Kladivo na čarodějnice

Inkvizitor Boblig má rád svou krásnou práci. S nadšením se věnuje mučení a jakýkoliv výsledek své činnosti dokáže vysvětlit po inkvizitorsku. Když se mučený přizná, tak musí být potrestán. Když své činy popírá, tak lže pod vlivem ďábla. Když mlčí, tak ho umlčel ďábel. Když křičí nebo se směje, tak je nepříčetně posedlý ďáblem. Když vydrží mučení, tak mu ďábel znecitlivěl tělo. Ortel je vždy stejný: popravit a zabavit majetek! Je to velmi depresivní snímek, jež by mohl v mladých nerozhodných mužích vzbudit touhu po zajímavém povolání. (30.11.2008)

Nejprve pro některé chudáky, co neznají fakta a pindají tu jak báby na trhu: KATOLICKÁ CÍRKEV NIKDY (!!!) NEUZNALA MALLEUS MALEFICARUM JAKO VHODNOU PŘÍRUČKU PRO INKVIZICI!!! Sám Kramer byl inkvizicí odsouzen. Ve filmu používá knihu nedostudovaný právník, nikoli církevní představitel (co tu plácáte o církvi, vy potróblenci????). Už v 10. století vydává Vatikán jasné stanovisko, kde zakazuje upalování čarodějnic a absolutní nesmyslnost přesvědčení, že žena může obcovat se satanem. Ti lidi ve středověku fakt nebyli hloupí. Teď k filmu: Kladivo na čarodějnice je dokonalá morbidní poezie, odstupňovaná v černobílé stupnici strachu a depresivity, ztvárněná herci, kteří hrají tak, jakoby se jich celá ta událost skutečně týkala. Atmosféra, kterou jinde budují hektolitry kečupu a nikdy jí nedosáhnou, tady bezchybně funguje vytvářena dialogy a ušpiněnými tvářemi. Stupňovitá gradace, lidská hloupost, fanatismus. Inkvizitor má v rukou existenci člověka. Stačí, když uslyším skladbu Jiřího Srnky "Jak černý mrak, už táhne smrťák zabiják..." a mrazí mě v zádech...to je účinek! Kdeže ty časy jsou..........................PS: Ještě chci reagovat na stupidní narážku od Geminiho takto: :-D Tys vůbec nepochopil, o čem film vůbec byl, stejně jako cariada a malarkey - pindat o historii dnes může každý byť jen se základním vzděláním....... (16.04.2006)

90% - Veledílo české kinematografie. Nechutná, slizská inkvizice navozuje svými krutými metodami tak silné pocity deprese a zmaru, až je to k neuvěření... (07.10.2008)

Tento československý film mi neříká pane a já se bohužel hrozně nudil.. 0/10 = 5% (26.10.2009)

Temné drama o zneužívání moci, které v době svého vzniku fungovalo úplně jinak a ještě silněji, než při dnešních reprízách. Ale i při nich z tohohle filmu mrazí. (23.02.2011)

Tímto zdravíme černoprdelníky a komouše! Otakar Vávra rulez, výsledkem je velmi nepříjmná podívaná. Brrrr...... PS: Další alternativy o inkvizici mám v samostatné sekci na profilu, ale narovinu říkám, že Vávra zůstává nepřekonám. Doporučuju! (04.01.2014)

Velmi precizně udělaný film se skvělými herci a úžasnou hudbou. Hvězdička dolů za příliš rychlý konec. (05.02.2009)

Tosim mé pocity víceméně vystihl, jen já bych šel s hodnocením o malý kousek výš. Stáří filmu je na Kladivu až příliš vidět - ne na vizuálu, příběhu, nebo snad hereckých výkonech, ale na způsobu narace, která zastarala opravdu velice. Dnešní doba už si holt žádá poněkud sofistikovanější přístup. 8/10 (07.12.2010)

Veľmi smutný film, až sa človeku nechce veriť, čo všetko bolo kedysi možné a aké ľahké bolo prísť o život, a naopak, ako ľahko sa dalo zbohatnúť. Stačilo byť len inkvizítor alebo aspoň jeho pätolízač a peniažky sa len tak hrnuli. Názory a myšlienky, ktoré vo filme odznejú sú nesmierne iritujúce. Napríklad, ak niekto vydrží útrapy mučenia, tak mu celkom určite pomáha diabol, takže je vinný aj tak, naozaj úchvatné. Aj preto, keď sa už niekto dostal do spárov inkvizície, už nebolo cesty späť, maximálne tak milosť v podobe uškrtenia na hranici ešte pred zapálením ohňa. Na druhú stranu ma však po čase ten monotónny motív zatknutia, vypočutia, mučenia, priznania pred tribunálom a upálením začal trochu nudiť. Myšlienková hodnota filmu však vysoko prevyšuje uvedený nedostatok, preto snímok odporúčam všetkými desiatimi. 85/100 (30.07.2014)

