Šedá zóna

Brrr...asi ten nejdepresivnější film, jaký jsem kdy viděl, nejen na téma holocaust. žádný hodný němec, žádný hrdina, který by přežil, takhle měl vypadat schindlerův seznam, možná by těch pravicových extrémistů bylo o pár míň. hlas holčičky, která popisuje, jak její tělo začíná hořet a popel se vznáší místností, asi uslyším ze spaní ještě dlouho. škoda, že tenhle film neměl žádnou reklamu a asi upadne v zapomnění. (21.09.2005)

Tenhle film není oddychovka na sobotní odpoledne, protože diváka protáhne doslova peklem. Zatímco jiné filmy o holocaustu se většinou spokojí s pohledem na kouř vycházející z komínů krematorií, tady se většina děje odehrává právě v předsíních plynových komor a nelítostném žáru spalovacích pecí. Teprve u závěrečných titulků si divák uvědomí, že hned někde na počátku příběhu vzpoury Sonderkommanda maďarských Židů, kteří chtěli zlikvidovat osvětimská krematoria, vlastně zapomněl dýchat. (07.05.2007)

Některá témata jsou natolik závažná, že by měla fungovat i při průměrném zpracování. Mít navíc k dispozici Steva Buscemiho, Harveye Keitela a řadu dalších známých a kvalitních herců a nenatočit silný biják, to už zavání velkým selháním. Přesto si nevybavím film z prostředí koncentráku, který by na mě působil tak jalově. Takový Brynych nebyl žádné režisérské eso, ale jeho Transport z ráje, ač se neopíral o silný dramatický děj a z produkčního hlediska byl skromný, dokázal působivým reportážním způsobem zachytit všední život lágru a odjezd transportu tak, že Šedou zónu zřetelně překonává. V Nelsonově snímku mám dojem nepochopení pravidel fungování světa za ostnatým drátem. Dialog velitele lágru s vězněm, který mu oponuje, je jak z jiné planety. Srovnávání motivu přežití plynové komory z mrazivě působivého Saulova syna s podobnou scénou v Šedé zóně mi vyznívá až rouhačsky. Šedá zóna neumí prodat filmové charaktery, vypravěčsky je toporná a rychle zapomenutelná. Celkový dojem: 45 %. (21.10.2018)

V některých komentářích je zmíněno údajné neumětelství tvůrců, nebo - prý - směšnost některých scén. Já se při sledování tohoto snímku věru nesmál. Přečetl jsem řadu memoárů lidí přeživších Osvětim, Treblinku nebo Dachau a o infernu jímž prošli se nikomu ani nezdá. Všichni se schodují, že nejhorší místo na které se mohl člověk ve vyhlazovacím táboře dostat byla práce v sonderkomandu, kdy byli vězni nuceni přímo se podílet na likvidaci svých blízkých.Zachovat si lidství za takových podmínek bylo jistě nad síly mnohých. Přímá svědectví se počítají na jedince, z lidí v těchto komandech nepřežil téměř nikdo. Jestliže se jim autoři filmu Šedá zóna poctivě snaží vzdát hold, vidím to jako počin hodný ocenění. (14.07.2007)

Čisto čo do exploitácie, je to asi na rovnakej úrovni ako Saulov syn. Jeden z tých fakt depresívnych, s vysokým počtom mŕtvych. Charaktery sú bohužial značne v pozadí a hlavne príbeh je, na tak originálny námet, skoro až tuctový. Toho všetkého vraždenia, holých mrtvol, trhania nechtov a tak, toho je tu ale vážne hodne, tak sa to celkom kompenzuje. Za tri a pol (16.06.2016)