Žena za pultem

Něco tak odpornýho a načáchlejšího komunismem a vlezdoprdelstvím našim rudým bratrům jsem jaktěživ neviděl. Naprosto odporná doba ztvárněná naprosto odpornou tématikou, jak se krásně nakupuje v pultovém prodeji. Nic hnusnějšího jsem opravdu nikdy neviděl a ani vidět nechci. Jéžiš, zlatej Kameňák a Byl jednou jeden polda taky. Tohle není film, tohle je reklama na zkurvený komunisty a jejich propagandu. Vzkaz pro Jiřinu Švorcovou: Jsi to nejodpornější na československém filmu, co jsem kdy viděl. Jsi vrcholem trapnosti a nevkusu. Ty a Milouš Jakeš jste to nejhorší a také nejhumornější na době salámového komunismu. No, tenhle film si nezaslouží ani to nejhorší ohodnoccení, je to ODPAD!. (04.05.2008)

Životní role Jiřiny Švorcové.Jen pro ty co chtějí vidět jak veselé prodavačky stojí v 6.hodin u sámožky, je minus 2 a ony se těší na usměvavého vedoucího Vladimíra Menšíka(jediné pozitivum)jak jim otevře a jak se davy lidí hned v 8 hodin poženou nakoupit máslo,mouky,obložené chlebíčky a drahá luxusní vína z dovozu(jen z jakého?) a potom půjdou na oslavu 1.máje a celý rok spolu prožívají starosti. (02.04.2003)

V novinách jsem jednou četl článek o jakémsi malém městečku, jehož obyvatelé sepsali protestní petici, protože chtěli z náměstí odstranit jistou sochu. Stála tam už léta a nikomu nevadila, dokud nebyl její autor (Pavel Opočenský) zatčen a uvězněn a ti obyvatelé argumentovali, že nechtějí mít na náměstí sochu od pedofila. Nevzpomínám si už, které město to bylo, ale tipuju Kocourkov nebo Zvonokosy. Podobně znechucený jsem byl při nedávné mediální inkvizici Jana Kanyzy. Lidi, je třeba oddělovat dílo od umělce. Koho dnes zajímá, že např. Lewis Carroll byl pedofil nebo že Karel Höger kolaboroval s nacisty? Poškozuje to jejich morální profil, ale nic to nemění na tom, že jejich dílo je úspěšné a dobré. A stejně nesmyslné je házet bláto na "Ženu za pultem" jen proto, že ji hrála svým typickým způsobem horlivá soudružka Jiřina Švorcová. Ten seriál není o nic víc nebo míň propagandistický než "Nemocnice na kraji města". Argumentujete, že plné regály zboží a úslužnost zaměstnanců samoobsluhy neodpovídají tehdejší realitě? Samozřejmě budu zcela souhlasit, ale dodám, že jestli si někdo představuje, že úroveň československého zdravotnictví a jeho představitelů v "Nemocnici" se alespoň vzdáleně podobala tehdejšímu standardu, tak je mírně řečeno neinformovaný. Namítáte, že Jana Boušková hraje zanícenou svazačku a Vladimír Menšík bodrého plebejského soudruha, tedy typické nástroje tehdejší propagandy? Samozřejmě máte pravdu, ale dovolte, abych vám připomněl Elišku Balzerovou a Jaroslava Moučku, kteří plnili tutéž funkci v "Nemocnici". To byla prostě daň, clo, které bylo třeba komunistickému vedení zaplatit, aby ten seriál mohl být ve svých hlavních zápletkách a postavách apolitický a zaměřený čistě na vztahy a přiblížení dané profese, o což Jaroslavu Dietlovi vždycky šlo. Zajímalo by mně, zda by to ve vašich očích byl stejný odpad, i kdyby ženu za pultem hrála Jana Hlaváčová, pro kterou to Dietl psal, nebo třeba Jiřina Bohdalová. Ale aby nedošlo k omylu - bez výhrad respektuju, že se někomu zdá ten seriál prostě slabý. Ano. Ale propagandu srovnatelnou s výkvětem typu "Muž na radnici", "Okres na severu" nebo "Chlapci a chlapi" z toho neuděláte, ani kdybyste se stavěli na hlavu. 50% (08.02.2006)

Z tvůrčí spolupráce režiséra Jaroslav Dudka a erbovního scénáristy Československé televize Jaroslava Dietla vzešla nejenom soap opera z nemocnice, tedy kdysi slavná Nemocnice na kraji města, která si přece jenom udržela jakous takou kvalitu v době hluchých normalizačních let, ale vzniklo i toto skvostné veledílo, tedy Žena za pultem, jejíž hlavní protagonistce se přezdívalo velmi výstižně Anna Prodavačka. Propagandistická série o tom, že pulty obchodů v socialistickém Československu doslova přetékají různorodým zbožím a že nakupovat je socialistickému člověku vlastně to nejvlastnější. Prodejna Pramenu, kde je zaměstnána naše Žena za pultem, je skutečně modelová, jen se ve skutečnosti jmenovala Tuzex a většina obyvatel do ní neměla přístup. To ale tvůrci trochu popletli. Kdo byl ve skutečném Pramenu někdy před rokem 1989, dobře ví... Režisér kultovního, patrně jediného československého sitcomu Taková normální hrdinka, se prostě tentokráte zaprodal...ale nestalo se mu to naposled...vzpomeňme jeho pozdější dělnickou odyseu Synové a dcery Jakuba skláře... (07.12.2010)

myslím, že koncepce seriálu je zdařilá. každý měsíc příběh jednoho z "osazenstva"+ kontinuální příběh hlavní hrdinky. herecké výkony jsou vcelku dobré a příliš se nevymykají dobovému průměru seriálové tvorby. odmyslíme li si tendenční pokřivenost, která se ostatně objevuje ve velké části normalizační kinematografie..a nejedná se jen o zjevnou propagandu, ale o většinu filmů z té doby, je to docela normálních 12 příběhů o lidech zaměstnaných v potravinách. bral bych to spíš jako usměvavý polodokument o tom, co tehdejší společnost považovala za problém a co za luxus a to i v nemateriálním smyslu........mmch. ta prodejna prý stála na dnešním nám. 14 října na Smíchově a když se netočilo, tak se tam dalo i nakoupit /ono by se to stejně zkazilo/, i když podle mě si tam nakoupil tak max. štáb. (09.05.2009)