The Front Page
Na titulnej strane
Na titulnej stránke
The Front Page
The Front Page
The Front Page
Režie:
Billy WilderKamera:
Jordan CronenwethHrají:
Jack Lemmon, Walter Matthau, Susan Sarandon, Vincent Gardenia, David Wayne, Allen Garfield, Austin Pendleton, Charles Durning, Herb Edelman, Martin Gabel (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Poprava nebo svatba? Jack Lemmon a Walter Matthau v hlavních rolích americké komedie o zlatých časech novinářského řemesla. Divadelní hra Bena Hechta a Charlese MacArthura Na titulní straně (1929) je známá i z našich jevišť a už několikrát byla předmětem filmového zpracování (Titulní stránka – 1931; Jeho dívka Pátek – 1940; nepodařená modernizace Přeladit na život – 1987). Známý hollywoodský tvůrce Billy Wilder (1906–2003) se k prověřené předloze obrátil v roce 1974 a v duchu tehdejší vlny retrofilmů (Podraz aj.) její děj ponechal ve dvacátých letech, tedy v době, kdy sám byl ještě aktivním novinářem. Příběh je velmi dobře známý. Přední reportér chicagského Examineru Hildy Johnson (Jack Lemmon) hodlá pověsit své řemeslo na hřebík a vzít si svoji vyvolenou Peggy (Susan Sarandonová). Jeho nelítostný šéf Walter Burns (Walter Matthau) má však o Hildyho budoucnosti zcela jiné představy a nehodlá svého nejlepšího koně jen tak nechat odejít. A jako na zavolanou se objeví případ, který nemůže popsat nikdo jiný než Hildy, protože patří právě na titulní stranu. Tím případem je chystaná poprava odsouzence Earla Williamse (Austin Pendleton), jejíž protagonista však s nechtěnou pomocí úředních osob uniká oprátce. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I.A.L. Diamondem udělali drobné úpravy v textu (především vzhledem k hereckému obsazení – Lemmon byl přece jen o dost starší než má být postava Hildyho), ale zachovali jednotu místa, a tak se většina akce odehrává v místnosti pro novináře v chicagské soudní budově. Vedle ústřední herecké dvojice, již Wilder společně využil už podruhé (předtím ve Štístkovi – 1966), se ve filmu objevuje plejáda předních charakterních herců, Vincent Gardenia jako šerif, Harold Gould jako starosta, Carol Burnettová jako prostitutka Mollie a v rolích novinářů Charles Durning, Herb Edelman a další. Lemmon a Matthau byli za své výkony nominováni na Zlatý glóbus. (Česká televize)
(více)Recenze (171)
Scénář, scénář a zase scénář. Neskutečně dobře napsané dialogy, které místy opravdu berou dech. Herci ze sebe chrlí věty, které snad ani nebyly napsané, ale vymyšlené přímo na place. Obrovská svěžest a čistota šičí z tohoto filmu, který opět ukazuje, že s dobrými herci, skvěle napsaným scénářem a nepřekonatelným Wilderem, nemůže prakticky vzniknout žádný špatný film. 100% ()
Kdo někdy dělal v novinách, musí ještě přidat hvězdičku. Ten odér starých časů, kdy se ještě všechno sázelo na desky a noviny špinily tiskařskou černí... Jedinou věc bych ale potřeboval vysvětlit - v TV verzi s českým dabingem přinese ten divný posel od guvernéra dopis, o kterém říká, že je to "odklad" A na konci o něm všichni mluví jako o milosti a ten vrah ji také podle závěrečných titulků dostane. A teď, co je pravda? ()
Není to až tak rafinovaně vtipné jako famózní Někdo to rád horké, ale přesto z Na titulní straně mám dobrý pocit. Nejsou tu vtipy, při nichž bych se válel smíchy po zemi, ale Wilderův humor je takový hezky cynický a drží člověka ve střehu, aby si domýšlel souvislosti, a to mě setsakra baví. K tomu ta demaskující role novinářů, regionálních politiků a "bolševiků". Herecké obsazení naprosto zničující: Lemmon, Matthau, Sarandon... Čtyři jako vyšité. ()
Další skvostná komedie od Billyho Wildera. Co víc si přát? ()
Tak celkem dobré, ale kromě rakouského psychiatra jsem nezaznameal moc vtipných momentů. ()
Jedna z komediálních špiček. Ještě lepší, než naprosto perfektní "Podivný pár". Toto je úžasně napsaná, zahraná i natočená komedie, které nemohu nic vytknout a je to pro mě jedna z deseti nejlepších komedií. Musím shlédnout nějaký další film s touto dvojkou( nebo alespoň, to, co hráli samostatně), protože věřím, že mě neklamou. O genialitě Billyho Wildera se ani nemusím zmiňovat... ()
