Dogville

Tier a jeho klasická kamera z ručky do ručky mě dost srala, jako vždy, ale samotný film je geniální! čekala jsem od Nikol hodně, ale tohle? Neuvěřitelné. Výborná režie, skvělé kulisy. Jojo-miluji tě! (09.05.2010)

Trierovi bylo vyčítáno, že nikdy nenavštívil Ameriku, přesto je tu Dogville, americká vesnička za časů prohibice. Domky bez zdí, pouze jejich obrysy na podlaze velkého jeviště života - bez zdí, které jinak zakrývají soukromí domácností a skutečné povahy jejich obyvatel. Zde se také snaží kamuflovat Grace, pronásledovaná gangstery, s pomocí vesničanů - napřed zcela nezištně, postupně za stále větší protislužby a nároky. A tak, jak můžeme postupně sledovat morální úpadek obyvatel Dogville, kteří svedeni příležitostí stále více zneužívají její situace až k vydírání, postupně se vybarvuje i Grace a její pravý původ. (21.09.2004)

Pre mňa Dogville predstavuje jeden z najzvláštnejších filmov, aké som mal možnosť vidieť. Pravdou je, že u Larsa som si na podobne ladené filmy zvykol. A stále ma neprestávajú udivovať. Pamätám si ako som tento film videl, keď som mal 16 rokov a aký dojem na mňa zanechal. Viem že poslednú scénu som rozdýchaval poriadne dlho a bolo to hlavne v období kedy som si nemusel vypínať dvdečka, alebo kazety, ale vkuse som pozeral jeden film, nech bol akokoľvek dlhý. Dogville je v niektorých smeroch neprekonateľný počin. Herecké výkony tu dosahujú - podobne ako v mnohých iných Larsových filmov vysokej úrovne. Rovnako je celý príbeh zameraný na ženskú hrdinku, čo je už typický znak tohto režiséra. Ale čo je najdôležitejšie na troch hodinách dokázal vykresliť desiatky rozdielných ľudí spôsobom, kedy nepochybujeme o ich pohnútkach a spôsobe života a možno práve preto je zápletka a celkovo dej tak strašne silný. Toto vyžívanie sa v podobne ladených príbehoch, ktoré ukazujú to najhoršie z nás v protiklade k tomu najlepšiemu nastavuje zrkadlo spoločnosti - v tomto prípade tej americkej. Druhý diel je solídnym pokračovaním a pevne dúfam, že tretí diel na seba nenechá dlho čakať. Jeden z najlepších filmov aké Lars von Trier natočil. (27.11.2011)

Musím říct, že jsem čekal opravdu něco jiného a to opravdu ne tuto, takřka divadelní hru. Nicole Kidmanová i ostatní herci včetně cameo Jamese Caana byli skvělí. Já musím obhájit konec, protože právě ten jsem si nejvíce užíval (nehledejte v tom nějakou perverzi). Hodně, ale vážně hodně mi ten příběh a hlavně samotné "město" Dogville připomínalo náš typicky český Kocourkov a to po všech směrech. Zkrátka rozhodně tenhle snímek stojí za podívání, ale také se nevyhýbá nudným chvílím. (11.04.2004)

Nejříve jsem chtěl mít Larsi von Trierovi za zlé, že už zase kopíruje své známé téma žena+lítost - vše tisíckrát zveličené, jako by jste na kuří oko nejen šlápli, ale vy*hcali se na něj, rozdrásali ho tupou žiletkou a znásilnili jej - no, nakonec z toho vylezl happy end .) Velmi výrazně oceňuji nápad se zobrazením městečka bez zdí, což mohlo evokovat cokoliv - nejspíš tu blízkost a svázanost místa jako celku (nebo snad předzvěst toho, že zdi stejně nezůstanou na svém místě) - tato novota mě nejdřív tak překvapila, že jsem měl chvíli co dělat, abych se nezaměřil jen na ni - no po půl hodině už je to úplně jedno a přijal jsem ji samozřejmost. Tím spíš se potom divák nevyrovná s beznadějí (dojíme Triere dojíme) jež se na něj od půle filmu valí z plátna/obrazovky, a s nímž si hlavní hrdinka (tradičně) nedokáže poradit. Ještě že se na konci zcela nepoddala jakémusi morálnímu "stockholmskému" syndromu a volila radikálně opačné řešení. Je to hodně velký pokus pane Triere, i ty závěrečné titulky - ale buďme rádi za to, že nevznikl třetí díl "série ženských tregédií" (prolomit vlny, tanec v temnotách...) ... PS: kdyby to někdo chtěl shrnout - film je slušný, překvapuje jak formou, tak obsahem, je silný, ale dosti demagogický a syrově očištěný od ostatních (jiných) aspektů lidského chování, nahlížení a bytí - zajímalo by mě co na to psychologové (sociologové)? PPS: Orwell by měl radost!!! 8/10 (23.09.2006)