Nepochybně jeden z vrcholů české kinematografie. S jistou pořádnou dávkou inkvizitorského nadání lze snímek vnímat i jako kritiku církevního tmářství. Je ostatně dobrou vlastností velkých filmových děl, že bývají otevřena interpretaci. Pro mě je však Kladivo na čarodejnice spíše filmem o (nejen) náboženské horlivosti, která dláždí cestu ďáblům, není-li usměrněna moudrostí (přesněji ctností zvanou "prudentia"). Je podobenstvím - současným i nadčasovým - o ďábelské moci a lidské bezmocnosti; o křehkosti našeho já, jež lze bolestí a strachem rozhlodat a zlomit a zbourat, a pak postavit znovu a jinak podle vůle mocných. Avšak také o odpouštějící lásce, která nesoudí jako inkviziční tribunály a člověku otevírá cestu právě tehdy, když selhal... a z Jidášů dělá Petry. (28.03.2009)

...............zrejme najlepší český film vôbec ...........v ktorom sa slušne blysol Elo Romančík..... (28.02.2006)

Že se nestyděj, pane Šmeral, takhle strašit děti. (31.05.2011)

"V Olomouci žije bývalý inkviziční soudce......vykonával svojí praxi úspěšně 40let......co jste si přál pane?" Před bohem jsme si všichni rovni, u kůlu skončí pán i žebrák. Malý žebrající kamínek spustí lavinu, která s sebou nabalí kohokoli. Boblík je na koni. Jeho klid a sebevědomí je nestoudné, stejně jako jednoduchost, která z celého tématu přímo srší. Je to jednoduché, obviníme ty lidi z něčeho, co nemohou vyvrátit, a budeme je mučit a vyslýchat tak dlouho, dokud se nepřiznají, a když to vydrží, tak to bude hlavní důkaz toho, že jsou ve spojení s ďáblem. Jednoduché rady od nejen duchovního, ale i pokrevního bratra "víš co bratře? Drž hubu!" a dokoná to jednoduchý přístup kompetentních lidí, kteří tomu mohli zabránit "přiznali se ti lidé, přiznali tak co.....a ten Turek před Vídní...no nějak to dopadne". Politika současnosti bez příkras v podání nejsilnějšího a nejdéle vládnoucího politického systému, fungující na základě utrpení druhých ve jménu Boha. Vávra toto dílo natočil jako reakci na komunistický monster proces se Slánským. Jediný rozdíl je v tom, že obžaloba není vlastizrada, nebo velezrada, ale čarodějnictví. Film, se kterým jsem vyrůstal. V raném mládí jsem utíkal od televize před Lohniským, v pubertě jsem prostě nedokázal pochopit tu nespravedlnost a dnes jsem z tohoto filmu nadšen. Herecky bezchybné, až na pana Šmérala a Kemra. Ti nehráli. Ti se na chvíli převtělili do jiných lidí, jeden do pana z Edelstadtu a druhý do jeho sluhy. "Ďábel vší mocí usiluje o nadvládu nad světem, avšak bůh všemohoucí nám dal možnost odkrýt toto nečisté hnízdo, sláva jemu navýsost obdařil nás ctí, že můžeme toto nečisté hnízdo zašlápnout úplně ho zničit a vykouřit ohněm". (13.09.2011)

Tak takle se křižuje pravá víra, rádoby právem, náboženským fanatismem podpořeným téměř lidovými báchorkami a jednou bláznivou knihou, lidskou hamižností a méněceností , strachem církve z vlastní kompromitace. A Otakar Vávra tomu samozřejmě neopomenul dodat silný podtext o člověku opuštěném Bohem. A je mi jedno, že tím podtrhoval své politické stanovisko, i přestože tehdejším režimem skutečně nebylo pochopeno. (28.02.2006)

Kladivo na čarodějnice s poněkud gumovou násadou. Nástroj inkvizitora se holedbal pořádnými drastickými scénami, ale když jsem viděl hořet hranici politou asistentem režiséra propan butanem, chtělo se mně smát. Ve středověku jim to nějak podezřele hořelo, lidé byli podezřele chytří, vypočítaví a dokonale intrikovali a celý film byl nepodezřele slabý. Téma bylo lákavé, nebojte, taky jsem se nechal zlákat, ale abych z toho byl na škvarek, to kurva ani omylem. Chtěl jsem jim tam sám poslat pár polínek, aby už se konečně něco začalo dít v těch sáhodlouhých mektech, ale herci se asi viděli na divadle a tak hráli, hráli, Vávra to nestopl a oni hráli, hráli až to dohráli. Z filmu jsem si odnesl, že farizejů je dnešní guverment plný a shořet na hranici by tak mohli dnešní současníci. Ne nadarmo se ve filmu hrozí Petrovými kameny. Už tenkrát věděli, kam to naše společnost dospěje. To by se vám tak hodilo svalovat to všechno na komunisty. V současnosti hledejte viníky a hranice bude plná opravdových hříšníků, ne jen těch domnělých a úmyslně křivě nařčených, jako z tohoto filmu. Film přechválený, ale kdyby se to případně "remejkovalo", určitě by to mohlo chytnout pod krček. Takhle ten plamen ne a ne chytnout, ale nevšiml jsem si, že by nějak moc foukalo. Dobrý matroš nehořel, ale herci si ve svých partech museli připadat nadlidsky, zvláště Šmeral, celý život hovno hrál a pak tohle. Jinak celkově film, co vypadá dobře do doby, než si ho pustíte. Pak slabota, ale nic jiného jsem taky neočekával, než opruz mrdku ze středověku. 30% (24.07.2012)

