Režie:
Otakar VávraScénář:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Ladislav Chudík, Jaroslav Mareš, Karel Höger, Andrej Bagar, Jaroslav Průcha, Vlasta Fabianová, Antonie Hegerlíková, Jiří Plachý st., Jarmila Bechyňová (více)Obsahy(1)
Český film, natočený podle románu laureáta státní ceny Václava Řezáče, zachycuje první měsíce osidlování našeho pohraničí českým živlem. Nástup je oslavou tvořivé práce českého lidu, který začal budovat své pohraničí s bezpříkladnou houževnatostí i obětavostí. Pohraničí v té době bylo výhní, v níž se kalily tisícovky charakterů. Toto kalení charakterů v neustálých srážkách s odpůrnými živly německými i českými z řad reakce, je v Nástupu skvěle ukázáno v situacích, v nichž český člověk dokazoval své organisační schopnosti, sílu svého vlasteneckého vznícení, rozmach svého pracovního elánu. Film pochopitelně nevyčerpává všechny problémy, které jsou odkryty v románu, zachovává však důsledně jeho základní linii a patří k úspěšným dílům naší kinematografie. (Filmový přehled)
(více)Recenze (59)
Tak to je moc. Loučící lidé mávají jak na prvního máje osvoboditelům, kteří jedou v alegorických vozech vyzdobených portréty Lenina a Stalina a navrch se jim vrhají do náručí a líbájí je vášnivěji než by to dokázal kdy Husák s Brežněvem. No hnus... Jedna hvězda ze slitování za ty vynikající herce, kteří se snažili co to šlo. ()
Když se Otakar Vávra vydal do míst kde vznikla kniha Václava Řezáče zjistil že lidé říkají něco jiného než bylo zachyceno v příběhu, když na to autora knihy upozornil, ten mu odvětil: " Já přeci nepíšu pro lidi ale pro stranické sekretáře". zdroj ()
Dokonalá ukázka toho, jak se nemá dělat adaptace. Čtivost předlohy byla nahrazena prázdností ideologických hesel, schematickými postavami, které deklamují dialogy převzaté přímo z knihy a vůbec scenáristickou a režijní bezradností, která tentokrát nepředvedla ani tu špetičku invence, která se dá u Oty "Michaela Baye" Vávry najít. ()
Milé děti, soudružky a soudruzi! To se vám takle jednou vydali do sudet ukradeným autem záporák Hoger, fanatický klaďas Chudík a naprostý blb Mareš. Všichni na rukávech RG. Ne že by znásilňovali němky a kradli jako ostatní soudruzi, to ne. Přijeli do Grunwaldu znárodnit textilku. Jenže ouha, málem tam přišli o kejhák. Jenže Rudoarmejci, ti jsou všude a naše soudruhy z bryndy vytáhli. A pak přijela již kynoucí Hegerlíková, nadržená jako každá komunistka a vyčetla chudinkovi Chudíkovi, že prvně měl založit stranu! No jo ale kdo by tam byl, když i pošťák je fašista? Chudák Chudík jí byl zavlečen do postele a tam zprzněn. To Vávrovi vystříhali. Pak se objevil oficiál Smolík a přečetl si usmolený Komunistický manifest. Měl z toho orgasmus. Jenže kdoví, jestli to nebylo senilitou. Taky prochladl na barikádách a byl již v letech. Všichni v tom filmu mi připadali jako sjetí perníkem. Až na Hogera. Von není v partaji. Von stranu podved a myslí si, že bude majitelem továrny. No to neee! Soudruzi s ním zametou s reakcionářem zasraným! Vše je lidu, hajzle! Kouzelný akčák z pohraničí, skvělá režie. Doufám že Vávrovi na nebesích je ještě dnes stydno! ()
Film zachraňují od ubohosti dílčí herecké kreace. Např. Štěpánek. Soucítím ale se zúčastněnými herci - snad kromě legendární "bestie" Světly Amortové. ()
Drtivá většina filmu nestojí za moc, vytyčím tu jen to, co bylo na filmu dobré - a to zaprvé: davové scény (ty uměl Vávra opravdu skvěle - i závěrečnou scénu s Rudoarmějci). A dále musím ocenit výtečný výkon Marie Vášové v roli uječené nacistky....kvůli tomu se nedá tento film úplně zatratit....jinak zbytečná agitka. ()
Hotový propagandistický děs a ani to nebylo zábavné. Z historického hlediska je to totální urážka - odsun němců je daleko složitější problém. 5% za sovětského důstojníka :) - (maximální hardcore). ()
Ta jedna hvězdička je za kameru, kompozice záběrů většiny filmů této doby nemá chybu. ()