Uřvané, užvaněné a nevtipné. ()
Chuťovka ze zlatého fondu americké kinematografie. Svižná konverzační komedie o posedlosti novinářským řemeslem, prošpikovaná gagy a hláškami. Třešničkou na dortu kniha Rozkoš impotence, nabízená zásilkovou službou. ()
Bohužel, nemůžu souhlasit s většinovým názorem. Ti z vás, kteří viděli původní snímek - Jeho dívka Pátek (His Girl Friday, r. Howard Hawks, 1940), který je pro tento film předlohou, mi určitě dají zapravdu. Tam, kde Cary Grant a Rosalind Russelová (která hrála Hildy, je to tedy původně dívčí postava) nadhazují své břitké dialogy, působí Matthau s Lemmonem poněkud křečovitě. Navíc se z většiny scén vytrácí lehké napětí, které pramenilo z jiskření mezi rozdílným pohlavím hlavních hrdinů. Příběh byl ochuzen o jeden z hlavních motivů původního díla - o otázku: manželství nebo kariéra? Ani z režisérského hlediska se nejedná o nijak významný počin. Ono často zde vychvalované otevírání a zavírání dveří najdeme už u Hawkse a nutno dodat, že ještě povedeněji. Celkově shrnuto a podtrženo, pokud bych film viděl dříve než His Girl Friday, tak by se mi asi líbil, ale v přímém srovnání dopadá o dost hůře. Pak ovšem člověka napadá otázka: Proč se dívat na remake, když je originál o třídu výš? ()
Nemecky nazov: Das Extrablatt ()
Co je jisté,je fakt,že mistr Billy Wilder byl skutečně (převážně) komediální génius.S jeho úctyhodné filmografie,jsem tedy zatím viděl jen hrstku perliček,ale tyto poklady se vždy třpytily velmi poctivě,líbivě a hlavně zábavně a nebojím se říct,mnohdy i inovativně,což u mne zároveň znamená (z velké části) nejen něco nového,ale především nestárnoucího.Jack Lemmon - Walter Matthau,známá a oblíbená komediální dvojice,která si umí vždycky hodně (ne)slušně a vtipně doslova nakládat.Dost filmů s těmito mistry humoru a jejich filmové rivality mne bavili už v útlém dětství.Jistě jako většinu z nás.The Front Page v prohibičním gangsterském Chicagu není vyjímkou.Ne,že by prohibice nebo gangsteři hráli ve filmu nějakou roli,ale mám toto období ve snímcích rád a mám ho zafixované jako období špíny a nebezpečí.Novinařina ve své podstatě napáchá hnusu možná stejně!!!A o tom toto dílo také je.Naštěstí modní guru Billy Wilder,svým nadhledem a duchapřítomností,ošatil všechny modely promenádující se po molu kanceláří s grácií sobě vlastní.....S grácií,kterou nepostrádají,ani v nejmenším,ani roztomilé a roztomile vzteklé postavičky zúčastňující se této (vybranými momenty) až groteskní přehlídky!!! ()
JL+WM je absolutně nezapomenutelná dvojice, kterou rozdělila až smrt a tohle je skvělý důkaz a také to je skvělý důkaz toho, že Billy Wilder byl určitě nejlepší scénárista a jeden z nejlepších režisérů té doby. Skvělý a vtipný děj s úžasnou uzávěrkou a skvělými hereckými výkony v čele s naší oblíbenou dvojicí nás bavil absolutně celou dobu a ani jsme se (kromě toho když šel jeden z nás na záchod) nepodívali na výsledky US Openu, který milujeme a to je co říct!!! Zkrátka absolutní pecka nic míň, ale víc??? To určitě jo!!!! 100% ()
Zábavné a chytré. A oba hlavní představitelé se náramně vyřádili. Když jsme na tom byli před 40 lety v kině, spoustu věcí jsme nechápali maje zkušenosti pouze se socialistickou "žurnalistikou". I tak to dobře fungovalo. ()
Źánr tzv. konverzační komedie chce tři ingredience: dobrého režiséra, kvalitní scénář a dobré herce. A Front Page todává všechny tři v nejlepší kvalitě, takže o výsledku nemůže být pochyb. Herecké duo Lemmon- Matthau našli v Billy Wilderovi spřízněnou duši a stejný typ smyslu pro humor. ()
