Noc patří nám

Když jsem se podíval na obal říkal sem si co že to bude za drsňárnu. Joaquin Phoenix sliboval mnohé již svými předchozími rolemi, prakticky herec co v žádné roli nezklamal. Dále vidím na obalu Mark Wahlberg. No to tedy vypadá slibně. Eva Mendes platí za jednu z nejhezčích holek Hollywoodu (holek, protože herečka to opravdu není). Robert Duvall taková ta klasika drsných mužů ze staré školy, co se s ničím nepářou. Film začíná a není to špatné. Role se zdají být rozděleny. Pak ovšem postupem času, když začne váznout akce a prakticky se zde žádné drsňárny nedějí začíná se dostavovat menší zklamání. Největší zklamání nastane v závěru, kde se z oblíbeného tvrďáka Wahlberga vyklube posera. No to už je na mě trošku moc. Názor, že jediná postava je zde Joaquin, je naprosto správná. To co do úst vkládájí scénáristé ostatním herců je prostě prázdnota. Tak film nakonec zdárně doklopýtal do konce. (04.08.2008)

Soundtrack Wojciech Kilar: 1. Heart of Glass ,2. Let's Dance ,3. Rapture ,4. Message to You Rudy ,5. A Little Bit of Soap ,6. Que Pasa/Me No Pop ,7. Should I ,8. Maraca ,9. I Ain't Got Nobody ,10. Mambo Diablo ,11. I'll Be Seeing You ,12. Club Raid ,13. Dad Visits Bobby ,14. Bobby Gets News ,15. Bobby Sees Joe ,16. Bobby Kiss Amada ,17. Bobby Breaks Leg ,18. Vadim Escapes ,19. Burt Dies ,20. Funeral ,21. Bobby and Joe Talk ,22. Planning the Bust ,23. Vadim Dies ,24. End Credits , (16.05.2011)

Čtyři hvězdičky za čtyři naprosto fascinující scény. Vezmu to pěkně popořadě. (1) Masturbující a kozenky vystavující Eva Mendes, svíjející se na gauči za zvuků Blondie, pořádně nažhavila na nadcházející old school policejní drama s vydatnou porcí atmosféry, která vrcholí (2) někde uprostřed filmu během naprosto realistické a na zádech husí kůži tvořící automobilové honičky za vydatného deště, zvukově zvýrazněných pohybů stěračů a téměř ikonického záběru zevnitř auta střílejícího Roberta Duvalla. (3) Absolutním dusnem pak zavání scéna příjezdu Joaquina Phoenixe na místo, kde se všechno to ruské svinstvo vaří. Krve by se ve mě během sledování nedořezal a pomalu i já, nejen Phoenix, potřeboval alespoň roušku, nebo rovnou respirátor. (4) Nesmím samozřejmě zapomenout na závěrečnou přestřelku a následnou katarzi při Phoenixově postavě nořící se z kouřem zahalené obrazovky. Všechny tyto scény jsou propojeny dějem, který postrádá nějaká větší překvapení a směle kráčí v již dávno vytyčených kolejích, tento jednoduchý příběh ale vyprávějí bezchybné herecké výkony (škoda končícího Phoenixe) a atmosférická hudba. Velké překvapení a málem maximální hodnocení, jen tak dále Jamesi. (11.03.2009)

Od první scény je zřejmé, že Bobby má (rád) věci ve svých rukou. Tahle jistota, kterou od prvního dějového zvratu prudce ztrácí (až k notně nejistému bloudění dýmem) odráží pochyby Spojených států koncem 80. let. Padouchy jsou sice v duchu studené války Rusové (Sověti), ale pro vznikající multikulturní kotel přestává být národnost směrodatným rozlišovacím prvkem. Důležité jsou postoje, politika a zejména vztahy. Vztahy v rámci rodin i „rodin“. Zákon je překážkou. Jenom dvě věci spojují Bobbyho s mnohem zásadovějším Joem: autoritativní postava otce a náboženství. Aby našel k bratrovi cestu, musí přehodnotit svůj postoj k obojímu. Primárním tahákem We Own the Night není jedna a půl akční scény, jsou jím myšlenkové pochody dobře prokreslených hrdinů. Sledovat proměnu jejich chování je vtahující zásluhou herců i stísňující atmosféry, jež je obklopuje. Zločin číhá všude kolem, v bezpečí jsou jenom rodiny semknuté. Z dlouhých sekvencí tušíte něco zlého a víte, že co se má stát, stane se. Tato fatalistická „danost“ veškerého dění filmu dodává rysy antické tragédie, do které zapadá i zpomaleně snímané utrpení. Na americké mainstreamové poměry pozoruhodně pomalému, smutnému a pronikavému krimi škodí jenom pár hloupých momentů (před chvíli jsi byl skoro drogovým dealerem, ale teď ti dovolíme být poldou, protože musíš splatit svůj dluh). Jinak se doporučuji podívat také na předchozí Grayův film The Yards, který rozvíjí podobné téma a svým obsazením (Walhberg, Phoenix) k němu má také hodně blízko. 75% Zajímavé komentáře: betelgeuse, Radko (26.03.2018)

První scéna s neskutečně sexy Evou Mendes docela pěkně naladí, ale pak už se jedná o dost klišojidní záležitost, která ale vůbec nedokáže strhnou , i když by na to rozhodně měla, protože jak herecký zastoupení v čele s Joaquinem Phoenixem, tak některý scény k tomu úplně vybízej, nicméně nějak se nedaří a s blížícím se koncem se příběh docela solidně hroutí, ale naštěstí se to ještě podařilo nějak ukočírovat, ale potenciál to mělo rozhodně větší (08.02.2008)