Orgasticky hystericka nacistka Vasova, ruda Hegerlikova, farmarka Stepankova. Zaporak Hoger, kladas Chudik, naivka Mares. K tomu par silnych jmen ze stare skoly. Dej se odehrava v Grünbachu (ahoj, Nemy Bobsi!).. :) Zvlastni film o odsunu nemcu...a neni to zdaleka tak strasne, aby to muselo mit jako hodnoceni odpad. To je zrejme jen jakesi politicke gesto mistnich komentatoru... ()
Veľká propaganda ..40%. Otakar..Otakar... ()
Rudý pohled na Zdivočelou zemi bez Dejdara, ale za to s mnohem hvězdnějším obsazením. Nástup v sobě nese všechny neduhy podobné tvorby, které 50tá léta přála. Tím nejhorším zde je scénář. Zprvu se zdálo, že se bude jednat o hloupou dobrodružnou agitku, něco jako Akce B. Bohužel zde se více mluví, než střílí. Tak je divák masírován rudou pravdou a bolševickým moudrem-což hlavně platí o druhé polovině s příchodem nových osídlenců. Pravda je zde znásilněna tím nejhnusnějším způsobem. Charaktery hrdinů jsou nastíněny tím nejjednoduším způsobem-kdo e komunista je kladný (a je jedno zda je Čech, či Němec) a kdo ne je padouch. Co filmu prospělo, že jeho tvůrce Vávra do něj nalanařil prvotřídní obsazení-tolik charakterních herců se jen tak nevidí, ale co je platné, když nemají co hrát. To třeba platí o Högerovi-zprvu se jen křečí a ukazuje svůj chrup, pak jen hatí s křivým úsměvem znárodňování textilky. Jinak po technické stránce se film podařil, přeci jen Vávra byl v té době již zkušený režisér, co zvládal všechny žánry. Celkově se jedná o zcela bezcenný film, kterých v té době vzniklo mraky. A odpad tomu nedám jen z osobních důvodů a taky proto, že mě to nenasralo tak jak Temné slunce. ()
Kameru chválit nebudu,to nemá význam,to každý posoudí že byla suprová.At už se jedná o komunis. propagandu jakéhokoli formátu musí se nechat že film měl co nabídnout.Ani na chvilku sem se nenudil a těšil se co dále tenhle kousek nabídne.Nezapomenu jak zběsile J.Mareš pokaždé třepal rukou.Díky i za delší stopáž. ()
Příšerná komunistická agitka, která ale má přeci jen něco do sebe. Co to je, to nevím. Možná mnohé nechtěně úsměvné scény a postavy. Třeba soudružka Zdeňka, jejíž tatínek by všechno znárodňoval. To ona by to znárodnila jedním vrzem a byl by klid. Či sečtělý starší pán, který přečetl za život spoustu knih, ale Komunistický manifest je z nich knihou nejmoudřejší. K tomu banda nepříjemných Němců, mezi nimiž trčí jako kůl v plotě jeden sympaťák - předzvěst soudruhů z NDR. ()
Velice dobře udělaný film o osídlování českého pohraničí podle knihy Václava Řezáče. Když pořimhouřím oko nad tím závěrečným proslovem Františka Smolíka o Komunistickém manifestu (byť pravdivým, ale přesto příliš teatrálním), tak mu toho moc nemohu vytknout, snad nepřirozené herectví Hegerlíkové a trapné ječení partnerky Karla Högera. Ale pět hvězdiček dávám na truc těm "odpadlíkům". ()
Sudety, toť kraj divoký. A ti Němci! Nepřestanou škodit a nepřestanou, po nocích se plouží, ze zálohy střílí a kravičky dáví...až jsou po zásluze Heim ins Reich vyexpedováni ;-) ()
Léto 1945: první měsíce poválečného osidlování pohraničního městečka Grünbachu-Potočné.Ve srovnání s knihou není film to pravé,ale přesto ukazuje drsné vztahy,které vládly v pohraničí.Různorodost lidí v té době byla veliká:Němci,kteří čekají na odsun,dobrodruzi a tzv.zlatokopové,kteří mají zájem pouze o získání majetku a také obyčejní lidé,kteří šli do pohraničí za lepším životem.Proto hodnotím plným počtem bodů.Málokdo ví,že jako předlohu pro svou knihu použil Václav Řezáč městečko Pernštejn v Západních Čechách,kde dokonce existuje i vesnička Oudolíčko. ()
