Hunger Games

Vážně? Nad tímhle teď slintají hipsteři po celém světě? Knížku jsem nečetl, ale film byl průměrný. Co mě nejvíce vadilo, byly odfláknuté efekty - jde to poznat především v davových scénách. Už dlouho mě něco tak neuhodilo do očí, jako tohle, kdy jde opravdu poznat, že herci, kteří by měli mluvit k davům, jsou tam sami. Opravdu velký fail. Další věc - podřízení se ratingu. Opět, děláme to pro nejmladší, takže i když se zápletka točí okolo her, kde musí umřít 23 z 24 (prý musí :-)) mladých, neukážeme prakticky nic, ať i ti nejmladší hipsteři mohou přijít do kina a zlomit pár rekordů. Další věc, kdykoliv šlo někomu z hlavních hrdinů opravdu o život, vždy se dostavila pomoc ve formě kouzelné mastičky či něčeho podobného. Neberte mě špatně, trailer se mi líbil a já se na film těšil, ale jsem zklamaný. Po té hysterii, která kolem tohoto filmu byla, jsem zkrátka a dobře čekal něco víc, než jen solidní fantasy, kde nakonec jde o lásku. Jistě, jak jinak… Klady - Jennifer Lawrence, Woody Harrelson, Donald Sutherland a fakt, že se po většinu času moc nenudíte (i když o takových 20 minut méně film mít mohl a nikomu by to neublížilo). Zápory - vše ostatní. Tímto jsem se přesvědčil, že druhý díl této série opravdu vynechám, není to pro mě. A pochybuju, že bych po přečtení knížky změnil názor. Pokud chcete vidět opravdu skvělý film, který má co říct, nebuďte líní, najděte si Batlle Royale abyste se přesvědčili, kolik věcí zde bylo špatně a s čím vším si vystačili asijští filmaři v roce 2000. 60 %. (22.08.2012)

Asi nejdoslovnější katastrofa od posledního Harryho Pottera, ale ani ten Potter nevypadal jako inscenovaný televizní dokument a neubíhal svižně jako Stalker. Tím, že se tvůrci snažili narvat do filmu co nejvíc detailů z předlohy, bezmyšlenkovitě okopírovali a umocnili i její zásadní vady vyplývající z její struktury a obrali ji o její hlavní přednost, a sice příběhovost a perfektní plynutí. Řádka scének postavených vedle sebe se holt dokonalou filmovou řečí chlubit nemůže. Implicitně se počítá se znalostí předlohy, a tak spousta očividně důležitých scén a gest zcela postrádá samostatný emocionální náboj. Kupodivu budu hájit nenáviděné Stmívání, neb to si dokázalo s převodem ich-formy poradit i navzdory nesnesitelné hlavní hrdince mnohem lépe: informace sdělované v myšlenkách Katniss nyní nahlas pronášejí postavy, a výsledkem tudíž je, že nikdo ve filmu nemluví normálně, ale jen dramaticky pronáší expozici a filozofické teze. Naproti tomu způsob přemýšlení, který Katniss charakterizuje, byl převeden protagnostčiným zarputilým mlčením, a tak v adaptaci zbylo už jenom podrobné zobrazování událostí, jež ovšem nyní nic neznamenají. Kvůli nepochopitelné roztahanosti je spousta času klást si otázky týkající se toho, že filmový svět HG naprosto nedává smysl: jak proboha můžou hladové hry sloužit jako naděje pro obyvatele nebo pomáhat potlačit vzpouru? Proč Katniss tolik záleží na cizí holce a kde se skrývá její potenciál vyvolat povstání? Proč se hrne za někým, kdo ji chtěl zabít, a jak to že mu najednou padá kolem krku? Proč sadistický vrah brečí a proč děti z distriktu 12 hajlují? Je taky hezké vidět, že jak předloha, tak adaptace na plné čáře selhávají v kritice toho, co zobrazují, byť každá jiným způsobem: zatímco předloha do společenského zřízení otevřeně buší, je však kvůli líbivému zobrazování nechtěně pokrytecká, tak film se tváří jako odvážně syrový válečný záznam, ale přitom nic nesděluje. I ta velice letmo načrtnutá myšlenka podkuřování tupému diváctvu a manipulace skutečnosti ve prospěch dobré televize se nevybíravým převodem ztratila a zůstaly po ní jen mizerné CGI plameny. Neříkám, že je předloha bůhvíjaký literární klenot, ale vzít svižné a celkem chytré dílo a uplácat z něj něco, co se pomalu podobá poslednímu Stmívání, to už chce talent. (11.08.2012)

