Rozpaky kuchaře Svatopluka

Někdy v roce 1998, když jsem byl ještě v dětském věku, tak ČT vysílala "Rozpaky kuchaře Svatopluka po 14 letech", kde mohli diváci znovu živě hlasovat o tom, co se má stát, tentokrát už normálně pomocí telefonů. Ten seriál jsem miloval (v hlavě mi nejvíc utkvěla epizoda s vysokozdvižným vozíkem, se kterým pokaždé někdo nevybral zatáčku a rozbil naložené talíře) a Sváťa Kuřátko byl opravdový sympaťák. Vždycky jsem při sledování dostal hlad a uvažoval jsem, že až vyrostu, stanu se kuchařem. Dnes už takové myšlenky sice nemám, ale stále se na ten seriál rád podívám. Po deseti letech ČT nasadila reprízu původního "záznamu" z roku 1984, takže už sice nemůžeme o vývoji děje hlasovat, ale můžeme aspoň i my mladší vidět, jak to tehdy probíhalo. Stále je to pro mě povedený seriál. Epizody jsou většinou odlehčené a humorné a vystřídalo se zde mnoho kvalitních herců. Dějové zápletky jsou zajímavé a líbilo se mi, že sledujeme "kariérní postup" hlavního hrdiny - z malého penzionu až do Interhotelu Vltava (jmenoval se tak, že ano? :) ). (21.07.2008)

Ten pořad je špatný stejně jako žrádlo za socíku. O co jde? V hledišti sedí zasloužilí hrdinové práce, soudruzi a soudružky, tlustí i vychrtlí, nacpaní v oblecích, aby jim zase tolik ta sláma z kapes nečouhala, všichni se zkaženým chrupem, a každý si drží kartičku, aby národ viděl, z jakého chlívku je vyhrabali. Sešli se tak soudruzi Josef Klátil - jezdí s Bobrem, Marie Hulínová - pěstební dělnice, Jan Zasunul - pokrývač dělnic z STS Chvojkovice/Brod (zřejmě slušnej oddíl), Blanka Panenská - průzkum trhu, Milan Podržel - ošetřovatel dobytka, Ota Mléčný - ostřikovač, Josef Chytil - důstojník PS, Jiřina Dudáková - dojička, a další a další jelimáni národa, páteř československého pěstebnictví, onen pracující lid, nositelé řádů, aby s připitomělými úsměvy, neskrývající radost, že jsou v televizi a že vidí naživo šaškujícího Pepu Dvořáka, losovali, kudy se bude vyvíjet příběh kuchaře Sváti Kuřátka. Ani jeden z těch moulů ovšem netuší, že to je stejně už dopředu předtočené, takže jejich volba je jen další habaďůrou na naivního prosťáčka u televizního přijímače. Jako všechno za socíku. Jistě, že to svého času vyvolalo rozruch a mezi diváky a televizí, nástrojem moci, vzniklo velké pouto, které mělo vydržet na věky, napříč všemi režimy. A co příběh? Sám o sobě taky stojí za vyližpepudvořáka. Sledujeme jen uměle dramatizované události tehdejšího velenudného života angažovaných kuchařů a vůbec života v hotelech různých kategorií. Vlastně je cílem ukázat, že i blbej kuchař je přeci jen taky člověk. Prostě se pořad veze v trendu, kdy si komunisté vzali za cíl, že každý seriál bude o nějakém povolání. Jednou to jsou celníci, jednou železničáři, jednou ouřadové ze severu, jednou kavaléristi z JZD, jednou nějací jiní pičoidi, tak letos to budou kuchaři. Tak, a měli jsme to - legendární seriál o Sváťovi. Dnes se jeví jako cudný homouš a agilní debil, kterého by v práci každý nesnášel. Na druhou stranu, jednou v budoucnosti se ještě na to nostalgicky znovu podívám a řeknu si: "jo, jo, gastrofekál za socíku, to byla ještě bžunda" a půjdu na kolonoskopii. (25.03.2014)

Samozřejmě, že jsem si seriál nenechal ujít! V poslední době zjišťuji, že nejlepší program je dopoledne na ČT1 a to archívy, kdy jsou vysílány různé inscenace, seriály a televizní hry z 80-tých let! Jinak celý den hraje hov..! A to mám 140 programů! V seriálu hrají skvělí herci, Veškrnovou jsem měl vždycky rád, než se stala Havlovou!!! A nejvíc se bavím pohledem na soudružky, držící krabice s prodlužovačkou! A co říkáte na tu "plazmovku" ve studiu? Ta je excelentní :-) (18.07.2008)

Čert vem politický podtext. Ve své době ojedinělý projekt, navíc skvělé herecké výkony, humor a navíc pohled do zákulisí profesionální kuchyně, co víc si přát. Za mne nejlepší díly byly ty poslední, nejen k vůli ukázce toho, jaké to je vařit v tak velké kuchyni, ale díky nesmrtelnému výkonu vynikajícího herce pana Haničince. (29.10.2022)

Má si Sváta Kuřátko odskočit na malou nebo na velkou? Hrdina se podíval svýma psíma očima do kamery, republika se vrhla k vypínačům a Sváťa měl ve věci jasno. Také mne to chvíli bavilo, ale jen do chvíle, kdy tvůrci dokázali národu, že mají natočenou i druhou možnou verzi. Najednou se ukázalo, že Sváťa řeší pouze hovadiny, které spláchne pár sekundová scéna a pak už se pokračuje předem stanoveným směrem. Ono to zkrátka ani jinak nešlo, ale mne hrozně zklamalo zjištění, že svou stowattovkou nemám sílu nic ovlivnit, ačkoli jsem byl z obrazovky přesvědčován o opaku. (15.04.2014)