Pro mě osobně asi nejlepší české (historické) drama všech dob. Jako jeden z důvodu může sloužit absolutní absence hluchých míst, což je zásluha hlavně skvělého scénáře a Vávrovy suverénní režie. Samotný děj je strhující a velmi úderný, na herce si taktéž nelze stěžovat (kam se hrabou všichni záporáci na Vladimíra Šmerala a jeho neskutečně odporného inkvizitora Bobliga, pána z Edelstadtu!) a přesně pasující "nadupaná“ hudba je taky prostě dokonalá. Vystižení atmosféry 17. století je vskutku působivé (správně syrové) a příběh sám o sobě velmi silný, depresivní, znepokojivý a hodný nemalého zamyšlení. Metafora na komunistický režim (respektive na vykonstruované soudní procesy v 50. letech) je také naprosto zřejmá a hlavně bezvadně fungující. Skutečný zlatý fond české kinematografie. Bomba, ze které nespustíte oči. 100 % (01.01.2006)

Dnešním dnem dozrál čas, abych ve své osobní film. Topce "přivítal" také český (resp. československý) film. Nutno podotknout, zcela po právu. Nestárnoucí (samotným námětem a následným zpracováním), temné, depresivní historické dílo Otakara Vávry, s nesmírným myšlenkovým přesahem, natočené na motivy románu Václava Kaplického. ZÁKLADEM úspěchu bylo převedení silné látky do filmového scénáře Ester Krumbachovou. Samotný děj je zasazen mezi léta 1678- 1695 do Velkých Losin a líčí osudy lidí obžalovaných z inkvizičních procesů. V době, kdy již dávno skončil středověk , vypukla opět tato mašinerie, kdy za pomocí demagogie, zastrašování a silou brutální moci donutili člověka k přiznání se k " čarodějnictví " . Vávra, ale nesledoval pouze tento náboženský motiv. Hlavním důvodem vzniku tohoto snímku (jak sám uvádí v rozhovoru) byl fakt, že po procesu se Slánským chtěl poukázat, jak snadno a lehce se dá (s pomocí brutální síly, moci a zastrašování) zmanipulovat člověk. Ta paralela s politickými procesy, (které se u nás v 50. letech odehrávaly), je více než patrná. Pouze zázrakem neskončil tento film hluboko v trezoru. Už tak silný filmový zážitek umocňují opravdu VYNIKAJÍCÍ herecké výkony. Ať už se jedná o Vladimíra Šmerala jako fanatického inkvizičního soudce Bobliga z Egeldstadtu, Elo Romančíka, Josefa Kemra, či krásné a uhrančivé Soňi Valentové. (Člověku, při pohledu na ni, se ani nechce věřit, že ta krása je lidská nikoliv čarodějnická) a jako třešínka na dortu Václav Lohnický jako fanatický mnich a glosátor. Ty záběry na jeho pohybující se ústa mě budily ze spaní ještě dobrých pár dnů po shlédnutí. Nemůžu také nezmínit brilantní černobílou kameru Josefa Illíka, zejména jeho smysl pro DETAIL.To vše podtrhuje (umocňuje) nemírně působivý (depresivní) hudební doprovod. 100% (30.06.2009)

Co všechno může zapříčinit jeden ukadený oplatek... (03.07.2010)

V porovnání s dnešními laskavými českými filmy skoro geniální dílo. Skvělí herci, příběh i režie. Jediné, co mi chybělo, bylo trochu lidskosti v tomhle klenotu. A nesouhlasím s tím, že je to depresivní film. Je hlavně o zlu v lidech. O tom opravdovém, které neporazí ani ten, kdo má morálně navrch. Známe ho všichni a zústává po něm takový ošklivý hořký pocit. Tohle pustit v americké státní televizi, tak se tam z toho po*****. (28.02.2006)

Maximálne priamočiare, maximálne čiernobiele a maximálne predvídateľné. Lenže pri tejto téme by bol akýkoľvek iný prístup asi chybou. Ak bolo niečo vyložene nespravodlivé, ak v tom nebolo cítiť ani náznak nádeje a ak pri procesoch nikto neprišiel s nejakým zásadným právnickým zvratom, tak musí vyzerať Kladivo na čarodejnice presne tak, ako ho natočil Vávra. My tu máme samozrejme okrem historického záznamu hrozných udalostí ešte jednu šikovnú alegóriu, ktorá musela biť vtedajšiemu režimu do očí ako mučiaci nástroj. Vávra natočil stredoveké inkvizičné procesy zábavnou, zároveň však umeleckou formou. Asi je dobre, že sa látky nechopil napríklad taký Schorm, ktorý by z nej urobil asi o dosť menej pochopiteľnú a stráviteľnú záležitosť. (28.02.2014)