Jiří Bažant se narodil 27. září 1924 v Semilech. V roce 1943 odmaturoval na pražském reálném gymnáziu a zbytek okupace prožil v totálním nasazení. Po válce vystudoval Vysokou školu obchodní (1945 – 1948), kde získal titul Ing. Už jako student se věnoval hudbě (které se učil soukromě) jako člen amatérského orchestru Metropolitan a souborů Arnošta Kavky a Pavla Bayerleho.
Po vystudování se rozhodl věnovat hudbě trvale. V letech 1948 – 1958 hrál u několika orchestrů (například i u Ladislava Bezubky). Od roku 1957 byl s Jiřím Maláskem členem Pražského klavírního dua. Současně hrál sólově, např. v orchestru Dalibora Brázdy a Oty Čermáka, ve Filmovém symfonickém orchestru, v rozhlasovém Tanečním orchestru. Také v divadle (Národní divadlo, Realistické divadlo, Divadlo S. K. Neumanna, Semafor, Divadlo ABC a další).
Už od 50. let se věnoval komponováním písní a instrumentálních skladeb. Komponoval písňovou hudbu a taneční (př. „Panoptikum“, „Pražský kominík“, „Potají“, „Dešťové kapky“, „Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě“, „Měsíc nad řekou“, „Báječné jaro“, „Po řece chci plout“ atd.), scénickou hudbu („Strakonický dudák“, „Matka“, „Pěší ptáci“, „Hrátky s čertem“, „Tramvaj do stanice Touha“) pro různá divadla (Národní divadlo, Divadlo S. K. Neumanna, Divadlo ABC, Divadlo Na Fidlovačce, Městská divadla pražská, Státní divadelní studio, Teplice, Brno, Divadlo na Vinohradech, Realistické divadlo, Bratislava, Berlín, Pražský smyčcový orchestr), dále pro rozhlas, film (hrané, krátké, animované, dokumentární, reklamní) i televizi.
Sám, s Jiřím Maláskem a nebo s Vlastimilem Hálou skládal především filmovou hudbu. Od počátku 60. let tak komponoval hudbu pro Ladislava Rychmana (DAŇ Z POHODLÍ, STARCI NA CHMELU, ZLOČIN V DÍVČÍ ŠKOLE, DÁMA NA KOLEJÍCH, ŠEST ČERNÝCH DÍVEK ANEB PROČ ZMIZEL ZAJÍC?), Evu Sadkovou (5 MILIONŮ SVĚDKŮ), Stanislava Strnada (ZÁMEK PRO BARBORKU), Františka Filipa (HRDINA MÁ STRACH, UTRPENÍ MLADÉHO BOHÁČKA, ODVÁŽNÁ SLEČNA) a Jindřicha Poláka (PAN TAU A SAMÁ VODA, PAN TAU JDE DO ŠKOLY, PAN TAU PŘICHÁZÍ, PAN TAU A CLAUDIE, PAN TAU A NEDĚLE, PAN TAU NA HORÁCH a PAN TAU NADĚLUJE).
V 70. letech opět Bažant pokračoval se svými spolupracovníky a tvořil hudbu pro Jindřicha Poláka (PAN TAU A CESTA KOLEM SVĚTA, HLEDÁ SE PAN TAU, PAN TAU A TAXIKÁŘ, PAN TAU TO ZAŘÍDÍ, PAN TAU A TISÍC KOUZEL, PAN TAU V CIRKUSU, POPLACH V OBLACÍCH, OD ZÍTŘKA NEČARUJI a PAN TAU), též pro Stanislava Strnada (MŮJ BRÁCHA MÁ PRIMA BRÁCHU, BRÁCHA ZA VŠECHNY PENÍZE), Ladislava Rychmana (JEN HO NECHTE, AŤ SE BOJÍ, PÍSEŇ O STROMU A RŮŽI, ZLATÁ SLEPICE, LÁSKA NA DRUHÝ POHLED) a nově pro režiséra Jiřího Hanibala (VÍKEND BEZ RODIČŮ, LEVÉ KŘÍDLO a ÚTĚK S CÉZAREM).
Některá jejich písňová hudba byla využita i v jiných filmech (např. píseň „Svět je krásný“ v KALAMITĚ Věry Chytilové a „Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě“ v Hřebejkových PELÍŠKÁCH). Režisér Vladimír Čech nabídl ve svém muzikále BYLO ČTVRT A BUDE PŮL (1968) Jiřímu Bažantovi jedinou filmovou roli, pro něho však typickou, klavíristy.
Je třeba ještě uvést některé animované tituly, pro něž Jiří Bažant složil hudební doprovod, mj. BLECHA, POMOCNÍCI, UTRPENÍ PANA TENKRÁTA, KOSMODROM R. 1999, PŘÍRODOPIS V CYLINDRU, MOC OSUDU, BORŮVKA A KVÍTKO, MALÝ BLESK, O DOROTCE, PRO NEMOC ZAVŘENO, MOKRÁ POHÁDKA apod.
Jak již bylo řečeno, skládal pro televizní filmy (SMUTNÝ PŮVAB, GRAMO VON BALET, JSEM PŘECE ŠOFÉR…!, IKARŮV PÁD, NEZRALÉ MALINY), seriály (RODINA BLÁHOVA, DNES V JEDNOM DOMĚ nebo ROZPAKY KUCHAŘE SVATOPLUKA) a rozhlas („Vše pro firmu“, „Od poledníku k poledníku“ či „Dvanáct křesel“).
S Maláskem získal za STARCE NA CHMELU Zvláštní uznání (1965) na II. soutěži o hudební dílo vytvořené pro film v roce 1964, za DÁMU NA KOLEJÍCH Čestné uznání (1967) opět ve IV. soutěži o hudební dílo vytvořené pro film v roce 1966 a za PÍSEŇ O STROMU A RŮŽI Cenu za hudbu (1979) na XVII. FČSF Hradec Králové.
On sám Cenu Senior Prix (1994). Dvakrát obdržel Zlatou Děčínskou kotvu (1973 a 1975). Věnoval se taktéž pedagogické práci. Hudební skladatel a pianista Ing. Jiří Bažant zemřel 26. listopadu 2011 v Praze ve věku sedmaosmdesáti let.
Jaroslav "krib" Lopour