Druhá světová válka skončila a následně začala pomsta Němcům. Stejně jako na začátku války byli z pohraničí vyhnáni Češi, byli po válce vyhnáni Němci. Začalo tedy nové osídlování Čechů na území poválečných Sudet a přísné budování socialismu. Takzvaný *Vítězný únor* se blíží. Je to film plný nadšení a ideálů, samozřejmě poplatný své době, který zpočátku působí docela zajímavě, zejména svou akční atmosférou, ale následné budování a komunistická politická mašinérie všeho možného i nemožného bohužel nastupuje velmi brzy. Navíc je do děje vetkáno tolik motivů, že každá časová etapa je ve svém vývoji velmi zkratkovitá, tudíž neúplná a jaksi bez logiky. Jako velkofilm hodně ztrácí, zejména po scenáristické stránce. Příběh ukazuje dobu takovou, jaká byla. Nelehkou, politicky přesvědčivou a plnou sovětské angažovanosti a vlivu. Dnes se na tento film díváme s plnou nenávistí, ale s vlivem EU a USA to v době dnešní není jinak. Červená nebo modrá vlajka. Dříve socialistické výdobytky, dnes ty evropské. Každopádně, Snímek právě svou ideologií a přímou oslavou socialismu, kvůli které je nutné vnímat tento aspekt s určitým odstupem, dnes slouží především jako vzpomínkový dokument o poválečném osídlení pohraničí a všech politických událostech. Rysy socialistického realismu jsou nepopiratelné. Atmosféra doby je tedy zachycena věrně. A role komunistické strany v osídlování pohraničí. Atmosféra doby je tudíž zachycená věrně. A role komunistické strany v osídlování pohraničí? Jako kdyby si dnes vládnoucí strana svou polívčičku na ničem nepřihřívala. Že? Inu, žádný politický film to v daleké budoucnosti nemá lehké. ()
Tato stejnojmenná adaptace Řezáčova románu popisuje osídlování obce Grünbach, později Potočná v Sudetech a situaci v československém pohraničí na jaře 1945. Podíváme-li se na rok natočení, lze očekávat těžkou ideologickou propagandu a černobílý pohled na svět, avšak při ignorování těchto tradičních tendenčních polopravd, je snímek poměrně koukatelný. Hlavní roli předsedy správní komise Jiřího Bagára hrál svým typickým klidným, nevzrušivým způsobem L. Chudík, jenž mi v některých pasážích, obzvlášť s kvérem na rameni, přípomínal hrdinu z Mayových příběhů. Jeho hereckou partnerku, fanatickou členku KSČ a textilní dělnici Zdenu Dejmkovou, jejíž největší starostí ihned po svém příjezdu bylo založení místní stranické organizace, vytvořila A. Hegerlíková. Ve snímku dále vystupovalo množství hereckých velikánů, jimiž byly presentovány zajímavé postavy. Jako nejvýraznější bych označil Högerova kádrově nevyhovujícícho obchodního zástupce místní textilky a místního německého tajemníka Tietzeho na pokraji zhroucení v podání mistra Z. Štěpánka. Drama vrcholí odsunem místních německých sabotérů, zatčením temperamentní nacistky, potrestáním reakčních živlů a zejména slavným odjezdem Rudé armády. Přestože se v druhé polovině dramatu rozpoutala bouře směšných ideologicky zabarvených hlášek a dialogů (zejména pobavil filozofický monolog o vstupu do strany F. Smolíka), snímek u mě totálně nepropadl, snad i díky režiséru Vávrovi, a řadil bych ho k povedenějším agitačním dílům 50.let. ()
„Půjdu tam, kam mě pošle strana.“ „Já bych znárodňovala od rána do večera.“ „Co si tu chcete bez strany počít?“ Malý globus na stole šéfa partaje. Další zednářská symbolika: Štěpánek – skrytá ruka. Hned vzápětí merkel sign. Smolík – skrytá ruka. Je to náruživý čtenář „knížečky“ zvané Komunistický manifest. „Tahle knížka mi otevřela oči.“ Chudík na něj: „Začínáte už tedy chápat, co to znamená pojem soudruh.“ Smolík se při vstupu do KSČ štěstím skoro rozpláče. Dál blábolí úplně z cesty. Ani soudruzi už ho nechtějí poslouchat. Vášová se skvěle vyřádila. To je amok jak z učebnice. „Umyjte jí studenou vodou a dejte jí napít kořalky.“ Komunisté s pentagramy na klopě. Neustále se křečovitě smějící nepříjemná Hegerlíková. Sovětský důstojník: „Zítra ráno odjíždíme.“ Hegerlíková se usedavě rozpláče. To je komedie. Při odjezdu Sovětů neuvěřitelná líbačka mezi chlapy. ()
Klasická budovatelská záležitost, která pobaví svou absurditou :D není to film večerní, ale strávit se dá na gauči po obědě o víkendu :) ()