Nepřítel před branami

Nepřítel před branami je typickým příkladem filmu, který má explozivní začátek, průměrný střed a výborný konec. Kdyby se rejža a asi i režisér snažili o malinko více (hercům podle mně není nic moc co vytknout), mohl z toho být takový jarní blockbuster. Jinak za začáteční scénu samotnou zvedám určitě oba place hodně nahoru. (10.03.2009)

Pred chvíľkou som to dopozeral a nevychádzam z úžasu. Je pravdou, že filmy z prostredia druhej sv. vojny mám veľmi rád, ale tento sa obzvláśť vydaril, dokonca by som povedal, že je hnaď za Ryanom môj druhý najobľúbenejší. Film ktorý je nakrútený podľa skutočných udalostí rozpráva príbeh o dvoch odstreľovačoch počas útoku nemeckej armády na Stalingrad. Jude Law v úlohe ruského odstreľovača Vasilija Zajceva, Rachel Weitz v úlohe krásnej Tanii a Ed Harris ako chladnokrvný nemecký Major Konig sú výborná voľba. Film sa ani tak nesústreďuje na ohromujúce bitvy hoci tam sú ale ani to nepotrebuje, ale na boj jeden na jedného a čo je skvelé, napätie vám nedá vydýchnuť až do záverečnej head shot scény ktorú som si nadmieru vychutnal. Takisto vizuálne efekty, emócie a hudba od Jamesa Hornera, to sú aspekty, ktoré robia film nevídaným a zaujímavým. (07.02.2011)

Nejdražší evropský film. Film bez projevů vlastenectví poráží Hollywoodské válečné spektákly, Nepřítel Před Branami Vám ukáže vzácný pohled na druhou světovou válku, která zaplavila svět. Snímek je mrazivý, zablácený a nutící k okusování nehtů až do poslední scény a zasloží si místo jako jeden z nejvíce vizuálně majestátních válečných příběhů. Chudý farmářský chlapec z ruských hor, Vassili Zaitsev (Jude Law) byl vyslán ke Stalingradu bojovat proti nacistickým sviním, kteří se snaží převzít nadvládu nad městem. V ruinách města se setkává s důstojníkem Danilovem (Joseph Fiennes), který objevuje odstřelovačské schopnosti Vassilie, čímž nachází hrdinu, kterého jeho země dlouho hledala. Danilov Vasilie dostane mezi "superstar" ruské armády a pod palcem Khruscheva (vynikající Hoskins) se dozví, že jeho osud je přímo svázán s Vasiliem. Oba se zamilují do Tanii (Rachel Weisz), která bojuje po boku Vassilie. Brzy nacisté poílají jejich nejlepšího odstřelovače Majora Koeniga (Ed Harris), který má Vassilie zlikvidovat ve jménu cti.Co Koenig nečeká je stejně nadaný odstřelovač, který není vůbec snadná kořist. Vizuální režisér nejvyššího kalibru Jean-Jacques Annaud (Sedm Let v Tibetu) odkládá svou obvyklou barevnou paletu a u Nepřítele Před Branami si vystačil pouze s šedým a černým odstínem. Tým s Wolfem Kroegerem a kameramanem Robertem Fraissem vzal Annaud 90 miliónů dolarů a všechno beze zbytku do filmu vložil. Detaily ve filmu jsou úžasné. V čem jsem se ale s režisérem neshodl je fakt, že Annaud učinil rozhodnutí, aby všichni mluvili ve svých rodných přízvucích. Při představě mixu amerických a britských herců hrajících Rusy a Němce s anglickým přízvukem je pro každého odzbrojující. Příběh není jen o bojování a smrti, ale i o cti a manipulaci. Filmový divák je zvyklý na bitevní scény. Zachraňte Vojína Ryana nás ohromil také. Nepřítel Před Branami je hezká směs rozsáhlých válečných scén, osobní porážky, neopětotované lásky a cti. (17.09.2005)

Velkolepost některých scén je až zarážející, přece jen hořící trosky Stalingradu se ve válečných filmech nevidí každý den, a pokud mě paměť neklame, Horner k tomu nehrál nikdy (ačkoliv budete asi sem tam mít velmi nedobytný pocit, že už jste to někde slyšeli:P ). A souboj elitních sniperů je lákavé téma, není liž pravda? A Ed Harris jako major König je nezapomenutelný. Je to film, který stojí za to vidět i kvůli Bobu Hoskinsovi v roli Nikity Chruščova a nejen za jeho výstup dávám 80%. I když za tu Rachel Weisz, která je ve filmu tak nějak navíc, jsem váhal, jestli to není až příliš... (28.01.2003)

Souboj dvou elitních sniperů v ruinách rozbombardovaného Stalingradu s dokonalou, takřka až hrůzostaršnou, výpravou a skvělými herci. Jude Law i Rachel Weisz byli příjemně civilní, avšak veškerou pozornost si získává Ed Harris, který tím nacistickým ostřelovačem prostě je. Nebýt poslední uloudané půlhodiny a závěrečného přílišného hraní na city, byl bych maximálně spokojen. Jean-Jacques Annaud ukázal, že ani válečné drama mu není cizí. 75%. (30.05.2005)