Reklama

Reklama

Inženýrská odysea

(seriál)
Československo, 1979, 11 h 42 min (Minutáž: 45–65 min)

Scénář:

Jaroslav Dietl

Kamera:

Eduard Landisch

Hudba:

Otmar Mácha

Hrají:

Jaroslav Satoranský, Petr Kostka, Michal Dočolomanský, Eva Jakoubková, Eliška Balzerová, Ilja Prachař, Jiří Císler, Alois Švehlík, Petr Haničinec, Ota Sklenčka, Jarmila Krulišová, Jiří Holý (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

Třináctidílný televizní seriál zobrazuje osudy tří mladých inženýrů, kteří hledají své uplatnění v různých odvětvích strojírenského průmyslu. Příběh se odehrává v prostředí tkalcovských stavů, ve sférách vyspělé moderní techniky i v zákulisí zahraničního obchodu a ukazuje i palčivé problémy naší ekonomiky v tehdejších dobách. (woody)

(více)

Recenze (158)

farmnf 

všechny recenze uživatele

Proč bych měl dávat odpad! když si to nemyslím. Tu dobu jsem zažil a můj stroj byl tenkrát také Perpetiz ale na dřevitou vlnu. Také bylo těžké cokoliv prosadit. Také byl veletrh v Brně debakl. Také se s každým hovnem jezdilo do Prahy ke generálovi a dnes se jezdí stejně..."Máš-li za sebou stranu, máš vše". " Pomož si a bůh ti-v tomto případě strana-pomůže". "Kdo by věřil, že člověk má duši, to zní z úst předsedy stranické organizace divně", " A přesto já v to věřím", říká ten komouš na obědě. Tomu seriálu bych vytkl pouze toto: Milenci se už už chystají si zašukat a stále se zdraví Dobrý den a Nashledanou-ten Sokolovský musel být blbec. Projektant Zbyněk si s Ivanou je schopen Vykat 200 let i když spolu dělají noční. Kokot Laufer hraje mafiána v oblasti obchodu tak blbě, že by se mu vysmáli i prvňáci z blbšuli. Adamíra, náš největší novodobý herec se tu bije za socialismus a to i v Americe-Karafiát byl ve svých Broučcích méně pohádkový. Odchovanci děcáku jsou zpravidla géniové a působí ve výzkumných ústavech a další a další úlety, nevěřím, že je tam nacpal Dietl, tak hloupý nebyl. ()

arcticsky 

všechny recenze uživatele

Jo...starosti trhlých normalizátorů a jejich šlendriánu při prosazování novinek na moji hlavu. Nechtěně směšný seriál, ale aspoň že tak. Není to zase taková zákeřná propaganda jako jiné jeblé pokusy z té doby. Jinak sympatický herec Satorda je zde nucen hrát a odříkávat skoro stejně špatně jako v Nejmladším z rodu Hamrů... ()

Reklama

Ony 

všechny recenze uživatele

Když teď intenzivněji sleduji naše seriály 70. a 80. let, uvědomuji si, že nejsou zdaleka tak sterilní, jak jsem si vždycky představovala. Třeba právě Inženýrská odysea je text plný pnutí, nerovností a trhlin, nad kterými mě baví dumat, nebo se alespoň pozastavovat. Třeba jen pozorovat, jaké se tam nosí brýle nebo jak se oblékají jednotlivé sekretářky, je velice výživné. Když už jsem si říkala, že vrcholem celého seriálu je nepochybně Zbyňkův vztah s Veronikou a takřka horrorové scény v přeplácané vilce jejího tatíčka a mamičky, přišlo velké japonské finále, a to mě dorazilo úplně. V něčem je to opravdu dobré (Císler!), v něčem zábavné a v mnoha ohledech samozřejmě dementní. ()

nash. 

všechny recenze uživatele

Socialistická pohádka, ve které tři bratry nahradí tři inženýři, a místo boje s drakem je tu boj s váznoucím průmyslem, ve kterém hrdinům pomáhají různé pohádkové bytosti. Jako třeba moudří straničtí funkcionáři. Celé se to sice odehrává v alternativní socialistické realitě, tu však naštěstí není po čtyřiceti letech od natočení těžké nastavit do správné perspektivy. Se správnými filtry pak výsledek není zase až tak špatný, jak jsem podle zdejšího hodnocení čekal. Jistě, Sokolovský není žádný génius, řada herců jede na autopilota a často je to nechtěně zábavné (to nemluvím jen o brýlích Petra Kostky), přesto je to svým způsobem zajímavé. Je to krátké (13 dílů pokrývajících cca 10 let) a díky tomu svižné, plné zvratů, a to v rovině „budovatelské“ i té osobní a vztahové, která je tu mnohem reálnější a zajímavější než to, co předvádí současné české seriály. Charaktery jsou sice načrtnuté zkratkovitě, přesto osobité a je zajímavé sledovat jejich vzájemné interakce, zejména v dobovém kontextu. Bylo zábavné sledovat, jak tu každá postava má svůj dokonalý protiklad, byl tu výborný Císler, a bylo to o něčem, na rozdíl od současných seriálů. ()

Haniczka 

všechny recenze uživatele

Zase tak strašné to není a přeci jen se tam občas něco děje. Vzít to pěkně po soudružsku, přátelé a přimhouřit oko nad chybami, to je myslím lidské a takové obtížné téma jako je strojírenský průmysl si to plným právem zaslouží. Není to muž na radnici, není to žena pod pultem tedy za pultem, a Petr Kostka to vzal za ten nejsprávnější konec, za který to mohl vzít. Čest jeho zde památce! ()

Galerie (19)

Zajímavosti (34)

  • Na konci epizody Loupež (1979), v Miláně, na poradě u generálního ředitele atd. je Zbyněk (Jaroslav Satoranský) silně prošedivělý. Po návratu z Prahy na ubytovnu u Ivanky v pokoji není po šedinách ani památky. Totéž u Vaška v kanceláři, kde přijímá práci koncernového projektanta. Když pak přichází večer k Peškům domů a čeká u branky, je kolem uší najednou prošedivělý. Při přivítání paní Peškovou a u večeře pak opět není po šedinách ani památky. Když pak Zbyněk stojí znovu před domem, je nad uchem opět prošedivělý (když leze přes plot, je to dobře vidět). Na rautu s generálním ředitelem a náměstkem PZO je Zbyněk šedivý, v následující scéně, kde tři bývalí spolužáci konzumují rum, je opět zcela bez šedin. (pjotri)
  • Jano (Michal Dočolomanský) říká Vaškovi (Petr Kostka), že na to, aby dostal Zbyňka (Jaroslav Satoranský) do Milána je „teď malý pán“, a že ho Vašek musí podpořit, což hned v následující scéně popírá tím, že začne jeho příjezd organizovat: „Já zavolám podnik.“ Vaškovu podporu najednou nepotřebuje. Jedná se o logickou chybu. (pjotri)
  • Dej seriálu sa odohráva na rozmedzí viac ako pätnástich rokov. Starnutie hrdinov vyriešili tvorcovia naozaj originálne. Postupom času začínajú všetci nosiť silné dioptrické okuliare. Teda s výnimkou Zbyňka (Jaroslav Satoranský), ktorý nosil silné dioptrické okuliare hneď od začiatku a s postupom času naopak prešiel na slušivé okuliare s tenkými kovovými obrúčkami. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama