Nepřítel před branami

Úvodní bojová pasáž je naprosto fantastická a svou vizuální špinavostí a šokujícím naturalistickým charakterem se emocionálně takřka vyrovná úvodní půlhodince v Ryanovi. Annaud vůbec znovu potvrzuje, jak objemnou obrazovou imaginací a působivým vypravěčským talentem byl obdařen, vrcholné scény ve spíše psychologicky orientovaném zbytku filmu patří pořád k tomu nejlepšímu ve svém žánru (hlavně nervy drásající a umně protahovaná scéna se "zpětným zrcátkem" je dech beroucí) a atmosféra stalingradského pekla se zadře hluboko pod kůži, byť v prvních minutách nastavila sama sobě nezdolatelnou laťku. Všechny zmíněné highlighty včetně unikátního souboje dvou megacharismatických sniperů (díky démonickému rozměru Eda Harrise ani nevíme, komu vlastně fandit) jsou ale soustavně narušovány nefungujícími vedlejšími motivy ohledně trochu sentimentálně zdůrazňované romance či pro vývoj děje nepotřebné politiky, které natahují stopáž neúměrně ke klíčovému atraktivnímu dění. Annaud si to měl pohlídat a nesklouzávat k laciným hollywoodským zvratům, a bylo by to jasně za 5*... (15.10.2011)

Nepřítel před branami je typickým příkladem filmu, který má explozivní začátek, průměrný střed a výborný konec. Kdyby se rejža a asi i režisér snažili o malinko více (hercům podle mně není nic moc co vytknout), mohl z toho být takový jarní blockbuster. Jinak za začáteční scénu samotnou zvedám určitě oba place hodně nahoru. (10.03.2009)

Pokud západní tvůrci točí o hrdinném lidu Sovětského svazu, vždycky to dopadne krkolomně a Annaud není výjimkou. Více než slibný námět pohřbil nejen pod troskami továrny na traktory, ale i pod děravým scénářem, kopou do očí bijících technických nesmyslů (např. nízký nálet bombardérů), logických chyb (za všechny blyštivá cinkrlátka na uniformě a čepici majora Königa, zřejmě opatřená nápisy "Střílej!" v azbuce) a hlavně sešněrovanou romantickou linií, okořeněnou pravým válečným "silent sexem", při kterém se R.Weisz tváří, jako by ji Vasja Law píchal pod žebra kuchyňským nožem.. Nepřítel před branami tak zanechal pachuť nedotažené šance a s ohledem na svou nevyrovnanost, si zajímavost ponechal prakticky jen ve dvou polohách. V obstojně zvládnuté válečné vřavě (úvodní plavba po Volze pod dohledem Stuk, Zajcevova první akce z fontány) a jakoukoliv přítomností Eda Harrise na plátně, jehož precizně chladnému (holt Němec) majorovi mělo náležet mnohem více prostoru. To J.Fiennes, jakožto politický pisálek a PR manager Zajceva v jednom, který si ve finále uvědomí nesrovnalosti v komunistické doktríně a učiní svou hlavu alespoň něčím užitečnou - ten předvedl jeden z nejžalostnějších hereckých výkonů uplynulé dekády.. (08.12.2010)

Neviem, čím bol tento film tak výnimočný. Klasický scenár, obyčajný príbeh, nejaké dejové scény síce inovátorské, ale inak nič moc. Veľa vychytávok, napríklad by ma zaujímalo ako sa mohol nemecký major rozprávať s ruským dieťaťom. V niektorých osobách ani náznak ruského, či nemeckého prízvuku. Určite by to nabralo na originalite. Annaudovi sa predsa len viac hodí umeleckejšie poňatie filmu. Ale musím celkom pochváliť niektoré zábery kamery a záver. 60%. (21.04.2006)

Pre mňa najlepší novodobý vojnový film po Ryanovi. Zážitok samozrejme kazí tá angličtina, ale tak či onak sa Law, Fiennes, Weiszová i Hoskins vizážou výborne hodia do úloh Rusov. Najlepší Annaudov film z tvorby "po zlatom období" (Medveď, Boj o oheň, Meno ruže). A podobne ako v Mene ruže, aj tu Annaud najviac vyráža dych veľmi realistickou erotickou scénou. To funenie v bunkri medzi chrápucimi vojakmi je proste úžasné. (03.04.2007)