom v mestečku Dogville podrezať krky, alebo ich vykastrovať (každý podľa svojich zásluh). Aspoň, že záver je taký aký je, lebo ani iný nemohol (nesmel) byť. (30.01.2007)

Nejkrásnější happy end v dějinách kinematografie. (02.02.2007)

Možno pre niekoho zabijacka minutáž, ááále na druhej strane oplatí sa to!!!!Už len kvôli poslednému dejstvu a tak (aspoň pre mňa:-)) prekvapivému záveru, ktorý človeka priklincuje k sedadlu, človek to po tom jemnom tempe celého filmu fakt nečaká....Perfektné aj vďaka svetovej Nicole Kidman a tak neuveriteľne originálnemu nápadu nakrútiť celý film na rozlohe divadelnej scény s minimom rekvizít... (07.11.2007)

Opět jsem se přistihl, že sleduji film s otevřenými ústy. Obdivuhodné dílo. Zajímavé je, že po necelé hodině jsem přestal vnímat jistou "zvlášnost" tohoto městečka a přijal jsem to za zcela normální. Bez pochyb nejlepší Larsův film. (15.07.2009)

Představte si ty nejúspornější divadelní kulisy, jaké dokážete … a potom z nich ještě něco málo uberte. Vyhoďte třeba takové zbytečnosti jako domky - jejich zdi, střechy, okna i dveře. Alespoň z devadesáti procent. Bez milosti odstraňte trávníky i keříky angreštu. Protože nejsou důležité - protože O NĚ tady neběží ... jenom by rozptylovaly vaši pozornost. Připravte se na to, že budete svědky VELICE poučného příběhu prostých a bohabojných obyvatel jednoho chudého, leč na pohled vlídného a s ohledem na okolnosti až nečekaně pohostinného městečka. Ale bude přece jenom lepší, když budete zároveň počítat s nepravděpodobnou možností, že poznáte i jeho méně přívětivou tvář - jen tak, pro jistotu … abyste se vyvarovali případného zklamání. Uvidíte totiž jedinečné podobenství O ČLOVĚKU. A můžete si z něho vyvodit svůj vlastní závěr. Protože KAŽDÝ se může poučit … jenom to někdy trvá trochu déle. Zato potom může všem předvést dokonalý NÁZORNÝ PŘÍKLAD. Svým způsobem je závěr překvapivě očistný. (01.11.2010)

Dogville byl pro mě absolutně nevšedním zážitkem... Zpočátku na mě působil trochu odtažitě, ale pak ve mně vyvolal velice silné emoce negativní povahy. Hrozně mě štvalo jednání postav, jejich tupost a nelidskost a utrpení hlavní hrdinky... A taky jsem pochopil, že když je někdo moc hodnej, lidé si na to zvyknou a začnou toho zneužívat. Opravdu silný snímek, ale pochybuju, že bych ho chtěl ještě někdy vidět. (04.01.2008)

Tohle...TOHLE pro mne bylo něco jako ztělesnění perfektního filmu. Seděla jsem a koukala. Pravda, chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na provedení, ale nakonec, však to k tomu sedlo, nakonec to bylo jedno z mnoha pozitiv! (17.07.2010)

Minimalistické a maximální. Kudla v zádech by mi snad byla milejší než tohle. Pokud by byla náhlá. Pokud by jí nepředcházelo něco takového, na co jsem právě bezmála dvě a půl hodiny nevěřícně zírala. (25.03.2012)

Další dostaveníčko s Larsem von Trierem, které především pro mě dopadlo naprosto katastrofálně. Než začnu slavného dánského režiséra kritizovat, tak si dovolím poznamenat, že téměř divadelní stylizace je poměrně zajímavá a Nicol Kidman v hlavní roli je opravdu super (závěrečné zúčtování pohladilo mé zdrcené ego). Jinak jde snad o nejnudnější film, který jsem snad kdy viděl. Ano podíváme se díky němu do nitra zkažené lidské duše, ale na tři hodiny to opravdu nebyl. Naprosto nic neříkající a strašlivě dlouhá cesta k finálního rozřešení. Děkuji Nicol Kidman za to, co provedla s vesnicí Dogville. Sám bych to nezvládl lépe. (16.04.2014)

Trier mě příběhem o městečku Dogville velmi překvapil. Už jsem od tohoto ,,dánského blázna" leccos viděl a vím, že jeho filmy nejsou pro každého a nejsou snadno stravitelné. V případě Dogville se pustil do vysoce experimentální záležitosti. Vše se odehrává na jednom místě s minimem kulis (jen je křídou namalován byt, sem tam strom, lavička) a příběh vypráví vypravěč a bravurně napsané dialogy jednotlivých postav. Dogville je velmi chudé městečko, obyvatelé zde živoří a žijí celkem klidný život, až se objeví Grace (Nikol Kidman), která vzbudí rozruch. Je to cizinka, po které jdou jak gangsteři, policie a také pro pár chlapů z města je taková femme fattale. Jednotlivé postavy, které jsou velmi dobře popsány, představují charaktery z reálného života celkem obvyklé. Vesměs jsou to sice dobří lidé, ale každý je tak trochu svině. Někdo větší, někdo menší. Tak to v životě chodí. Dominantní stránkou filmu není vůbec příběh (který je v jádru obyčejný a velmi vleklý), nebo nějaké efekty (jen se změní den a noc jako v městečku Palermo). To v čem je unikátní je hlavně forma (nebo spíš neforma) a jednotlivé postavy, se kterými jsem se nějak zvlášť neztotožnil (snad krom Grace s Paula Bettannyho). Hlavní kámen úrazu je délka filmu, což mělo za následek to, že jsem se místy trochu nudil. Kdyby ale Trier ubral nějakých 20-30minut, neváhám s 5 hvězdami, jelikož si to pro svou originalitu zaslouží. Celkem by mě zajímalo, zda to někdo pojal jakoi divadelní hru, protože se ti přímo nabízí. Například v nějaké hale, kde diváci sedí kolem a pozorují představení. Pokud vám už lezou krkem konzumní filmy, které nepřináší nic nového, Dogville ti nabízí. Rozhodně to není podívaná pro každého (ostatně jako jiné Trieroviny) a zcela chápu nižší hodnocení jiných. Na mě to ale fungovalo dobře 8/10. (01.03.2021)

Trier opäť nesklamal. Originálna forma a pútavý príbeh, kladie mnohé otázky, na ktoré si zámerne máte nájsť sami odpovede . Viac takýchto filmov! (Fotky v záverečných titulkoch naznačujú avízovanu "americkú trilógiu", ktorej je Dogville prvým dielom.) Absencia stien môže mať rôzne vysvetlenia, napr. že máme vidieť Dogville v celku, alebo, že v malomeste sa nič neutají atď. (28.12.2005)

strasna blbost 15 minut od zaciatku ma len odradilo. kiezby tam bola aspon staticka kamera a normalny strih. hm mozno raz si to pozriem cele. (09.06.2008)