Netrefím šípem z luku nosorožce ani na vzdálenost úhlopříčky monitoru, každá větev stromu pode mnou spolehlivě praskne, každou čtvrthodinku se můj žaludek hlásí o potravu a masakrování bližního svého nepatří mezi mé záliby. S touto výbavou bych byl bezpochyby první obětí hladových her, ale to neznamená, že jsem si neužil trochu neoriginální brutality, při které jsem však zlehka spílal střihači za malou aktivitu jeho nůžek. (30.10.2012)

Hunger Games rozhodně nechce působit jako podřadné béčko, či lacinná jednohubka, nejspíš proto akčnímu "běsnění" předchází celá hodina vykreslování zákonitostí kastovní společnosti. Bohužel film absolutně selhává v pokusech o celistvost, či komplexnost. Předkládané střípky musíte usilovně "číst jako knihu", tzn. doplňovat scenáristické mezery a přešlapy vlastní představivostí. Teprve pak se vám před očima odhalí poměrně zajímavý futuristický svět. S příchodem do arény a tedy s příslibem pořádné akce se dočkáte ještě většího zklamání. Pokud dříve existovala v pravidlech filmu jistá benevolence, pak aréna je naprostý chaos, kde si filmaři v zájmu puberťácké efektivnosti dělají, co chtěji. Funkčnost environmentální kontroly hravě pokoří i méně ambiciózní Chata v horách, neustálé prostřihy na kontrolory hry vytrhávají z atmosféry o přežití (srovnání s Battle Royale = nebe a dudy). Není v tom humor, ani emoce (pokud nepočítáme ty po Twilightovsku umělé). Vše je nechutně korektní, hrdinka nemusí činit žádná těžká rozhodnutí (např. morální dilema typu zabít, či ušetřit... vlastně nemusí zabít téměř nikoho) a celkově postavy jsou šíleně dementní... Koneckonců i druhý díl je důkazem toho, že to jde udělat o dost líp. 4/10 (11.12.2013)

Nečekal jsem moc a dostal velmi sympatický únik od reality!! Tu a tam jsem byl na vážkách, ale když to vezmu čistě pocitově, tak jsem se prakticky vůbec nenudil. Čerstvý popkulturní fenomén vtáhne od první minuty do totalitní společnosti budoucnosti, kterou zpustošila válka, a Spojené státy jsou rozdělené do sociálně rozdílných sektorů. I z toho posledního, dvanáctého, musí být vysláni dva zástupci, kteří se při oněch Hrách poperou o holý život. Lidé se (když nejde o jejich potomky nebo známé) baví, alespoň někde to tak má vypadat. Ostatně celé to společenské uspořádání je dosti nepřesvědčivé, stejně jako celá reality-show (až po čtyřiaosmdesáti ročnících her někdo oklamal systém – viz závěr), vize jsou matné, velké myšlenky jakbysmet. Vše je rozehrané tak nějak na půl plynu a mnohdy i bez jasného vyznění (třeba finguje dvojice z dvanáctého kraje svou zamilovanost jen pouze pro kamery?). Je navíc jasné, že by taková hra se zvláštními pravidly, do kterých zasahují dle libosti operátoři u počítačů (podle čeho jednotlivým hráčům nadržují?), v podání dětí nefungovala. Ač to tak možná nevypadá, jsou to ale spíš takové popichovačné poznámky. Protože přímočarý děj (i když délkou přepálený) o zcela herecky suverénní Jennifer Lawrence, která se obětuje pro svou sestru, mě prostě bavil. Syrový audiovizuál podporuje slušná hudba, režisér Gary Ross jednou nabídne slušnou a nápaditou akční scénu, pak dost rutinní nepřehlednou akci. Jako vypravěč ale obstál. Stejně jako herci ve vedlejších rolích. Krotké a opatrné Hladové hry pro náctileté – ale s přivřením oka potěšily i ty o dost starší!! (10.04.2012)