Jack Lemmon a Walter Matthau spolu hráli v řadě filmů a perfektně jim to pasovalo. Tato komedie odráží nejen třicátá léta, ale též dobu jako takovou, kdy co nebylo v novinách se prostě nestalo. Billy Wilder ale sám natáčel v době o níž nám zde vypráví. A tak si občas dovolí vytáhnout i scény připomínající trochu grotesky. Film je nabitý slovním humorem i situačním a zároveň si autor trochu utahuje z arogance moci a politického boje o voliče. ()
Svižná konverzační komedie, která nabídne kupu zábavy na malém prostoru. V mých očích je hodnocení sráženo sériovým dabingem našich komerčních stanic. ()
Billy Wilder proste vie točiť dobré filmy. Satira srší z každej scény, tentoraz sú na scéne novinárske etudy túžiace po každej senzácii, skresľujúce, domýšľajúce si, senzáciechtivé. Okrem toho herecký koncert dvojice Lemmon - Matthau. ()
Moc jsem se bavil! ()
Nemůžu si pomoci, ale od Billyho Wildera jsem čekal větší dávku humoru. ()
Povedená, rychlá, svižná a bláznivá komedie o jednom chicagském novináři, který chce seknout se svým řemeslem a podruhé se spokojeně oženit, o jeho šéfovi, který jej nesnáší, ale zároveň si ho chce udržet za každou cenu, a o odsouzenci na smrt, který je pro všechny chicagské novináře senzací. V novinách Chicago Examiner pracuje reportér Hildebrand „Hildy“ Johnson, kterého shání jeho rozčílený šéf Walter Burns. Hilly dorazí do jeho kanceláře a oznámí mu, že končí s novinářskou prací, že se ožení se zpěvačkou a varhanistkou Peggy Grantovou a bude pracovat u jejího strýce v reklamní agentuře. Burns jej střídavě přemlouvá, aby se vrátil a střídavě je rád, že se ho zbaví. V budově chicagského soudu, v místnosti pro tisk, sedí banda novinářů, hraje karty a kouří. Čekají totiž na popravu odsouzence Earla Williamse. Earlovi se však povede před popravou utéct, a to díky tomu, že vězeňský psychiatr po něm chce, aby na něm se zbraní ukázal, co se stalo. Za Earlem stojí jeho bývalá přítelkyně a samozvaná „děvka za 2 dolary z Division Street“, Mollie Malloy, která je znechucená z toho, jakou mají novináři radost z jeho popravy a brečí, když vidí, jak si kati nacvičují oběšení s pytlem mouky. Earl je zbídačený a zdevastovaný levičák, jehož proviněním bylo cpaní sušenek štěstí se zprávami, které požadovali propuštění stejně nespravedlivě odsouzených ke smrti Sacca a Vanzettiho. Tisk označil Earla za komunistickou hrozbu napojenou na Moskvu, takže se občané Chicaga nemohou dočkat jeho popravy. Earl při svém útěku neopustil budovu soudu, ale vstoupil do místnosti pro tisk, kde je samotný Hilly, který v Earlovi a jeho příběhu vidí neodolatelné lákadlo pro svou novinářskou kariéru. Walter Burns toho využije a chce udržet Hildyho v práci a tlačí na něj, aby napsal Earlův příběh, zatímco netrpělivá Peggy čeká v taxi na svého snoubence. Earl se schová v pracovním stole, zakrytém posuvným poklopem, když do místnosti vstoupí ostatní novináři. Hildy a Walter se je snaží odlákat pryč, ale moc se jim to nedaří a do místnosti vtrhne také šerif, který kuje pikle se starostou. Ten začne mít podezření, že Earl je schovaný ve stole, a tak Mollie skočí z okna, aby odlákala pozornost. Hildy sepisuje svůj mistrovský článek, netrpělivá snoubenka čeká a Walter si mne ruce. Nakonec však dorazí šerif, který je přesvědčen o tom, že Earl se skrývá někde poblíž, a po chvíli čmuchání a sebelítosti odhalí jeho skrýš. Earl je odveden, a za napomáhání jsou zatčeni také Walter a Hildy. V cele se potkají s právníkem, který měl u sebe milost pro Earla podepsanou guvernérem, a kterého starosta se šerifem vlákali do pasti a nechali zatknout. Walter a Hildy ukážou milost starostovi a šerifovi a starosta náhle změní názor a nechá je oba propustit, Earl je osvobozen, a ještě zařídí, aby Hildy stihl svou snoubenku, která už sedí ve vlaku. Walter jej nechá neochotně odcestovat a jako důkaz svého uznání mu daruje hodinky. Nicméně, nehodlá se jen tak smířit s tím, že by o něj měl přijít…Film o tom, jaké jsou novináři senzacechtivé bestie, které každou událost popisují velice subjektivně a zkresleně, což se ukázalo během zatýkání Earla, když každý psal do svého psacího stroje něco úplně jiného. () (méně) (více)