Sněhurka

Je to prostě dětské. Zápletka jednoduchá, příběh průměrný – když si odmyslím známé tváře, dostanu pohádku, jaké se točí v poslední době u nás. Aspoň že je sem tam vtipný. Rád jsem poznal hezkou Lily Collins. Nakonec musím říct, že druhá letošní Sněhurka se mi líbila víc. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 6 | hudba 6 | humor 2 | akce 3 | napětí 1 | pustil bych si znovu 5 (11.06.2012)

Filmové Sněhurky zůstanou zřejmě navždy ve stínu Disneyovy, s tím je třeba se smířit. Vizuálně působivý příběh má všechny potřebné přísady - vtipná a sarkastická Robertsová v úžasných šatech, trpící Sněhurka (může mi někdo říct, proč má Collinsová brežněvovské obočí?...fakt hnus...), rozhodný princ, temný les a pamprdlíci. A pak klasické protiklady jako život a smrt, láska a nenávist, závist a skromnost.... Je tam drak. Ovšem je to taková vypelíchaná chcíplotinka. On to vlastně není normální drak, tak asi proto. Několik scén se mi hodně líbilo - očistná kúra macešina, útok přerostlých loutek a princ v roli pudlíka. Já bych tedy přidal temnotu, ale budiž, i na vnitřnosti došlo... (28.12.2015)

Co říci o filmu, který má svá negativa, ale na druhou stranu je nápaditý, hravý a odvážný? Negativa: Jako by se tvůrci nedokázali rozhodnout, která z postav je "nosná". Nekomplexnost, zkratkovitost některých situací. Některé věci ne zcela vyšly. Pozitiva: "Převrácený" příběh s emancipovanou Sněhurkou. Skvostný bollywoodský závěr, který vypadá jako vytrhnutý z jiného filmu, na druhou stranu je tak praštěný, že charakter díla podtrhuje. Velmi odvážné. Skvostná zlá královna, sympatická Sněhurka, uletěný princ a trpaslíci. Dobře zahrané. ■ Dejte mu někdo košili, ať se můžu soustředit! (10.09.2012)

Sněhurku v její tradiční podobě zakonzervoval Disney už před válkou, proto všechny další pokusy o oživení téhle klasiky představují jen více či méně ambiciózní nadstavby. Vzhledem k tomu, že se z téhle látky stal takový zlatý grál, Disney nikdy nepovolil oficiální pokračování a konkurence vždycky musí přicházet s něčím navíc. Z takových nápadů můžeme zavzpomínat na roztomilé trpaslinky nebo naopak na příběh hrůzy, Mirror Mirror Tarsema Singha přichází v době Snow White and the Huntsman a chtě nechtě spolu musí oba filmy soupeřit. Je to trochu škoda, protože žánrově jde pokaždé o něco jiného. Tohle je herecké sólo Julie Roberts v nové komediální poloze, která se nepodbízí a je něčím nová. To, co se děje mimo scény s ní je sice odvaz, ale špatné to také není. Zajímavé triky, opulentní kostýmy, nevšední pojetí prince a dialogy, které by nikdo v pohádce nečekal, to je, oč tu běží. To závěrečné taneční číslo budu ignorovat, protože je hrozně anorganické (podobně jak v Milionáři z chatrče). (25.12.2020)

Zbavte se pocitu, že to, co uvidíte, je Sněhurka tak, jak vám ji vyprávěla babička, maminka, teta ve školce. nebo chůva. Pokud je vám méně než patnáct let, na tenhle příběh o Sněhurce se nedívejte. Pokud nemáte smysl pro humor, schopnost vstřebat dílo, které si dělá srandu z klasiky, z postav, ze smrti a samo ze sebe, nedívejte se na tenhle film nikdy. Pokud všechny jmenované vlastnosti máte a trpíte pocitem, že ženě nepatří zbraň do ruky (a nesnesete pocit, že by v zacházení se zbraní mohla být i zatraceně dobrá pak zejména), raději se téhle Sněhurce vyhněte taky. Pokud ne, mohla by vám pěkně vyprášit kožich a ještě by u toho vypadala líp, než vy kdy budete; vzhledem k tomu, koho se tohle týká - ne, živůtek vám opravdu slušet nebude, ani když budete mít v ruce kord, pánové. Mnohokrát vzpomínané muzikálové prvky nemá cenu popisovat znovu, stejně tak přehnanou stylizovanou barevnost. Větu: Nevěř nikomu nad metr, asi začnu sama používat, navíc jsem dnes došla k poznatku, že náš Alík je s pravděpodobností hraničící s jistotou princ, jen začarovaný poněkud důkladněji, než ten Sněhurčin. (15.12.2013)