Němá barikáda

Dobrý film, určitě lepší než Osvobození Prahy, ale místy poněkud nudný, za což ovšem nemůže ideologie, nýbrž jeho rozvláčnější druhá polovina. Co se týče bitevních scén a přestřelek, Otakar Vávra nikdy nebyl žádný Jiří Sequens, ovšem vždy udělal maximum pro to, aby to, co právě točil, bylo co nejatmosféričtější. Tentokrát se mu to povedlo třeba při výborné scéně pátrání po odstřelovači nebo při montáži se stavbou barikády, když si naštvaní a odhodlaní lidé v dlouhém záběru podávají dlažební kostky. Opravdu škoda, že se film po hodině tak nějak okouká a člověk už jen čeká, kdy přijedou ty vyhlížené ruské tanky (v tomto případě tedy ten ruský tank) a bude konec. A i když se mi hudba Jiřího Srnky líbila (ve finále krásně spojil vlastní tvorbu s československou a sovětskou hymnou), Zdeněk Liška pro novější Vávrovy válečné opusy složil přímo nesrovnatelně zajímavější věci. (05.11.2015)

Parádní válečný film, kterému nechybí napětí, akce ani dobré herecké výkony. Do paměti se hodně vryje Polka Barbara Drapińska, která se po svém osvobození z transportu s vervou pustí do likvidace nacistů. Zdatně ji sekundují rada Vacátko a Boblig z Edelstadtu. Co se týče komunistické propagandy, je tu dle mého názoru v celkem omezené míře. Hlavním problémem filmu je konec, ve kterém se namísto vyvrcholení osudů jednotlivých postav dost násilně přeskočí na záběry vítání Rudé armády. (16.10.2017)

Nepovažuji za šťastné soudit Vávrovu poplatnost režimu a tendenčnost jeho filmů. A už vůbec ne Němé barikády. Závidím přímým účastníkům těchto dnů euforii z konce války a lituji všechny obyčejné lidičky, kteří podlehli slibům nových mocipánů po únoru 1948. Jsem přesvědčen, že 99 lidí ze sta a to i velmi moudrých věřilo v krásnější zítřky. Tento Otakara Vávry hodný, výpravný film s věrnými dobovými reáliemi nelže! Lživá byla tehdejší doba! (07.06.2008)

Po stránce režie a napětí velice slušně provedeno. Že je to agitka, netřeba poznamenávat, každý to ví a bylo to školní povinné kino. Vyznění celého filmu je: Parta dezorganizovaných idiotů brání Prahu. Dělají neskutečné vojenské blbiny a pak jsou z nich hrdinové ale povětšině mrtví. Takže babo raď , jak tenhle film hodnotit. (25.02.2010)

Mladá socialistická republika potřebovala nové hrdiny. Ti, jež padli na barikádách se jimi stali. Začátek filmu by neměl odradit, neboť nám museli tvůrci vysvětlit děj, abychom to třeba nějak špatně nepochopili. Vše se dělo hlavně pro slávu strany a lidu. Poté začíná příběh vcelku lidský, občas proložený nějakou agitační větičkou. Skvěle ilustruje atmosféru poúnorových let. Jinak je to ovšem velkofilm jak má být. Jsem rád, že máme něco takového natočené, abychom na své padlé hrdiny nezapomněli. Zasloužili by si ale nějaký nový objektivnější pohled na věc. Bohužel se jim dnes už asi nikdo věnovat nebude...70% (10.06.2012)