Výtečný filmový experiment, který ukazuje opravdové herectví v té nejryzejší podobě. (30.07.2006)

Tak toto byla skutečně labužnická podívaná pro mé rozmlsané oko. Záměrně jsem se o tomto filmu nesnažil dozvědět nic dopředu. Věděl jsem pouze dvě věci - že je velice nezvyklý a že jej režíroval von Trier. A možná právě to stačilo. Nenechte se ovšem mýlit, neboť toto bylo moje první setkání s ním (dosud jsem jej znal jen díky masáži médií), ale rozhodně ne poslední. Dogville oplývá (vyjma stylové /ne/formy) velmi netypickou atmosférou, která se vám vryje pod kůži a vy budete příběh sledovat kulisy, nekulisy až do hořkého konce. Když chcete něco vyjádřit, něco vyobrazit a předem je vám jasné, že všem se jednoduše zavděčit nemůžete, jak tuto problematiku vyřešíte? Velmi snadno - zkrátka jim dáte jasně najevo: "Já nastolím příběh, vy si jej dosaďte." A jak moc jste v tom dobří, tak moc dobrý se vám bude i tento film jevit. (31.07.2011)

Až napotřetí, a o léta později, jsem dokázal ocenit kvality a styl natočení snímku. (04.05.2013)

Geniální studie plíživých stupňů dehumanizace, které jsou tak dobře zdokumentovány na příkladu židovské genocidy za druhé světové války. V tomhle ohledu jde o film, který by měl být pomůckou ve výuce dějin nebo společenských věd. Experimentální stránka věci je samozřejmě postavená primárně na určitých estetických předpokladech, které se dotýkají primárně vývoje divadelního umění ve 20. století, přesto je ale její užití dobře odůvodnitelné i z pohledu snímku jako takového. Absence reálného prostoru, předěleného zdmi, dává divákovi hmatatelný pocit, že všem vidí až do talíře (a tedy, že obnažuje zplna pohnutky a povahové rysy všech postav). Otázkou pouze je, zda té divadelnosti není tak moc, až se ztrácí sama podstata filmového média (rozdělení snímku do dějství, průvodní vypravěčské monology). Co mi patrně utkví v paměti, je ovšem etická otázka, kterou Trier vznáší: nakolik je omluvitelné páchat "zlo" (tedy jednat v rozporu se společenskými úmluvami založenými na dobrovolném omezení osobní svobody, která končí tam, kde by omezovala svobodu někoho jiného), je-li příčinou takového jednání vnější podmínka (např. výchova). Zážitek z toho, vidět Dogville na velkém plátně, poněkud kazila projekce testovacích scén před samotným filmem, protože to odhalilo klíčové zvraty dopředu (viděno na LFŠ 2018). (07.08.2018)

Môžte mať toho kvantum napozeraného, no Dogville je originál. Možno ste už zažili niečo podobné, ale nezažili ste Dogville. Možno to nedopozeráte, jasné však zakaždým bude, že Dogville je špecialita. Ľudská dobrota nepozná hraníc. Presvedčíte sa. Na strhujúce filmové dielo a hlboký psychologický zážitok občas fakt stačí málo- no to si zas nemyslím, že by parta perfektne zvolených hercov na čele s Kidman, Skarsgard a Bettany bola málo. Narážam pravdaže na 1 miestnosť a pár rekvizít. Dogville je rozčlenený na prológ + 9 kapitol a má rozprávača, mimochodom veľkého to sympaťáka. Takže pokým vďaka "architektúre" scény si budete pripadať ako na divadelnom predstavení, forma bude zas evokovať akoby ste práve čítali román, ktorý pred vašimi očami vyrastá. Inteligentný príbeh sa vŕta v človeku. V morálke i v tom, ako spolu vlastne dobro a zlo súvisia, ako sakramentsky sú v nás prepojené. Lars von Triera tu jednoznačne fascinuje ľudská povaha, jej otáznosť, jej protikladnosť, ale všetko, zdôrazňujem všetko, sa točí okolo 2 panovačných pólov: +, -. Dopozerať Dogville stojí zato. Chvíľu mu trvá, kým sa rozhýbe, ale keď vypustí paru a naberie svoju rýchlosť, je čím ďalej tým lepší. Až už nemôže byť lepší, a tak končí. Hovorím wau!, pretože presne to je na mieste. Obdivuhodné!!! (12.09.2008)

