Nepřítel před branami

Hra na schovávanou kočky s myší. Ruský mladík z Uralu jako hrdina ruské Rudé armády proti německému válečnému hrdinovi ostříleného mnoha boji. Skvělá režie s úžasnou výpravou, která ve správných okamžicích umí přitlačit na pilu a předvést velké věci.Co se týče věrohodnosti, o něčem by se dalo zapochybovat, ale jako celek a hlavně v jednání lidí pod tlakem jde o věrohodný film. Některé scény se rozhodně musí stát pro každého diváka nezapomenutelnými jako např. příchod budoucího hrdiny Rudé armády do válkou postiženého Stalingradu a přímo do první linie, kde jeden dostane zbraň a druhý náboje.. Ruská povaha se vším všudy a když se někdo zkusí vrátit? Do kulometu se náboje vždycky najdou... Dobrou zábavu. (11.07.2004)

Kéž by tenkrát před branami našeho pětihvězdičkového vězení byl nějaký takový sniper skrytý v korunách palem. Ukázal bych mu prstem nepřátele, on by je lehce přičísnul ostrou nábojnicí a hned by bylo na světě veseleji. Nevím, jestli je správné, když člověka baví film z válečného prostředí, protože tehdá se asi bavil jen málokdo, ale za to vím zcela jistě, že film u mě může uspět jen a pouze v případě, když se u něj bavím. Vasilij si může udělat poslední čárku, zasáhl mě přímo do srdce. (Filmfest Hurghada 2012, 47/67) (29.12.2012)

Hlavně za ten úvod.. Až hrozivě nejednoznačné charisma a sakra velký ranec charismatu Juda Lawa dělá z každého kousku, ve kterém se v první dekádě nového tisíciletí objevil, velký zážitek. Škoda, že v posledních letech nedostal nabídku, která by byla nějak zvlášť zajímavá. Ač některým v roli oslavovaného ruského ostřelovače tenhle Angličan úplně typově neseděl, mně jo, stejně jako typicky úsporný Ed Harris se svým podmanivým charismatem, ač kope za ty zlé. A rovněž Rachel Weisz, ač v téhle chladné stalingradské bitvě není nabízený milostný trojúhelník nějak zajímavě dotažený. Tyhle tiché zabijáky čeká vítězství nebo rychlá smrt. Když jde o popravu vysokých důstojníků, o to lépe. Náš hrdina se v téhle špinavé válce ocitl mezi hromadou mrtvol. On a politický komisař s tváří Josepha Fiennese. Oběma vystřílel cestu k dalším dnům, vzápětí se tak z něho stal ideální hrdina válečné propagandy. Dokud na scénu nenastoupí jiný lovec. Nepřítel před branami je hlavně komorní válečný kus, ač startuje velkoryse pojatou úvodní sekvencí. Krvavý přechod ruských sil se musí líbit, ač není tak dokumentárně autentický nebo drasticky lstivý jako Spielbergův start Ryana. Druhá polovina je věnovaná plížení polorozbořenými továrnami, kde někde číhá nebezpečný cíl. I tahle soukromá válka má něco do sebe. I když je místy sterilní a místy zdlouhavá. Rušivá je dle mého i zvolená angličtina. Celkově je to ovšem slušně odmakané na všech frontách, do průměru bych proto tenhle kus rozhodně neposílal. (01.04.2016)

Nepřítel před branami je typickým příkladem filmu, který má explozivní začátek, průměrný střed a výborný konec. Kdyby se rejža a asi i režisér snažili o malinko více (hercům podle mně není nic moc co vytknout), mohl z toho být takový jarní blockbuster. Jinak za začáteční scénu samotnou zvedám určitě oba place hodně nahoru. (10.03.2009)

Tak tohle byl celkem jednoznačně nejlepší snímek z bojiště 2. světové války, co jsem měl možnost spatřit zvysoka překonávající Spielberga s Hanksem. Jean-Jacques Annaud se mi líbí čím dál tím více a má u mě velkou šanci dostat se na mou režisérskou topku. Skvělé zpracování se vším všudy, které mě do zápletky skutečně zakouslo. Temná atmosféra války dokonale vykreslená nekonečným čekáním z pohledu snipera. Scény s neandrtálcem Perlmanem byly také lahůdkové. Po jeho odchodu, však pravda, jakoby film trochu ztratil a začíná být mírně zdlouhavý. Nepřítele před branami si patrně člověk více vychutná s dabingem ( z důvodu anglicky mluvících "Rusů"), škoda, že ten bohužel nepřehluší příšernou hudbu Hornera, která zase není až tak hrozná, aby zastínila zbytečný závěr, i když to teda bylo jako podle skutečné události... (24.05.2006)