Hunger Games

Hunger Games je další z řady zajímavých fantasy knižních příběhů, která se dočkaly filmového zpracování direktem přímo z Hollywoodu. Dlouho jsem tápal. Přiznám se, že ačkoliv mám fantasy filmy moc rád, nikdy nevím, co od nich očekávat a poslední dobou převládá spíš průměr až smutek. Nakonec jsem si ale jedno nedělní odpoledne udělal čas. Nedělní proto, že má film skoro tři hodiny. Takový film tak musí zákonitě mít koule na to, aby mě zaujal a já u něj neusnul. První půl hodina byla taková obecnější. Tvůrci představovali daný svět. Nic zvláštního se nedělo, ale mělo to smysl. Jakmile se ale „hladové hry“ naplno rozjely, i samotný film mě začal okamžitě neuvěřitelně bavit. Ta představa mi přišla hodně zajímavá, dost chytlavá a musím uznat, že i v ten moment se naplno projevil způsob natáčení, který není z řady těch obvyklých. Celý ten příběh je totiž hodně realistický s řadou dost zajímavých témat k zamyšlení. A musím říct, že jak jsem se za daný svět postavil ze začátku pesimisticky, postupem času se mně začal líbit a říkal jsem si, čím nás tvůrci a samotná knižní předloha překvapí příště. Ale jo, musím říct, že něco do sebe tenhle knižní svět má. Zpracování je také poctivé a dvě a půl hodiny utekly jak voda. Za mě určitě spokojenost. Jsem zvědavý na pokračování. (13.12.2013)

Jednou se filmoví historici budou učit, že počátkem 21. století se literární svět zblbl do fenoménu "young adults", neboli rádobypolitických či sociálněkomentujících scifáren/fantasy, a následně se to se vší parádou přelilo do světa filmu. Hunger Games z toho vyšly ještě dobře, protože dostaly šanci odvyprávět si celou svoji ságu - která je v případě prvního dílu trilogie o tom, jak drsná horalka Kačka z Aberdeenu potkala Běžícího Muže (a ožralého/ospalého Sutherlanda - ovšem pozor, nikoliv Kiefera, což je na pováženou;)), a společně skrze svou Battle Royale (čímž prosím nemyslím PUBG, ale onen dnes už pozapomenutý román a jeho filmové zpracování) začali měnit svět. Což se projevuje tak, že Kačka nalezne velkou vnitřní sílu, naučí se manipulovat lidmi, a ztrestá několik projevů ukrutné demence... to vše uprostřed kostýmů z Pátého Elementu a za zvuků řeči lacině si vypůjčující z latiny některá jména a historické buzzwordy, jako je třeba svět Panem, v němž se odehrávají smrtící circenses, haha, to je tak rafinované... no, asi stejně tak jako u J. K. Rowlingové. Upřímně jsem mánii, která Hunger Games provázela, nepochopil, protože jde - podobně jako u valné většiny obsahu Harry Pottera - o recyklát/kompilát něčeho, co už tu bylo, a ne jednou. Ale technicky to bylo krásně provedené, a Jennifer Lawrence je dobře obsazená, a její herecké okolí taky nejsou žádná dřeva, i když toho moc ke hraní nemají, WTZ. Takže smířlivých 70% a fakt se na to už nikdy dívat nebudu - k čemuž se asi sluší poznamenat, že tenhle komentář má od zhlédnutí filmu mezeru nějakých čtyř let. (19.06.2018)

Nečekal jsem moc a dostal velmi sympatický únik od reality!! Tu a tam jsem byl na vážkách, ale když to vezmu čistě pocitově, tak jsem se prakticky vůbec nenudil. Čerstvý popkulturní fenomén vtáhne od první minuty do totalitní společnosti budoucnosti, kterou zpustošila válka, a Spojené státy jsou rozdělené do sociálně rozdílných sektorů. I z toho posledního, dvanáctého, musí být vysláni dva zástupci, kteří se při oněch Hrách poperou o holý život. Lidé se (když nejde o jejich potomky nebo známé) baví, alespoň někde to tak má vypadat. Ostatně celé to společenské uspořádání je dosti nepřesvědčivé, stejně jako celá reality-show (až po čtyřiaosmdesáti ročnících her někdo oklamal systém – viz závěr), vize jsou matné, velké myšlenky jakbysmet. Vše je rozehrané tak nějak na půl plynu a mnohdy i bez jasného vyznění (třeba finguje dvojice z dvanáctého kraje svou zamilovanost jen pouze pro kamery?). Je navíc jasné, že by taková hra se zvláštními pravidly, do kterých zasahují dle libosti operátoři u počítačů (podle čeho jednotlivým hráčům nadržují?), v podání dětí nefungovala. Ač to tak možná nevypadá, jsou to ale spíš takové popichovačné poznámky. Protože přímočarý děj (i když délkou přepálený) o zcela herecky suverénní Jennifer Lawrence, která se obětuje pro svou sestru, mě prostě bavil. Syrový audiovizuál podporuje slušná hudba, režisér Gary Ross jednou nabídne slušnou a nápaditou akční scénu, pak dost rutinní nepřehlednou akci. Jako vypravěč ale obstál. Stejně jako herci ve vedlejších rolích. Krotké a opatrné Hladové hry pro náctileté – ale s přivřením oka potěšily i ty o dost starší!! (10.04.2012)

Jsem sice dva roky pozadu.... Ale chtěl jsem říct, že bylo fajn vidět pop-teen senzaci kde se nehrajou žádný píčoviny typu emo upíří baseball za bouřky... tady se mezi sebou vraždí středoškoláci a děti, přičemž navíc je to něco, co má hlavu a patu a moc sympatický charaktery. Woody Harrelson opět skóruje a JLaw je prostě nejroztomilejší. Hurá dál. (23.11.2013)

[imdb: 7.6/10] | me: Mainstreamová zábava, ktorá neprináša vôbec nič nové. Divák dostane presne to čo videl v trailery, žiadné prekvapenia sa nekonajú a všetko ide v zabehnutých hollywoodskych líniach. Od prvej polovice sa mení na zbytočne sladkú gýčovú záležitosť z ktorej sa vytráca spirit a vynikajú logické chyby. Bez akýchkoľvek emócii je možne film dopozerať, vstať a ísť domov s pocitom zbytočne investovaných eur domov. Nevyužitý filmový potenciál. [2 a pol *] May the odds be ever in your favor. (17.04.2012)