Pozadí událostí

Slabé, divné, postavy se chovají tak nějak nereálně, ale co mě pobavilo, to byla velká Jitka, jakou hrála krávu a taky se mi líbil Jiří Havelka, s jakým to odehrál klidem. A oč že tu jde? Filozofická fakulta má novou děkanku, 2 učitelé tu tak nějak spí se studentkami, což je proti novému etickému kodexu. Jedna z nich je pak nalezena ve školním divadle mrtvá. Taky se tu hojně mluví o nové knize, kde je popisován anální sex s lahví od šáňa, což se zalíbilo i soudnímu lékaři a na pitevně si trochu pohrál s důkazy. Vyšetřovací tým tentokrát velmi slabý snad krom úplně posledního momentu Marthy Issové. 5/10 (30.06.2023)

První díl se mi dost líbil, dialogy zněly přirozeně, Havelka hrál civilně, mělo to atmosféru. Ovšem od druhého dílu, kdy se rozběhne vyšetřování, to šlo z kopce. Vyšetřovatelka v podání Issové: proč lesba ? Domácí idylka ještě zdůrazněna těhotnou přítelkyní, nechybí nepřející nechápavá matka...V práci macho kolega s pubertálními vtipy a narážkami na její orientaci: co si odpustit tohle vysvětlování ? Navíc styl vedení výslechů mi lezl dost na nervy. Rektorka v podání Čvančarové je podaná jako karikatura, aspoň si to teda užívá při deklamacích frází o otevřených dveřích atd. Zlatým hřebem je fyzická potyčka, proč tam nebyly rovnou zápasy v bahně? Vyšlo by to nastejno. Její poskok, proděkan, je aspoň celkově k smíchu. Katarzia jako neuznaná matka/umělkyně: stylizace strašná, jak výtvarně, tak jazykově. Uniká mi, proč to vůbec někdo točil, proč 4 díly? Vyznění jalové: měla to být genderová kritika současnosti ? Nebo jen vyplnění volného času všech protagonistů ? BTW, posedlost análním sexem by si měli pánové řešit u nějakého odborníka. (03.10.2022)

S Dobré ráno, Brno! druhý český seriál, který se nebojí sáhnout k ironii a neskutečnému nadhledu. Tím, že humor přináší do akademického prostředí, dělá ho ještě zajímavějším. I když mám malinko problém zesynchronizovat se s herectvím Issové, tady mi dokonce vůbec nevadila, místy mě i bavila a ostatním to příliš nekazila. S proděkanem v podání Vančury bych udělala na místě děkanky rázný proces a již v úvodu bych otevřela okno. Vančurův proděkan je dokonale slizký vlezdoprdelka, který pro kariéru udělá skutečně cokoliv. Katarzia se pro roli vypatlané moderní umělkyně snad narodila. Nabízí se otázka, zda skutečně hrála, nebo byla pouze sama sebou. Havelkovo minimalistické herectví se již pomalu propracovává ke Krobotovské dokonalosti, Havelka se bude muset jen naučit tvářit, že je nakvašený celý den na celý svět. Hřebíčková se mi do role podváděné manželky příliš nehodí, neb se mi na zatracovanou partnerku zdá příliš šik. Ale to jí nezabránilo, aby si roli ženy s řádným nadhledem střihla s evidentní chutí. Sonina pomsta manželovi patří do kategorie dokonalých a bez problému by zapadla do konceptu Války Roseových. Nejvíce jsem si užila Jitku Čvančarovou, z které se vyklubala výborná komička s precizním timingem. Dlužno dodat, že ani ty bojové scény s ní nejsou marné. ;-) (12.12.2023)

Tak mám pocit, že začíná zase docházet k určitému nepochopení. Byly před dvaceti lety doby, kdy se psalo, že "recenze má být objektivní a vyvážená." Nebo v začátcích CSFD dával POMO na své stránky reakce různých lidí na filmové kritiky ve stylu, že "kritik si má nechávat své názory pro sebe, že na ně není nikdo zvědavý." Když jsme se shodli, že výše popsané jsou nesmysly, dostáváme se zase kamsi, kde tomu moc nerozumím - a že se snažím měnící se svět reflektovat. Znamená každé vyspání profesora a studentky na VŠ automaticky zneužívání? Ne. Stává se, že lidé, kteří určité věci myslí dobře, je prosazují špatným způsobem? Ano. Když někdo něco natočí, je rozumné spojovat ho s postavou, kterou vytvořil, nebo hraje? Ne. Napadlo by někoho řešit, jestli tvůrci, kteří natočí superbrutální horor s hordou vrahů, jejich činy schvalují? Nemělo by. Takže k minisérii - první díl mě docela bavil (vtipné slovní výměny, šok ze samozřejmého Ostrouchova hereckého výkonu, navnadění v podobě závěrečné vraždy), v druhém a třetím díle se ovšem vyšetřování stalo natahovaným, univerzitní prostřední čím dál víc stejným a v díle závěrečném se už míra nadsázky a karikatury rozcházela s mým vkusem (ano, poslední společná scéna Čvančarové a Vančury, jako u mnoha jiných uživatelů). 50%. PS rád bych touto cestou vzkázal A2larmu, který můžu jen někdy - schody, na kterých se natáčí, jsou často fakt jen schody, na kterých se natáčí, nic víc v tom proboha hledat netřeba! (13.10.2022)

Zoufale (ale zoufale) nepochopená záležitost. Vymazlená taškařice u které jsem se párkrát zasmál jako už dlouho ne. Bohužel režie a scénář tady mixuje několik žánrů, pracuje s nadsázkou, staví scény a prokresluje charaktery tak rafinovaně a nejednoznačně, že si do toho tuctový divák tak akorát projektuje vlastní ustrašené světonázory a úplně mu uniká, že kouká na něco co ho v ubrblané názorotvorbě porazilo minimálně o dvě koňské délky militantní ambivalence. Hřebejka, tak nějak po svém, nesnáším, ale tohle je prostě hrozně vtipně nastavené zrcadlo. (15.10.2022)