Takže čo toto akože malo byť? Film? To sotva, lebo to, čo film robí filmom, tu nenájdete a nehovorím len o exteriéroch. Divadlo? Aj v divadle sú nejaké kulisy, tú sú len nakreslené čiary na zemi , občas nejaké dvere, alebo kus nábytku... Experiment? Možno, aj keď pevne verím, že sa už žiadni filmári k podobným experimentom neodhodlajú. Ako sorry, ale pozerať sa na film, kde herci klopú a otvárajú imaginárne dvere a kde breše pes, ktorý je len tromi písmenami napísanými na zemi... Toto fakt nemá s filmom nič spoločné a nejde o to, akú mám predstavivosť, film musí byť viac ako len skupinka kvalitných hercov. Aj keby som si nevšímal prostredie nakresleného mestečka a všetky tie drobnosti okolo toho, samotný príbeh je riadne prestrelený a ak nie ste ťažký pesimista, tak vám bude veľa veci v ňom pripadať úplne mimo. Jasné, ľudia sú hajzli a snažia sa v každej príležitosti vyťažiť niečo vo svoj prospech, no aby sa v celej komunite nenašiel ani jeden normálny poctivý slušný človek, tomu fakt neuverím. Hlavne tá Bettanyho postava je veľmi nevierohodná. Takže konečný rezultát - väčšina hercov (hlavne Nicole) výborní, dej nemastný-neslaný, zvyšok nula bodov (aj tá kamera - roztrasená, často stratená a hľadajúca svoj objekt, popri tom rozostrená... trošku mi to pripomínalo, ako keď sa ja niečo snažím natočíť na kameru). Ak toto niekomu stačí, aby to pre neho bol kvalitný film, jeho vec, ja si kvalitný film predstavujem inak, predovšetkým by to mal byť film, nie skupinka ľudí na pódiu, ktorých sleduje kamera. (28.03.2018)

Cynická, tělem klamající, zvolenou formou přesně vystihující studie jedné pokrytecké zapadlé komunity. Není ale hlavní hrdinka horší než oni obyvatelé? Nechá sebou vláčet, ponižovat se a když je k tomu příležitost, bez mrknutí oka se rozhodne vykonat pomstu. Podivné jsou myšlenkové proudy Larse von Triera, Dogville ale zůstává i přes značnou délku a strohé podání jedním z nejnápaditějších a nejšťavnatějších filmů, které vědí, že méně je někdy více. (20.06.2010)

O tomto filme už bolo veľa povedané, ale svoj názor aj tak napíšem. Film, ktorý vypustil akoby formu a sústredil sa len na obsah, aj keď svojím spôsobom jeho neobyčajnosť je taktiež určitá forma. Film sa sústredí na herecké výkony a na príbeh, to zvláda, dokonca som si herecké výkony, napríklad u vedľajších starších herečiek a hercov všímal viac ako pri bežných filmoch. Za následok to má tento akoby skôr divadelný záznam z hry, či nejakej knižnej predlohy, ktorý má svojou experimentálnou formou poukázať na charaktery ľudí. No s tými takmer tromi hodinami to poriadne prešvihli, taktiež dej bol veľmi nudný a ja tým pádom môžem len potvrdiť, že Tier svoje experimentovanie vždy niečím pokazí, či už je to dej, forma, nezmysly so zbytočnosťami, proste príde mi zatiaľ ako taký pseudoumelec snažiaci sa vždy niečím novým zaujať a šokovať. No nepovažoval by som ho za kontroverzného, to by sme tak mohli označiť každého človeka, on si skrátka ide svoje a toto dielo, ktoré dnešní pseudointelektuáli nazývajú anglickým názvom artové, mi veľa nedalo. To, akí sú ľudia vidíme napríklad v súčasnosti ako hrdinu Snowdena si mnohí pohadzujú, lebo jeho česť a statočnosť by mohli byť inšpiratívne a ich strach tiež prevláda. No to rozumní ľudia vedia, vlastne keď sa pozrieme okolo seba, tak faloš pokiaľ nie sme naivní vidíme, ale beriem, je to z časti psychologické dielo, no ani toto jeho dielo ma nepresvedčilo. K Trierovým dielam mám ďaleko, nevadia mi minimalistické diela, nevadia mi neokázalé diela, či experimenty, no proste sa v jeho filmoch nevidím a aj keď, tak iba z časti. Takže toto skôr nie, než áno. (08.07.2013)

Kdybychom vzali světu zdi, přišel by o své opěrné body, zátarasy, zabránil by odhalenému se skrývat. Před dobrem, zlem, před sebou samým - Pro dobro, zlo, pro druhé. Kdyby svět přišel o zdi, tajemství ukryté za zástěnami pukne a vyválí se na slunci, v dešti, písku, blátě. Dogvill "je" o tomto kdyby... (20.04.2008)

