Předčítač

Velice kvalitní a hlavně originální drama, které poskytuje úplně jiný pohled na hrůzy 2.světové války. Stephen Daldry je zručný režisér, který svůj talent potvrdil už svého předchozího filmu Hodiny. Před kým smekám a kdo si zaslouží maximální uznání je Kate Winslet, která dokázala, že patří mezi absolutní hereckou špičku současnosti. Vůbec bych se nedivil, kdyby v jejím případě nezůstalo jen u nominace na Oscara a celkem bych jí "plešouna" i přál! Co se týče Davida Krosse, který se zhostil role Michaele Berga (skvělý Ralph Fiennes) za mlada, myslím, že o něm v budoucnosti zcela jistě uslyšíme. Co mi brání dát plný počet je první polovina filmu, kde sice všichni odvedli perfektní profesionální práci, ale jinak mě ničím více neoslovila. Za to druhá půlka filmu mě totálně emocionálně rozložila a dokonce došlo i na nějakou slzičku. Bezesporu výborný film, který mi nezbývá než vřele doporučit....... (26.01.2009)

Dobré. Veľmi dobré. Vlastne výborné. U mňa zatiaľ asi najlepšia z tohtoročných oscaroviek (ešte ma čakajú Milk, Doubt a Frost/Nixon). Ja som to vnímal predovšetkým ako veľmi zvláštnu romancu a až v druhom pláne ako nezvyčajný, akéhokoľvek moralizovania a jednostrannosti zbavený pohľad na holocaust a jeho vinníkov. To, ako funkčne sa tieto dve roviny navzájom dopĺňajú, je jednoducho fascinujúce. The Reader je však hlavne film, ktorý je silnejší a silnejší s každou ďalšou minútou. Čakal som, že po procese a vynesení rozsudku už to pôjde dole, ale až potom prišla skutočná emocionálna nakladačka. Jedna scéna (Ralph v cele) hraničila s prvoplánovým žmýkaním sĺz, ale následná návšteva jednej z obetí to napravila. Vrstevnaté, premyslené a Daldry presne vie, čo chce každou scénou povedať. O hercoch ani nemá cenu hovoriť. Kate je úchvatná, ale toho Oscara prevzala aj za Ralpha, Bruna Ganza či vynikajúceho Davida Krossa. (21.03.2009)

Výtečné a bolestivé drama o vině a odpovědnosti klade velmi nepříjemné otázky a zdráhá se moralizovat. Famózní Winslet stejně jako Daldry, který opět dokazuje, že není potřeba zachovávat jednotu místa, času a děje, aby vznikl silný a soudržný film. Kéž by natočil tu slibovanou adaptaci Úžasných dobrodružství Kavaliera a Claye. (24.01.2009)

Začalo to jakoby nevinně, nevědomky, ale přerostlo to ve vášnivě-literární vztah. Jedno poděkování se zvrhne v intenzivní pouto, které se však jednoho dne záhadně zpřetrhá, aby se po letech mohlo opět náhodně setkat - jenže v soudní síni na lavici obžalovaných. Komorní drama o bolesti z provinění a soucitu aneb poválečné Německo z trochu jiné perspektivy. Právě to mi přišlo nejvíce osvěžující, právě v druhé „nacistické“ polovině Daldry (třetí oscarová nominace – z dosud tří natočených filmů – za režii) nejvíce cloumá emocemi. Ano, britský režisér Stephen Daldry. Na dvakrát se velmi pozitivně zapsal do povědomí diváků i kritiků; prvně dojemnou story o vydupávání si štěstí skrze tanec, poté osudovým spojením tří žen s románem Paní Dallowayová spisovatelky Virginie Woolfové. I Předčítač natočil s nevídanou lehkostí, promyšleností i švihem. Brání se vizuálním exhibicím, v úsporně komponovaných záběrech nechává vyniknout jak herce, tak celý příběh. Kate Winslet (tři hlavní ceny sezóny – BAFTA, Zlatý glóbus i Oscar) pomocí svého bohatého hereckého rejstříku citlivě vykresluje postavu introvertní Hanny Schmitz i s jejím „ostudným“ tajemstvím, autor hudby Nico Muhly plně využívá minimalistické zvukové plochy a dvojice kameramanů Menges-Deakins (společně 12 nominací na Oscara, včetně dvou proměněných sošek) nasnímala artově vyhlížející dílko, včetně vkusně natočených sexuálních peripetií. Bolestivé drama hodno pozornosti.. 80%. (17.03.2009)

Pěkné drama s pozvolným rozjezdem, ale velmi silnou druhou polovinou a závěrem. Kate Winslet se zde opravdu překonala a její výkon má oscarové kvality naprosto očividně. Oceňuju, že se snímek obešel bez nějakých kategorických soudů, takže takové své malé rozhřešení si může udělat každý divák sám za sebe. Témata, kterými se The Reader zabývá, jsou natolik silná a hluboká, že vám, díky již uvedené divácké volnosti, v hlavě zůstanou na delší dobu, než pět minut po zhlédnutí. Na závěr bych pochválil i hudbu, která není vtíravá, ale přesto dost výrazná na to, abych si ji uvědomoval (což u mne není zdaleka pravidlem). (26.01.2009)