Pražská 5

70%. Ve zkratce: Karlštejn mě moc nepotěšil, ještě teď rozdýchávám Skřítka. Navíc zdejší skřítek (hraný samotným režisérem) má pravděpodobně poněkud pedofilní sklony. Hodnocení: *** --------- Druhý film mě naprosto otrávil. Hodnocení: ** -------- Veršovaná balada o reálném socialismu? Naštěstí jsem nepoznal na vlastní kůži, nicméně **** -------- Barvy. Mňam, mňam, chuťovka. Jasných pět ***** --------- Scénka divadla Sklep.... Kromě toho, že mi to strašně připomnělo Pád Berlína, jen jsem se mnohem víc smál. **** (18.04.2008)

"Všechno by bylo jiné, kdyby ... kdybyste se tak neštítil práce." S Mimózou jsem vyrazil na Karlštejn němě leč vtipně, s Kolotočem jsem se u výtvarných hrátek se stíny trošku nudil, s Oldovým sháněním těsnění mě Vpřed celkem pobavili, všemi barvami zbarvená Křeč zábavně pošimrala totalitu a Sklep si rýpnul do budovatelství tak špičkově, že jsem se na premiéře filmu v kině divil, že mě nikdo nezavřel. Tehdy jsem ještě netušil, že předání staré komunistické moci novým komunistům je dávno domluvené, takže mi tato forma rebelie tehdy připadala dokonalá. Dneska to cítím jinak, ale vzpomínky na uvadajícího moderátora mi stále vyvolávají úsměv na tváři. (20.12.2016)

Zajímavý experiment na svojí dobu, u kterého jsem se tedy natolik nepobavil. Každá povídka rozhodně měla něco do sebe, ale já nakonec čekal na jedinou a to tu z divadla Sklep, která rozhodně stála za to vydržet. Každopádně jedna povídka z pěti nedělá celý film, a tady musím hodnotit celý film. Jinak to nejlepší na filmu je téměř vožralý Šteindler, co tam drmolí mezi jednotlivými povídkami jedno přes druhý a divák se u toho prostě musí smát. (10.05.2008)

Jediné negeniální místo je od Kolotoče. Divadelní postupy (charakter masky atd atd) jsou sice zajímavé, ve světě však dávno známé a nijak světoborné. Taky nejsou nijak tvůrčeji oživené. A všechno ostatní na *****, čili mám jasno. Je zajímavé, kolik z Karlštejna si Vorel přenes do Skřítka. Ale celkově za film velké uznání. (19.06.2007)

Povídkový film se skládá z pěti podařených částí, každá má své a je něčím zvláštní. První, němá povídka, nazvaná „Směr Karlštejn“ vypráví o měšťácké rodince, která se vypraví do přírody a zažije při tom nemalé dobrodružství. Ve druhé povídce „Bersidejsi“ jsme svědky zvláštního vizuálního díla beze slov a herců. „Oldův večírek“ nás zavede do hotelu za opravářem Oldou, který přijde na to, jak to v socialismu vlastně funguje. Ve čtvrté povídce „Barvy“ nám taneční skupina ukáže strhující taneční představení. A konečně poslední povídka „Na brigádě“ je typickým sklepáckým filmečkem, kde se dozvíme, jak to na brigádách kdysi fungovalo. (20.07.2006)