Experimentator Lars prisel zase s jednim pokusem skloubit divadlo s filmem za pouziti Dogmatu 95 a zase se jedna o psychologickou sondu na tema dobra a zla. Ptate se jak to vsechno dopadlo_? Odpoved zni skvele, maximum emoci a latky na minimu prostoru. Musim citovat Kleopatru toto dilko je ''Absolutni viteztvi obsahu nad formou". Skvele herecke vykony, experimentalni kulisy a vubec nevsedni zpracovani, skvela kamera plus zaver, ktery kdyby nedopadl tak jak jsem doufal, byl bych hodne zklaman(spis vytocen) takto davam palec nahoru a reziserska 3hodinova verze odeme ziskava 5*. Bravo (14.05.2008)

Působivě natočené. Kdy se to vše odehrává jakoby na divadle, ale nemění se kulisy. (13.06.2010)

Nevím, jak by na mě Dogville zapůsobila, kdyby byla natočena "normálním" způsobem a netřesoucí se kamerou. Zkusím se nad tím zamyslet při příštím shlédnutí. Zatím se mi zdá, že holá podlaha s nakreslenou vesničkou je použita proto, aby se šlo rovnou k jádru věci a nezatěžovali jsme se zbytečnými detajly. Je to snímek, který vás do sebe vtáhne a převálcuje vás; nejlepší alegorie (na moderní západní civilizaci a její vztah k přistěhovalcům) od doby, kdy jsem četl Farmu zvířat (a že už to je dlouho); film, který si zaslouží čestné místo vedle těch nejvíc zneklidňujících děl jako Mechanický pomeranč a Saló aneb 120 dnů sodomy. 10/10 (04.06.2006)

Film je to sice pravdivý..ale nevyvolal ve mne skoro žádné emoce.(teda když nepočítám,ten strach ke konci,který mi našeptával,že to možná skončí úplně jinak-naštěstí obavy se nevyplnily a film skončil tak jak běžel celou dobu=pravdivě) ..Originální minimalistické řešení prostoru mne zprvu velmi zaujalo..postupem času mi však přišlo víc a víc prvoplánové a ke konci skoro až otravné......=60%za skvělou Nikol,pravdivost a originalitu(i když jen pro efekt) (13.05.2008)

Český dabing, který si divák vyslechne, zakoupí či půjčí-li si von Trierův film na videokazetě, je odstrašujícím příkladem česky mluvených verzí. Při poslechu zprzněné češtiny a neumětelské dabingové režie mi přímo do uší bily zjevné odchylky od originálních záměrů. Ať to jsou nezúčastěně intonované promluvy ve scénách, kde je z hereckého výrazu zjevná vypjatost a sršící emoce, či ať se jedná o neomluvitelné chyby v překladu (jednou výslovnost "McKay" jednou "Mc Caine" u postavy, kterou hraje Ben Gazzara) či češtinářské patvary (např. "zamířila si to do obchodu" místo "namířila"). Ledabyle vyhotovené české znění Dogville skutečně maximálně devalvuje zážitek ze zajímavého filmu. Pro rozhořčení nad dabingovým zprzněním jsem se ani nedostal k samotnému filmu, jímž Trier rozšiřuje svou sbírku těžce zkoušených, deptaných ženských hrdinek (byť tentokrát je tento motiv zpracován jaksi subtilněji) a zahajuje plánovanou trilogii filmů, které se budou odehrávat v USA (proto ono velké "U" pod úvodním titulkem filmu). Pro úplnost: režie českého znění - Jindřich Stožický, překlad - Iveta Pavlovičová, dialogy - Radka Přibyslavská. (02.02.2005)

,,Tak jsem viděla film toho dánskýho pošahance," řekla mi kamarádka, se kterou máme podobný vkus na filmy, ,,a bylo to fakt..hm.. no.. prostě se na to podívej." Tak jsem se na to podíval. Měla pravdu, je to pošahané, podivné, zvláštní a těžko se to popisuje. Nápad s městečkem, co je jenom namalované křídou na zemi, je vážně geniální. Představte si ten výjev - nebohou Grace právě znásilňuje jeden hnusák ve svém domě a lidi chodí po ulici, jen pár metrů od nich, a nic nedělají. Protože to nevidí? Závěr je přehnaný, ale jak jinak s takovým městečkem naložit? Jak jinak to mohlo skončit? A co ty fotky a veselá písnička o Americe pod závěrečnými titulky? A co to řazení na kapitoly? Dogville klade spoustu otázek. Pojďte si na ně odpovědět. Pojďte si o tomhle zvláštním městečku povídat... (19.02.2008)